Asi třetina restaurací neotevře. Jaké další obory skolila covidová opatření?

Především jasný plán a brzké obnovení provozu, byť klidně s přísnými bezpečnostními pravidly. To si nejvíce přejí firmy, které kvůli covidu a souvisejícím opatřením dennodenně řeší své přežití. Podle Hospodářské komory není v současné době důvod, aby služby a provozy, třeba jen v omezeném režimu, nefungovaly.

„Všichni občané se dnes už povinně na covid-19 testují v zaměstnání. Roste i počet očkovaných. Nevidím důvod, aby lidé nemohli za jasně daných podmínek s čerstvým negativním testem využívat například služeb nebo navštívit zahrádku restaurace,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Některé firmy podle něj samy iniciativně přicházejí s velmi komplexními návrhy bezpečného podnikání s covidem-19.

Komora si v únoru udělala mezi podnikateli anketu. Z ní vyplynulo, že až 40 procent podniků z nejpostiženějších sektorů se obává, že bude muset do tří měsíců zamířit do insolvence. Většina podnikatelů tehdy tvrdila, že vládní programy pokrývají méně než třetinu jejich mzdových a fixních nákladů.

 „Současnou pandemickou situací byli dle výsledků šetření postiženi nejvíce podnikatelé v oblasti cestovního ruchu sídlící v hlavním městě. Praha kvůli odlivu zahraničních turistů,

studentů a častému nastavení home office zažila velký propad, a to jak v oblasti cestovního ruchu, restaurací, hotelů, tak i obchodů s nepotravinářským zbožím. Nejvíce ohroženými jsou přitom mikropodniky s maximálně 10 zaměstnanci,“ upozornil viceprezident Hospodářské komory a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Která odvětví utrpěla největší rány?

Sektor fitness

Za poslední půl rok, kdy byly fitness centra, sauny a bazény otevřené jen 14 dní v prosinci, dosahují ztráty více jak tří miliard korun. Sektor se podle prezidentky České komory fitness Jany Havrdové ocitl na samé hranici přežití. Většina center je v pozici mikrofirmy. Osob v pracovním poměru je absolutní minimum, a tak jsou státní kompenzace zcela neefektivní.

„Trenéři, kteří jsou často OSVČ, museli dočasně přejít na jiný způsob obživy. Doufáme, že se k nám znovu vrátí, ale obavy, že už to nebude stejné, jsou,“ říká Havrdová a předkládá plán, jak mít otevřeno trvale, i kdyby se covidová situace opět zhoršila. „Je spousta zemí na světě, typicky USA nebo Španělsko, kde jsou nastavená jasná pravidla. Jsou velmi přísná, aby byl provoz bezpečný, ale všichni je respektují. Pohled na pandemii a restriktivní opatření se musí změnit,“ domnívá se. Kvůli nedostatku pohybu se lidem snižuje kondice, tloustnou a jak je známo, na plicních ventilacích končí s koronavirem právě obézní lidé.

Oblast kultury

„Stávající stav nevyhovuje ani filmovým distributorům, uzavřená kina se podepisují na jejich narůstajících ztrátách každým dnem. Státní kompenzace většině z nich pokrývají fixní a mzdové náklady jen do 20 či 30 procent. Někteří z našich členů ale nedosáhnou na žádnou pomoc. Podpora přepočtená na počet zaměstnanců má s ohledem na typ našeho podnikání mezi našimi členy zcela minimální podporu,“ uvedl tajemník Unie filmových distributorů Jaroslav Pecka. Podobně na tom byla i divadla. V novinách se tak často objevovaly zprávy, že herci, operní pěvci, muzikáloví zpěváci či tanečníci vyměnili prkna, která znamenají svět, za pokladny v supermarketech. Aby si alespoň nějakým způsobem vydělali na život.

Hotely a restaurace

„Každý den přichází pohostinství v uzavřeném provozu o 411 milionů korun v tržbách. Co se týká ubytovacích služeb, tam jsou propady momentálně ještě větší,“ vypočítává prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. K nejvíce zasaženým regionům patří Praha. Zatímco roce 2019 se tržba za disponibilní pokoj u čtyřhvězdičkového hotelu pohybovala kolem 76 euro, za loňský rok to bylo jen 13 euro.

„Podle našeho odhadu covid a s ním související opatření nepřežije třetina restaurací, v ubytovacích zařízeních to bude o něco méně,“ tipuje Stárek. A připomíná, že hoteliéři nemohou úplně zavřít, o nemovitost musejí neustále pečovat. Někteří z nich mají například nasmlouvaný objem energií, které je nutné odebrat, jinak hradí penále. Platit tedy musí, ale už jim chybí zdroj, kde na to brát. Seznam zprávy nedávno přinesly zpověď Lukáše Bernata, který se i s rodinou přestěhoval do pražského hotelu Harmony, kterému šéfuje. Každý den obcházel hotel od střechy po kotelnu. Jednou za dva dny odpouštěl vodu z kohoutku i ze sprchy, aby se neusazovaly nečistoty kvůli bakterii Legionella a pravidelně splachoval i toalety. Likvidace následků, pokud by se přemnožila zmíněná bakterie, je pro hoteliéry noční můrou. „Náklady v zavřeném hotelu jsou i přes veškeré snahy ušetřit stále třetinové, ne nulové, jak by si někdo myslel,“ uvedl Bernat.

Bary

Česká barmanská asociace si dělala ve spolupráci s Hospodářskou komorou průzkum mezi členskou základnou na konci února. Z něj vyplynulo, že 15 procent barů již zkrachovalo či tou dobou mířily do insolvence. Celá čtvrtina odhadovala své rezervy na maximálně jeden další měsíc podnikání. Téměř polovina podnikatelů se shodla, že kompenzace nepokrývaly ani pětinu nákladů firmy, včetně těch mzdových. A osm procent podnikatelů nedosáhlo na žádnou formu podpory.

„Prakticky nikdo z dotázaných nepovažuje formu kompenzací, ať už dle loňského či letošního modelu, za spravedlivou. Většina provozovatelů barů by za efektivní podporu považovala takovou, kdy stát kompenzuje určité procento z obratu dosaženého za dané období v předkrizových časech. K takové formě podpory však dosud nedošlo,“ říká prezident České barmanské asociace Aleš Svojanovský. Aktuální data chce asociace sbírat v druhé polovině dubna. „Nicméně již teď téměř jistě mohu říct, že situace se s postupujícím časem horší – samozřejmě ruku v ruce s ukrajováním z podnikatelských rezerv provozovatelů barů. Pokud ještě nějaké rezervy vůbec mají. Bohužel jsem v poslední době slyšel až příliš smutných osobních příběhů o tom, jak provozovatelé velmi úspěšných podniků napumpovali do jejich záchrany v průběhu krize mnohamilionové úspory, a nyní řeší, co budou dělat dál. Z tohoto úhlu pohledu stát v boji s koronavirem a jeho značnými dopady na společnost zcela selhal,“ dodává.

Služby

Mezi další nejpostiženější obory patří služby. Dlouhé měsíce jsou zavřené kosmetické salony, kadeřnictví či masáže. Podle Hospodářské komory ale utrpěly také prádelny a čistírny, u kterých bylo vysoké procento těch, jenž nedosáhli na státní kompenzace.

Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com