Odložená operace zkomplikovala život. Je šance na odškodnění?

Plánované operace se loni plošně rušily. Přednost dostali pacienti s onemocněním covid, kteří by často bez intenzivní péče nepřežili. A lidem s kýlou, žlučníkovými kameny či kloubními problémy nezbylo než čekat, až se kapacita lůžek i personálu znovu uvolní. Ne vždy se ale posunutí dlouho avizovaného zákroku obešlo s úplným pochopením. Na server Češi v právu se obrátila paní Milada, jejíž manžel si musel kvůli posunuté endoprotéze o pět měsíců prodloužit neschopenku.

„Manžel má pár let do důchodu. Na operaci čekal přes půl roku a když už se termín blížil, ministerstvo plánované zákroky zastavilo. Muž většinu dne v práci stojí a bolesti mu neumožňovaly zaměstnání vykonávat, což se promítlo do našeho rozpočtu. To, že si stát nechal volná lůžka pro covidové pacienty, chápu, ale přesto by mě zajímalo, zda má manžel nárok na nějaké odškodnění za ušlou mzdu,“ ptá se. Stejné téma řeší i lidé, kterým se kvůli odsunutému zákroku zhoršil zdravotní stav.

„Předně je nutno určit, zda mezi zdravotnickým zařízením a pacientem došlo k uzavření smlouvy o péči o zdraví a zda byl stanoven pevný termín operace. Pokud byl tedy termín zákroku sjednán a nebyl dodržen, došlo ze strany zdravotnického zařízení k porušení smluvní povinnosti. To by za normálních okolností mělo být povinno k náhradě újmy, pokud vznikla. Jednak tedy bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění, jednak náhrady ušlého zisku. Nicméně, občanský zákoník stanovuje, že povinnosti k náhradě škody není povinen ten, kterému ve splnění povinnosti zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli, což covidová pandemie naplňuje,“ říká Martin Bareš, advokát z kanceláře Arrows.

„Provádění plánovaných neakutních zákroků bylo opakovaně zakázáno mimořádnými opatřeními ministerstva zdravotnictví a nelze vyloučit možnost, že tato opatření budou v rámci soudního přezkumu zrušena. V takovém případě nelze vyloučit odpovědnost státu,“ doplňuje Bareš.

Žalobu lze směřovat i na zdravotní pojišťovnu

Podle experta na zdravotní právo Ondřeje Dostála pacienti šanci uspět ve sporu mají. Ani pandemie koronaviru nic nezměnila na platnosti zákonných předpisů, které garantují časovou a místní příslušnost péče, a to zejména pokud jde o péči neodkladnou.

„Škody je možné uplatnit s tím, že žalován je ten, kdo měl povinnost zajistit dostupnost péče, což je jednak pojišťovna a jednak poskytovatel zdravotní péče. Nemocnice se z toho například u zmíněných ortopedických operací vyviní patrně tím, že stát zakazoval poskytování plánované péče, ale v takovém případě by nárok pojištěnce nezaniknul a  směřoval by dál vůči pojišťovně a patrně vůči státu,“ vysvětluje Dostál s tím, že pojišťovnám nikdo povinnost zajistit dostupnost péče nevzal a mohly ji zařídit nejen v Česku, ale i v zahraničí.

Podle něj se problém s reálnou dostupností zdravotní péče objevoval i před pandemií, což je způsobeno špatným systémem úhrad jednotlivým nemocnicím.

Tříleté čekání na ortopedickou operaci je protizákonné

„Dva, tři roky čekání na ortopedickou operaci je protizákonné, bylo to protizákonné i před pandemií a i před pandemií se to stávalo,“ říká.

Jestliže se pacient rozhodne usilovat o náhradu škody soudní cestou, je dobré doložit, že péči potřeboval, případně že požadovaná péče byla neodkladná ve smyslu zákona o zdravotních službách. „To je možné zdravotnickou dokumentací. Je také nutno vypočíst škodu, což je pacient doloží například účetními doklady či dokumenty od zaměstnavatele,“ radí Dostál.

Přesné vyčíslení výše bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění se řídí metodikou a vypočítávají ho znalci v posudku. „Znalec je rovněž schopen posoudit příčinnou souvislost mezi odkladem zákroku a zhoršením zdravotního stavu pacienta,“ doplňuje Bareš.

Vedení Svazu pacientů ale žádá o smířlivost „Posun operací ve zdravotnictví je běžný a zákonný. Když není kapacita, tak se nedá operovat, a přednost mají vždy akutnější pacienti, kteří jsou ohrožení na životě. Lidé s covidem by umřeli na udušení, tak zabírali místa v nemocnicích i na chirurgiích, to je logické,“  říká prezident Svazu Luboš Olejár. Pacientům, kteří jim psali zejména v souvislosti s kyčelními klouby, doporučovali, aby měli trpělivost, řešili bolest v místě poškozeného kloubu a vyčkali na uvolnění situace a zvýšení kapacity operačních sálů.

Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com