Čtvrtina neplatičů svůj dluh splatí ihned. Pětina naopak nemá zájem ho jakkoli řešit

Z dlouhodobých statistik společnosti M.B.A. Finance vyplývá, že neplatiči se dají rozdělit zhruba do čtyř kategorií. Jedni zaplatí hned po prvním upozornění, druhé je potřeba několikrát upomínat. S třetími je složité vyjednávání, ale dohoda je možná. V poslední kategorii dlužníci hrají na schovávanou a na argumenty ani rady nereagují.

Více než čtvrtina neplatičů (27,5 %) má na úhradu dluhu peníze k dispozici ihned, aniž by výše dluhu napřímo ohrožovala jejich domácí rozpočet. Zpravidla to jsou lidé, kterým dluh vznikl z nedbalosti, nebo se o něm dozvěděli pozdě, případně závazek jednoduše ignorovali. Jde přitom většinou o menší částky, například nedoplatky pojistného či telekomunikační služby. „Zaplatí až v momentě, když se nám je podaří kontaktovat. Když si uvědomí, že věřitel na pohledávku nezapomněl a bude ji vymáhat třeba i soudně. Což znamená spoustu nepříjemností a navyšování dluhu,“ popsal chování této skupiny dlužníků Jakub Zetek, provozní ředitel společnosti M.B.A. Finance, která se zabývá inkasem pohledávek velkých firem. Přes 80 procent těchto dlužníků pošle peníze do několika dnů od vyrozumění.

Druhou skupinu dlužníků (37,3 %) tvoří lidé, kteří mají pravidelnou mzdu, ale z různých důvodů se dostali do skluzu s placením svých závazků. Jde například o nedoplatky za služby nebo spotřební zboží na splátky v řádu do deseti tisíc korun. „Často jsou to lidé, kteří mají nároky vyšší než příjmy, takže platby odkládají a někteří dluží opakovaně u více věřitelů. Jejich rozpočet jim nedovoluje zaplatit dluh jednorázově, takže s nimi sjednáváme splátkový kalendář, který dvě třetiny z nich také dodrží,“ vysvětluje postup řešení u nejpočetnější skupiny neplatičů Jakub Zetek.

Menší skupinu představují lidé, kteří žijí v důchodu, nebo pobírají sociální dávky (17,9 %). Jejich dluhy většinou vznikají nezaplacenými účty operátorovi nebo z tzv. mikropůjček. O svých dluzích vědí, ale reagují většinou až na poslední upozornění, že dalším krokem bude vymáhání soudní cestou, a dlužná částka poroste o další náklady a úroky. „I přes své finanční obtíže situaci řeší a ve sjednaných splátkách více než polovina z nich dluhy zaplatí,“ komentuje chování této skupiny neplatičů Jakub Zetek.

Přibližně stejně velkou a zároveň nejproblematičtější skupinou jsou neplatiči (17,3 %), kteří své závazky neřeší vůbec. Příjmy těchto dlužníků bývají zpravidla nepostižitelné, jelikož pocházejí buď z brigád, nebo práce na černo. Své závazky často záměrně ignorují s vědomím, že věřitelé s nimi nic nezmůžou. Pokud se s nimi podaří dohodnout na nějaké formě splácení, dodrží ji jen necelá polovina.


Autor: REDAKCE, tisková zpráva společnosti M.B.A. Finance

Přečtěte si také

Odklad plateb nájemného je protiústavní, výpadek by měl vykrýt stát

Současná ekonomická situace doléhá nejen na podnikatele, ale i na jejich zaměstnance bydlící v nájemních bytech. Zatímco podnikatelům, kteří kvůli vládním opatřením a opatřením Ministerstva zdravotnictví museli uzavřít provozovny, stát přislíbil, že za ně nájem zaplatí, tak v případě nájmu bytů o tom zatím vůbec neuvažuje. Naopak od počátku proklamuje možnost odkladu placení nájemného. Jenže takové opatření je v rozporu s právem na nedotknutelnost vlastnictví zakotveném v článku 11 Listiny základních práv a svobod.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.