Odborník o insolvenční novele: Věřitel často dostane jen dvě až tři procenta z dlužné částky

Od 1. října 2024 platí novela insolvenčního zákona, která mimo jiné plošně zkrátila dobu oddlužení z pěti na tři roky. „Věřitelé si výrazně pohoršili. Běžně setkáváme s tím, že věřitel dostane z dlužné částky zaplacena pouze dvě až tři procenta,” hodnotí dosavadní dopady novely insolvenční správce Pavel Fabian.

Jak se poté, co vstoupila v platnost novela insolvenčního zákona, změnilo oddlužení?
Hlavní změnou je délka oddlužení. Před novelou trvalo pět let, nyní jsou to pouze tři roky, během nichž musí dlužník plnit splátkový kalendář. Novela však zároveň klade na dlužníky výrazně vyšší nároky v oblasti takzvaného příjmového potenciálu. Už tedy nestačí, aby dlužník jen „nějak vydělával“, ale musí pracovat a vydělávat na maximum v rámci svých možností a kvalifikace.

Co se novelou změnilo konkrétně pro insolvenční správce?
Novela znamená mnohem více práce s dlužníkem. Insolvenční správce musí každé tři měsíce napsat zprávu na soud. Správce musí s dlužníkem aktivně pracovat a dohlížet, aby naplňoval svůj příjmový potenciál. Pokud má například někdo s určitým typem vzdělání práci, která je pod jeho možnosti, insolvenční správce má za úkol dlužníka donutit, aby změnil zaměstnání a začal vydělávat více.

Změnilo se s novelou postavení věřitelů a dlužníků?
Věřitelé si s účinností novely insolvenčního zákona výrazně pohoršili. Už předtím měli dlužníci v tomto vztahu výrazně navrch. Teď jsou ale misky vah v neprospěch věřitelů vychýlené ještě víc. Dříve oddlužení trvalo pět let a věřitelé tím pádem dostávali splátky pět let. Nyní dostávají splátky pouze tři roky. Už jen z tohoto pohledu je oddlužení pro věřitele méně výhodné, než před novelou. Ještě markantnější je rozdíl při srovnání s rokem 2019. Tehdy oddlužení trvalo pět let a bylo nutno splatit věřiteli minimálně 30 procent. Nyní neexistuje žádná minimální hranice, kolik musí dlužník splatit, a navíc to trvá pouze tři roky. Dnes se běžně setkáváme s tím, že věřitel dostane z dlužné částky zaplaceny pouze dvě až tři procenta.

Zákonodárci si od novely slibovali, že díky ní začne vstupovat více lidí do oddlužení. Jaký je vývoj v této oblasti?
Tento plán se nepotvrdil. Novela sice přinesla určité navýšení počtu oddlužení, ale šlo jen o krátkodobý efekt. Mnoho dlužníků totiž záměrně vyčkávalo na její účinnost, aby mohli využít výhodnějších podmínek. Před novelou tak nastal určitý „stop stav“, po kterém logicky následoval dočasný nárůst. Následně však počty opět klesaly a dnes jsou v podstatě stejné jako před novelou. Nehledě na to, že když se někteří dlužníci dozvěděli, jaké jsou reálné podmínky oddlužení po novele, byli z toho docela zklamaní.

Co je překvapilo?
Dlužníci častokrát nepočítají s tím, že srážky v průběhu insolvenčního řízení jsou vyšší než exekuční srážky. Stejně tak nepočítají, že musí hradit zálohu na odměnu insolvenčního správce a nově hradí ještě zálohu za přihlášky do oddlužení. Bohužel o výši zálohy rozhoduje soud a není na to jednoznačné pravidlo. To znamená, někdy jsou zálohy tak vysoké, že je dlužníci vlastně nejsou ani schopni hradit.

Co byste na současném systému oddlužení změnil?
Především bych nechal aktuální systém chvíli pracovat a nedělal bych žádné rychlé změny. A pokud by přece jen k nějakým změnám dojít mělo, směřoval bych je do minulosti. To znamená vrátil bych pětiletý cyklus oddlužení. Ten si myslím, že byl absolutně na místě a byl spravedlivější pro věřitele i dlužníky.

Autor: Marie Sehnálková
Foto: Česká asociace věřitelů