Osobních bankrotů ubylo, dlužníci zřejmě vyčkávají na novelu

Zadlužení Češi podali od ledna do konce června 8 314 žádostí o osobní bankrot. Je to o 11 % méně než loni. Čím je to způsobeno a dá se očekávat, kdy čísla porostou? I na to v rozhovoru odpovídala Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Spousta Čechů při koronakrizi přišla o část příjmů a někteří experti hovořili o tom, že do dluhů spadne i střední třída.  Jsou pro vás tedy nižší počty osobních bankrotů překvapením?

Pandemii samozřejmě provází velká finanční nestabilita, a to jak u soukromých osob, tak u firem. Řada lidí přišla o část či o většinu svých příjmů a museli sahat do úspor, mohli však využít i státní kompenzace. Počty bankrotů tak jsou do jisté míry překvapením, je ale potřeba brát v úvahu, že nízká čísla nemusí zcela vypovídat o tom, zda se lidem v aktuální situaci ekonomicky daří či ne. Nízké počty bankrotů mohou být způsobeny například tím, že v době nejrůznějších omezení měli lidé ztížený přístup k poradnám pro zprostředkování žádosti o bankrot. Svou úlohu sehrála i nízká základna z loňského roku, ve kterém byl počet bankrotů nízký. Také je třeba brát v úvahu aktuálně projednávanou novelu insolvenčního zákona, která by měla zkrátit dobu oddlužení pro všechny fyzické osoby z 5 let na 3 roky. Je tedy pravděpodobné, že dlužníci s bankroty vyčkávají, až toto zmírnění vejde v účinnost.

Myslíte si, že čísla brzy porostou? Dá se odhadovat o kolik?

Odhadnout budoucí vývoj je složité. Mzdy neporostou jako v předchozích obdobích, řadu firem se nepodaří nastartovat, poptávku po dodatečných pracovnících limituje nízká nabídka, v podnikatelském prostředí chybí řada komponent. To vše ovlivní počet bankrotů v nejbližších měsících, i když skokový růst neočekáváme.

Kdy by podle vás mohlo dojít k nárůstu osobních bankrotů?

Očekáváme, že k růstu počtu osobních bankrotů dojde již koncem druhého pololetí letošního roku. Změny by mohly přijít s již zmíněnou novelou insolvenčního zákona, která zkracuje dobu oddlužení z 5 let na 3 roky a která zpřístupní osobní bankrot většímu počtu lidí.

Zaregistrovali jste nějaké rozdíly, co se týká krajů? Nejohroženějšími regiony jsou dlouhodobě Ústecko, Karlovarsko a Moravskoslezský kraj. Jaká je situace, klesají počty osobních bankrotů i tady?

Kraje Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský jsou opravdu z hlediska osobních bankrotů těmi nejohroženějšími, i u nich jsme však za posledních dvanáct měsíců oproti předešlým dvanácti měsícům zaznamenali pokles. Ústecký kraj dokonce zaznamenal nejvyšší pokles ze všech krajů, a to o 33 %. Nyní je v tomto kraji evidováno 22,8 bankrotů na 10 tisíc obyvatel. V Karlovarském kraji je to na 10 tisíc obyvatel 22,6 bankrotů a v Moravskoslezském kraji 21,7. Nejméně osobních bankrotů je naopak evidováno v Praze, kde je jich pouze 10,2 na 10 tisíc obyvatel a počty bankrotů zde poklesly o 19 %, nejméně ze všech krajů.

Jak to vypadá s oddlužením podnikatelů?

Podnikatelé jsou na tom podobně jako fyzické osoby, tedy počty bankrotů i návrhů na ně zatím spíše klesají, a to již od června 2019, kdy byl naposled novelizován insolvenční zákon. Letos v červnu byl vyhlášen bankrot 586 fyzických osob podnikatelů, o 64 méně než loni. Vzhledem k tomu, že proces oddlužení zde probíhá téměř stejně jako osobní bankrot, je zde i vývoj velmi podobný. Řada podnikatelů se brání zhoršení své finanční situace tím, že živnost přerušují a vyčkávají, jak se situace vyvine. Roste počet těch, kteří si podnikáním pouze doplňují své příjmy z jiné činnosti.

A jak jsou na tom firmy?

U firem jsme naopak zaznamenali mírné zvýšení počtu bankrotů, za letošní první pololetí bylo vyhlášeno 386 bankrotů firem, o 49 více než ve stejném období loni a nejvíce od roku 2017. Jde o očekávaný vývoj vzhledem k vyššímu počtu insolvenčních návrhů v posledním čtvrtletí loňského roku a na začátku letošního roku. Předpokládáme další růst počtu návrhů na bankrot společností, protože od začátku července mají firmy opět povinnost podat na sebe insolvenční návrh bez zbytečného odkladu. Mírné ekonomické zlepšení se navíc neprojevuje ve všech sférách podnikání stejně. V pandemií nejvíce postižených oborech dojde k růstu počtu zaniklých a zbankrotovaných firem.

Více než 90 % návrhů na bankrot podnikatelů končí osobním bankrotem, což samozřejmě u firem není možné. Insolvenční proces je u podnikatelů mnohem kratší než u firem. Podnikatelé jsou bankrotem ohroženější než firmy, což lze odvodit ze skutečnosti, že na 10 000 společností připadlo v posledních 12 měsících 12 bankrotů, zato v případě podnikatelů to bylo 32 bankrotů. Vše je spočítané na registrované subjekty. Přitom odhadujeme, že z celkového počtu podnikatelů je jich aktivní méně než polovina. Kdybychom tedy přepočetli počet bankrotů na 10 000 aktivních podnikatelů, výsledek by byl více než dvojnásobný. Míra bankrotů je tak u podnikatelů oproti firmám více než pětkrát vyšší. Zatímco však rozsah dopadu bankrotu firmy může být značný v závislosti na její velikosti, u podnikatelů se ve velké míře bankrot týká jen jeho osoby a rodiny.

Autor: Lucie Havlišová

Foto: se souhlasem Věry Kameníčkové