Čtvrtina neplatičů svůj dluh splatí ihned. Pětina naopak nemá zájem ho jakkoli řešit

Z dlouhodobých statistik společnosti M.B.A. Finance vyplývá, že neplatiči se dají rozdělit zhruba do čtyř kategorií. Jedni zaplatí hned po prvním upozornění, druhé je potřeba několikrát upomínat. S třetími je složité vyjednávání, ale dohoda je možná. V poslední kategorii dlužníci hrají na schovávanou a na argumenty ani rady nereagují.

Více než čtvrtina neplatičů (27,5 %) má na úhradu dluhu peníze k dispozici ihned, aniž by výše dluhu napřímo ohrožovala jejich domácí rozpočet. Zpravidla to jsou lidé, kterým dluh vznikl z nedbalosti, nebo se o něm dozvěděli pozdě, případně závazek jednoduše ignorovali. Jde přitom většinou o menší částky, například nedoplatky pojistného či telekomunikační služby. „Zaplatí až v momentě, když se nám je podaří kontaktovat. Když si uvědomí, že věřitel na pohledávku nezapomněl a bude ji vymáhat třeba i soudně. Což znamená spoustu nepříjemností a navyšování dluhu,“ popsal chování této skupiny dlužníků Jakub Zetek, provozní ředitel společnosti M.B.A. Finance, která se zabývá inkasem pohledávek velkých firem. Přes 80 procent těchto dlužníků pošle peníze do několika dnů od vyrozumění.

Druhou skupinu dlužníků (37,3 %) tvoří lidé, kteří mají pravidelnou mzdu, ale z různých důvodů se dostali do skluzu s placením svých závazků. Jde například o nedoplatky za služby nebo spotřební zboží na splátky v řádu do deseti tisíc korun. „Často jsou to lidé, kteří mají nároky vyšší než příjmy, takže platby odkládají a někteří dluží opakovaně u více věřitelů. Jejich rozpočet jim nedovoluje zaplatit dluh jednorázově, takže s nimi sjednáváme splátkový kalendář, který dvě třetiny z nich také dodrží,“ vysvětluje postup řešení u nejpočetnější skupiny neplatičů Jakub Zetek.

Menší skupinu představují lidé, kteří žijí v důchodu, nebo pobírají sociální dávky (17,9 %). Jejich dluhy většinou vznikají nezaplacenými účty operátorovi nebo z tzv. mikropůjček. O svých dluzích vědí, ale reagují většinou až na poslední upozornění, že dalším krokem bude vymáhání soudní cestou, a dlužná částka poroste o další náklady a úroky. „I přes své finanční obtíže situaci řeší a ve sjednaných splátkách více než polovina z nich dluhy zaplatí,“ komentuje chování této skupiny neplatičů Jakub Zetek.

Přibližně stejně velkou a zároveň nejproblematičtější skupinou jsou neplatiči (17,3 %), kteří své závazky neřeší vůbec. Příjmy těchto dlužníků bývají zpravidla nepostižitelné, jelikož pocházejí buď z brigád, nebo práce na černo. Své závazky často záměrně ignorují s vědomím, že věřitelé s nimi nic nezmůžou. Pokud se s nimi podaří dohodnout na nějaké formě splácení, dodrží ji jen necelá polovina.


Autor: REDAKCE, tisková zpráva společnosti M.B.A. Finance

Přečtěte si také

Sólorodiče začali vyhledávat exekutory. Kvůli náhradnímu výživnému

Samoživitelé mohou od července žádat o takzvané náhradní výživné. Podmínkou ale je, že už výživné aktivně vymáhají. Na exekutory se tak začínají obracet i sólorodiče, kteří od expartnera neviděli výživné dlouhé roky. Pokud samoživitel podmínku aktivního vymáhání splní, a přesto z peněz pro dítě nic neuvidí, bude mu finančně vypomáhat stát. Dostat může nejvýše 3 tisíce korun měsíčně, a to až na dva roky. Úřady práce budou následně peníze po neplatiči vymáhat.

Škody od nájemníků řešte s majitelem bytu, Airbnb lze zakázat

Uvolnění vládních opatření kvůli pandemii povzbudilo cestovní ruch a s ním spojené ubytovávání službou Airbnb. Turisté v bytech však často rámusí do pozdních nočních hodin, ruší sousedy a někdy i poškodí společné prostory v domě. Jak se proti tomu bránit? Vždy se nejdříve obraťte na majitele, radí odborníci.

Osobních bankrotů ubylo, dlužníci zřejmě vyčkávají na novelu

Zadlužení Češi podali od ledna do konce června 8 314 žádostí o osobní bankrot. Je to o 11 % méně než loni. Čím je to způsobeno a dá se očekávat, kdy čísla porostou? I na to v rozhovoru odpovídala Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.