Čtvrtina neplatičů svůj dluh splatí ihned. Pětina naopak nemá zájem ho jakkoli řešit

Z dlouhodobých statistik společnosti M.B.A. Finance vyplývá, že neplatiči se dají rozdělit zhruba do čtyř kategorií. Jedni zaplatí hned po prvním upozornění, druhé je potřeba několikrát upomínat. S třetími je složité vyjednávání, ale dohoda je možná. V poslední kategorii dlužníci hrají na schovávanou a na argumenty ani rady nereagují.

Více než čtvrtina neplatičů (27,5 %) má na úhradu dluhu peníze k dispozici ihned, aniž by výše dluhu napřímo ohrožovala jejich domácí rozpočet. Zpravidla to jsou lidé, kterým dluh vznikl z nedbalosti, nebo se o něm dozvěděli pozdě, případně závazek jednoduše ignorovali. Jde přitom většinou o menší částky, například nedoplatky pojistného či telekomunikační služby. „Zaplatí až v momentě, když se nám je podaří kontaktovat. Když si uvědomí, že věřitel na pohledávku nezapomněl a bude ji vymáhat třeba i soudně. Což znamená spoustu nepříjemností a navyšování dluhu,“ popsal chování této skupiny dlužníků Jakub Zetek, provozní ředitel společnosti M.B.A. Finance, která se zabývá inkasem pohledávek velkých firem. Přes 80 procent těchto dlužníků pošle peníze do několika dnů od vyrozumění.

Druhou skupinu dlužníků (37,3 %) tvoří lidé, kteří mají pravidelnou mzdu, ale z různých důvodů se dostali do skluzu s placením svých závazků. Jde například o nedoplatky za služby nebo spotřební zboží na splátky v řádu do deseti tisíc korun. „Často jsou to lidé, kteří mají nároky vyšší než příjmy, takže platby odkládají a někteří dluží opakovaně u více věřitelů. Jejich rozpočet jim nedovoluje zaplatit dluh jednorázově, takže s nimi sjednáváme splátkový kalendář, který dvě třetiny z nich také dodrží,“ vysvětluje postup řešení u nejpočetnější skupiny neplatičů Jakub Zetek.

Menší skupinu představují lidé, kteří žijí v důchodu, nebo pobírají sociální dávky (17,9 %). Jejich dluhy většinou vznikají nezaplacenými účty operátorovi nebo z tzv. mikropůjček. O svých dluzích vědí, ale reagují většinou až na poslední upozornění, že dalším krokem bude vymáhání soudní cestou, a dlužná částka poroste o další náklady a úroky. „I přes své finanční obtíže situaci řeší a ve sjednaných splátkách více než polovina z nich dluhy zaplatí,“ komentuje chování této skupiny neplatičů Jakub Zetek.

Přibližně stejně velkou a zároveň nejproblematičtější skupinou jsou neplatiči (17,3 %), kteří své závazky neřeší vůbec. Příjmy těchto dlužníků bývají zpravidla nepostižitelné, jelikož pocházejí buď z brigád, nebo práce na černo. Své závazky často záměrně ignorují s vědomím, že věřitelé s nimi nic nezmůžou. Pokud se s nimi podaří dohodnout na nějaké formě splácení, dodrží ji jen necelá polovina.


Autor: REDAKCE, tisková zpráva společnosti M.B.A. Finance

Přečtěte si také

Pětina firem s uzavřenými provozovnami přežije už jen měsíc

Dvě třetiny podnikatelů z ohrožených oborů tvrdí, že současné krizové programy podpory vlády pokrývají do 30 procent jejich celkových nákladů. Zbytek musejí hradit především z úvěrů. Rezervy a úspory už totiž rozpustili v průběhu jara a podzimu loňského roku. Co by firmám v koronavirové pandemii pomohlo a které obory patří mezi nejpostiženější? Odpovídala hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková.

Výhody pro očkované jsou možné. Diskriminovat odmítače ale nelze

Smí stát lidem, kteří se nechtějí nechat očkovat proti koronaviru, zakázat vstup na veřejné akce? A je možné kvůli odmítnutí vakcíny dostat výpověď v práci? Na právní otázky kolem očkování odpovídal advokát a místopředseda Legislativní rady vlády Aleš Gerloch.

Manželské smlouvy nabírají na oblibě. Lidé se chrání před dluhy partnera

Počet svatebních obřadů sice loni kvůli pandemii koronaviru klesl, na uzavírání manželských smluv to ale mělo jen velmi malý dopad. Smlouvu si v roce 2020 nechalo u notáře sepsat celkem 10 582 párů. Předloni to bylo jen o 310 více.