Čtvrtina neplatičů svůj dluh splatí ihned. Pětina naopak nemá zájem ho jakkoli řešit

Z dlouhodobých statistik společnosti M.B.A. Finance vyplývá, že neplatiči se dají rozdělit zhruba do čtyř kategorií. Jedni zaplatí hned po prvním upozornění, druhé je potřeba několikrát upomínat. S třetími je složité vyjednávání, ale dohoda je možná. V poslední kategorii dlužníci hrají na schovávanou a na argumenty ani rady nereagují.

Více než čtvrtina neplatičů (27,5 %) má na úhradu dluhu peníze k dispozici ihned, aniž by výše dluhu napřímo ohrožovala jejich domácí rozpočet. Zpravidla to jsou lidé, kterým dluh vznikl z nedbalosti, nebo se o něm dozvěděli pozdě, případně závazek jednoduše ignorovali. Jde přitom většinou o menší částky, například nedoplatky pojistného či telekomunikační služby. „Zaplatí až v momentě, když se nám je podaří kontaktovat. Když si uvědomí, že věřitel na pohledávku nezapomněl a bude ji vymáhat třeba i soudně. Což znamená spoustu nepříjemností a navyšování dluhu,“ popsal chování této skupiny dlužníků Jakub Zetek, provozní ředitel společnosti M.B.A. Finance, která se zabývá inkasem pohledávek velkých firem. Přes 80 procent těchto dlužníků pošle peníze do několika dnů od vyrozumění.

Druhou skupinu dlužníků (37,3 %) tvoří lidé, kteří mají pravidelnou mzdu, ale z různých důvodů se dostali do skluzu s placením svých závazků. Jde například o nedoplatky za služby nebo spotřební zboží na splátky v řádu do deseti tisíc korun. „Často jsou to lidé, kteří mají nároky vyšší než příjmy, takže platby odkládají a někteří dluží opakovaně u více věřitelů. Jejich rozpočet jim nedovoluje zaplatit dluh jednorázově, takže s nimi sjednáváme splátkový kalendář, který dvě třetiny z nich také dodrží,“ vysvětluje postup řešení u nejpočetnější skupiny neplatičů Jakub Zetek.

Menší skupinu představují lidé, kteří žijí v důchodu, nebo pobírají sociální dávky (17,9 %). Jejich dluhy většinou vznikají nezaplacenými účty operátorovi nebo z tzv. mikropůjček. O svých dluzích vědí, ale reagují většinou až na poslední upozornění, že dalším krokem bude vymáhání soudní cestou, a dlužná částka poroste o další náklady a úroky. „I přes své finanční obtíže situaci řeší a ve sjednaných splátkách více než polovina z nich dluhy zaplatí,“ komentuje chování této skupiny neplatičů Jakub Zetek.

Přibližně stejně velkou a zároveň nejproblematičtější skupinou jsou neplatiči (17,3 %), kteří své závazky neřeší vůbec. Příjmy těchto dlužníků bývají zpravidla nepostižitelné, jelikož pocházejí buď z brigád, nebo práce na černo. Své závazky často záměrně ignorují s vědomím, že věřitelé s nimi nic nezmůžou. Pokud se s nimi podaří dohodnout na nějaké formě splácení, dodrží ji jen necelá polovina.


Autor: REDAKCE, tisková zpráva společnosti M.B.A. Finance

Přečtěte si také

Zamyšlení nad legislativním vývojem v exekucích

Nikomu z odborné, ani laické veřejnosti nepochybně neuniklo, že vládní návrh novely exekučního řádu prošel Poslaneckou sněmovnou parlamentu České republiky v I. čtení. Tento zákonodárný orgán zároveň dal šanci také dalšímu návrhu, tentokrát poslaneckému, na zavedení místní příslušnosti soudních exekutorů. Oba tyto návrhy nyní budou posouzeny v prodloužené 80denní lhůtě sociálním a ústavně právním výborem poslanecké sněmovny.

Další kontrola dat ukázala, že Čechů v exekuci může být výrazně méně než 800 tisíc

V rámci tzv. Exekuční loterie byly analytickou společností InsolCentrum ve spolupráci s místními samosprávami ověřeny údaje o exekucích u obyvatel tří náhodně vylosovaných obcí. Výsledky ukázaly, že počet osob v exekuci je v nich v průměru o 41 procent nižší, než uvádí Mapa exekucí vytvořená na základě údajů Exekutorské komory. K  výraznému rozdílu dospěl již loňský test provedený u tří obcí s údajně největším podílem předlužených lidí v Česku. Podle InsolCentra zjištěné výsledky poukazují na nevěrohodnost dat Exekutorské komory a apeluje proto na jejich prověření ze strany Ministerstva spravedlnosti.

Dluží, kam se podívá, a neváhá okrást ani vlastní matku

Dluhy a lži jsou z téže krve. Když je někdo sociopat, byť třeba i hezky oblečený, obvykle jím zůstane a nejvíce přitom ubližuje těm nejbližším. Odpustky tyto lidi do normálního života nevrací. Dokládá to i případ Marka M. z Prahy – dnes třicetiletého a na první pohled pohledného muže se švihácky zastřiženými vousy a bledě modrýma očima.