Přibývá útoků na věřitele. Úvěry tím zdraží pro nás všechny, varuje ekonom

Množí se útoky na věřitele. Dlužníci je obviňují, že jim peníze neměli vůbec půjčovat, a to i přesto, že svou půjčku již řádně a bez větších problémů splatili. Ekonom Petr Bartoň v komentáři pro portál Češi v právu vysvětluje, proč mohou podobné praktiky vést ke zdražování úvěrů a proč na to nakonec doplatí především poctiví dlužníci.

KOMENTÁŘ/ Existuje několik způsobů, jak se vypořádat s půjčkou. Tím nejpřirozenějším je samozřejmě řádné splácení. Pokud se během splácení dostanete do finančních potíží, zpravidla se dá na všem rozumně domluvit. Obrátíte se na věřitele, vysvětlíte mu situaci a pokusíte se dohodnout na odkladu splátek nebo úpravě splátkového kalendáře.

Věřitel má především jeden zájem: získat od vás půjčené peníze zpět. Rozhodně pro něj není výhodné dostat dlužníka do ještě větších problémů jen proto, že se na chvíli ocitl v obtížné životní situaci. Dohoda je tak v zájmu obou stran.

V poslední době se však v Česku rozmáhá znepokojivý trend. Někteří dlužníci se rozhodnou svou půjčku soudně napadnout, a to nejen v průběhu splácení, ale dokonce i poté, co ji řádně a bez větších problémů splatili. Někdy z vlastní iniciativy, jindy na doporučení právníka či umělé inteligence.

Jako argument uvádění, že jim věřitel přece neměl peníze vůbec půjčit – měl už na začátku rozpoznat, že ten člověk není úvěruschopný.

Jinými slovy: „Slavný soude, já jsem si sice půjčil, peníze využil a možná už i všechno splatil, ale věřitel měl poznat, že mi půjčovat nemá. Věřitel mě uvrhnul do půjčky. A proto chci své peníze zpátky.“

Nejčastěji se dlužníci domáhají vrácení zaplacených úroků. A soudy jim v některých případech bohužel skutečně vyhoví.

Někdy se zase zjistí, že se dlužník dopustil falšování dokumemntů a ten pak končí daleko hůř, než kdyby se do žaloby vůbec nepustil.

Celá věc má ovšem ještě jeden, méně viditelný důsledek. Každý takový spor něco stojí. Právní zastoupení, soudní řízení, administrativní náklady i případné finanční vyrovnání představují pro poskytovatele úvěrů další výdaje. A ty se dříve či později promítnou do ceny půjček pro ostatní klienty.

Na celou situaci tak ve výsledku doplatí především ti čestní, kterým se nečekaně rozbije pračka nebo vypoví službu auto. Tito lidé si chtějí jen krátkodobě půjčit, vyřešit nenadálý problém a pokračovat v běžném životě.

Právě pro tyto lidi může být úvěr užitečným finančním nástrojem. Pokud však náklady věřitelů porostou kvůli soudním sporům, promítne se to i do ceny půjček pro poctivé klienty. Nejcitelněji to zasáhne ty nejnuznější. Doplatí na to ale i ti „neviditelní“ – domácnosti, které nemají dostatečné úspory na nečekané výdaje, ale z pohledu státu jsou na tom vlastně v pohodě.

Autor: Petr Bartoň
Foto: Profimedia.cz/ ČTK / Kamaryt Michal