Čtvrtina neplatičů svůj dluh splatí ihned. Pětina naopak nemá zájem ho jakkoli řešit

Z dlouhodobých statistik společnosti M.B.A. Finance vyplývá, že neplatiči se dají rozdělit zhruba do čtyř kategorií. Jedni zaplatí hned po prvním upozornění, druhé je potřeba několikrát upomínat. S třetími je složité vyjednávání, ale dohoda je možná. V poslední kategorii dlužníci hrají na schovávanou a na argumenty ani rady nereagují.

Více než čtvrtina neplatičů (27,5 %) má na úhradu dluhu peníze k dispozici ihned, aniž by výše dluhu napřímo ohrožovala jejich domácí rozpočet. Zpravidla to jsou lidé, kterým dluh vznikl z nedbalosti, nebo se o něm dozvěděli pozdě, případně závazek jednoduše ignorovali. Jde přitom většinou o menší částky, například nedoplatky pojistného či telekomunikační služby. „Zaplatí až v momentě, když se nám je podaří kontaktovat. Když si uvědomí, že věřitel na pohledávku nezapomněl a bude ji vymáhat třeba i soudně. Což znamená spoustu nepříjemností a navyšování dluhu,“ popsal chování této skupiny dlužníků Jakub Zetek, provozní ředitel společnosti M.B.A. Finance, která se zabývá inkasem pohledávek velkých firem. Přes 80 procent těchto dlužníků pošle peníze do několika dnů od vyrozumění.

Druhou skupinu dlužníků (37,3 %) tvoří lidé, kteří mají pravidelnou mzdu, ale z různých důvodů se dostali do skluzu s placením svých závazků. Jde například o nedoplatky za služby nebo spotřební zboží na splátky v řádu do deseti tisíc korun. „Často jsou to lidé, kteří mají nároky vyšší než příjmy, takže platby odkládají a někteří dluží opakovaně u více věřitelů. Jejich rozpočet jim nedovoluje zaplatit dluh jednorázově, takže s nimi sjednáváme splátkový kalendář, který dvě třetiny z nich také dodrží,“ vysvětluje postup řešení u nejpočetnější skupiny neplatičů Jakub Zetek.

Menší skupinu představují lidé, kteří žijí v důchodu, nebo pobírají sociální dávky (17,9 %). Jejich dluhy většinou vznikají nezaplacenými účty operátorovi nebo z tzv. mikropůjček. O svých dluzích vědí, ale reagují většinou až na poslední upozornění, že dalším krokem bude vymáhání soudní cestou, a dlužná částka poroste o další náklady a úroky. „I přes své finanční obtíže situaci řeší a ve sjednaných splátkách více než polovina z nich dluhy zaplatí,“ komentuje chování této skupiny neplatičů Jakub Zetek.

Přibližně stejně velkou a zároveň nejproblematičtější skupinou jsou neplatiči (17,3 %), kteří své závazky neřeší vůbec. Příjmy těchto dlužníků bývají zpravidla nepostižitelné, jelikož pocházejí buď z brigád, nebo práce na černo. Své závazky často záměrně ignorují s vědomím, že věřitelé s nimi nic nezmůžou. Pokud se s nimi podaří dohodnout na nějaké formě splácení, dodrží ji jen necelá polovina.


Autor: REDAKCE, tisková zpráva společnosti M.B.A. Finance

Přečtěte si také

Rizikových e-shopů přibývá. Jak se nenechat nachytat?

Zavřené prodejny a blížící se Vánoce nutí nakupovat přes internet i lidi, kteří se dříve této formě shánění zboží vyhýbali. Do online prostředí se však nepřesunuli jen zákazníci, ale také podvodníci. Česká obchodní inspekce (ČOI) loni zaznamenala celkem 5 641 podání spotřebitelů na internetový prodej. Letos bylo toto číslo překonáno už na začátku listopadu. Na co si tedy dávat při nakupování pozor?

Nebezpečné klišé „typický dlužník”

Média mají obrovský vliv na formování veřejného mínění. Bohužel často informují zkresleně, což běžný příjemce sdělení není schopen kriticky zhodnotit. Jeho postoje pak ovlivňuje falešný emotivní dojem. Jedním z hluboce zakořeněných mýtů, který se opakovaně objevuje v médiích, je tvrzení, že typickým dlužníkem je muž ve věku 39 let, který žije v Moravskoslezském kraji a má dluh za půjčku ve výši 27 215 korun. Kromě nesmyslného zjednodušení profilu je matoucí i terminologie, která vytváří chybná podvědomá spojení. Téměř nikdo totiž nerozlišuje mezi pojmy „dlužník“ a „neplatič“.

Bez dluhů za tři roky bez rozdílu, věřitelé se bouří

Proces oddlužení by u všech lidí mohl trvat jen tři roky. Počítá s tím návrh ministerstva spravedlnosti, který schválila vláda. „Hlavním cílem je rychlejší a efektivnější osvobození od dluhů,“ uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) s tím, že návrh by mohl pomoci i lidem, kteří se dostali do finančních potíží v důsledku koronaviru. Krize totiž podle ní dopadá i na střední třídu.