Nová změna u datových schránek. Pozor na vybírání zpráv

Pokud máte zřízenou datovou schránku, měli byste zpozornět. Letošní rok totiž přinesl zásadní změny v jejím provozu. Novela od počátku ledna zavedla takzvané automatické doručení i u dokumentů soukromé povahy. Co přesně to znamená, vysvětlíme v následujícím článku.

Pro poštu v datové schránce platí takzvaná fikce doručení. To znamená, že pokud si člověk zprávu v datovce nepřečte, bude po uplynutí 10denní lhůty považována za doručenou.

Datová schránka slouží podobně jako e-mail k elektronické komunikaci. Technicky je ale navržena tak, aby zajistila vysokou důvěryhodnost doručovaných zpráv. „Původně byla vytvořena pouze pro jednání s úřady, v současné době ji však mohou ke vzájemné komunikaci využívat i fyzické a právnické osoby, tedy i spotřebitelé ve styku s obchodníky, případně i mezi sebou navzájem,“ popisuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Jakmile odešle do schránky zprávu úřad, jde o veřejnoprávní dokument. K tomu, aby rozhodnutí úřadu mohlo začít vyvolávat účinek, je nutné, aby bylo doručeno.  Pakliže se člověk do schránky nepřipojí a poštu nepřijme, ať už záměrně nebo omylem, uplatní se takzvaná fikce doručení. To znamená, že po uplynutí 10denní lhůty bude zpráva považována za doručenou.

Od ledna to samé začalo platit i v komunikaci soukromé povahy. Zatímco dříve šlo v nastavení datové schránky doručování soukromých zpráv zakázat, nově může do schránky posílat dokument opravdu kdokoli. Řešit se tak může například i reklamace nebo předžalobní výzva dlužníkovi. A pravidla jsou stejná: pokud osoba s datovou schránkou ani po deseti dnech zprávu neotevře, bude se brát jako doručená.

Smyslem právní úpravy bylo podle Hekšové znemožnit obstrukce při doručování. Dříve totiž mohlo docházet k tomu, že se adresát záměrně do schránky nepřihlašoval a poštu v ní nepřebíral.

Od ledna 2022 platí fikce doručení i pro komunikaci soukromé povahy. To dříve u datových schránek nebylo.

Zasílání upozornění

Příjemce by si měl udržovat o příchozí poště přehled, aby mu neuniklo nic podstatného.

"Pokud je u dotyčného používání datové schránky na denním pořádku, pak tento tip zřejmě nebude novinkou, avšak je dobré poukázat na možnost nastavení zasílání upozornění v případě, že je do datové schránky doručena nová zpráva. V rámci záložky „Nastavení“, bod „Notifikace“, si každý může nastavit upozornění prostřednictvím e-mailu a nebo SMS zprávy.  V okamžiku, kdy do datové schránky přijde nová zpráva, bude o tomto bezplatně informováni zvoleným způsobem. Jedná se tak o jednoduchý nástroj, jak zmírnit riziko promeškání nebo přehlédnutí doručené datové zprávy,“ radí Jakub Oliva, advokát z kanceláře Arrows.

Uživatelům určitě doporučuji, aby si v datových schránkách nastavili notifikace. To je jednoduchý způsob, jak zmírnit riziko promeškání doručené datové zprávy.
Jakub Oliva | advokátní kancelář Arrows

Některým skupinám je již nyní zřizována datová schránka povinně. Jde například o advokáty či právnické osoby. Od roku 2023 ji pak budou muset mít i všechny podnikající fyzické osoby a rovněž všichni občané, kteří využívají služeb Národního bodu pro identifikaci a autentizaci (NIA), a je u nich tak dán předpoklad určité informační gramotnosti.


Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: Canva.com

Přečtěte si také

Lidí v insolvenci ubylo. Na obzoru je však rekordní nárůst

Za poslední čtvrtletí ubylo lidí, kteří se chtějí oddlužit. Vyplývá to z dat, jež zveřejnila analytická společnost InsolCentrum. Podle odborníků se ovšem jedná pouze o dočasné období. Třaskavá kombinace v podobě chystané novely insolvenčního zákona, inflace a energetické krize by mohla způsobit, že dojde k rekordnímu nárůstu oddlužení i insolvencí obecně.

Zkrácení doby oddlužení? Odnesou to věřitelé, shodují se odborníci

Připravovaná novela insolvenčního zákona by měla zkrátit dobu oddlužení z pěti let na tři roky. Mnoho dlužníků by takovouto změnu určitě přivítalo. Insolvence by se totiž zbavili za kratší dobu, a navíc by je to stálo méně peněz. Jenže, co se stane s dluhy, které během těchto tří let nestihnou uhradit? Ty zaplatí věřitelé ze svého. „Ke mně se nedostane ani polovina toho, co mi dluží. Stát nemyslí na lidi, kteří jsou v tomto případě poškození,“ říká pan Josef P., který marně čeká na peníze od třech dlužníků.

Smí zaměstnavatel Evě nařídit, aby mlčela o výši mzdy?

Může zaměstnavatel chtít, abych mlčela ohledně výše mzdy? A hrozí mi postih, když to poruším? Tyto otázky trápí pětadvacetiletou Evu z Brněnska. Obrátila se proto na poradnu serveru Češi v právu.