Dluží miliony, přesto žijí v luxusu. Kauza Josefa Krále vysílá veřejnosti nebezpečný signál

Česká média se v těchto dnech zabývají kauzou automobilového závodníka a experta F1 Josefa Krále. Oblíbený moderátor velkých cen se kvůli dluhům ocitl v insolvenci. V insolvenčním řízení tvrdí, že nemá žádný majetek a měsíčně si přijde na pouhých 19 tisíc korun čistého. Věřitelé však toto tvrzení zpochybňují. Poukazují na luxusní životní styl i na jeho spolupráce se známými značkami.

Oddlužení (neboli osobní bankrot) je právní proces určený k řešení úpadku fyzických osob. V ČR jej upravuje zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).

Podmínky pro schválení:

• dlužník musí být v úpadku (mít více věřitelů a závazky po splatnosti),
• vykazovat poctivý záměr a
• mít stabilní příjem, ze kterého lze provádět srážky.

Celé řízení schvaluje příslušný krajský soud, na průběh a srážky dohlíží přidělený insolvenční správce. Délka insolvenčního řízení byla novelou v roce 2024 zkrácena z pěti na tři roky. Právní úprava pracuje s pojmem oddlužovací minimum, což je nejnižší měsíční splátka, kterou musí dlužník v oddlužení platit. Pro výplaty v roce 2026 činí orientačně 2 313 korun měsíčně.

Případ Josefa Krále

Josef Král dluží více než 12,5 milionu korun společenstvím vlastníků jednotek (SVJ) ve městech na severu Čech, například v Chomutově. Dluhy se táhnou už řadu let a jejich vznik zřejmě souvisí s nevydařěným byznysem s byty rodiny Králových.

Pro některá SVJ se nesplacené závazky staly velmi zatěžující. Josef Král totiž společně se svým otcem vlastnil v některých bytových domech hned několik jednotek. Neuhrazené závazky tak citelně zasáhly do hospodaření domů i jeho obyvatel.

„Neplacení příspěvků na správu domu nebo záloh na služby není jen problémem dlužníka. Společenství vlastníků musí dál hradit energie, opravy a provoz domu. Pokud některý vlastník dlouhodobě neplatí, výpadek musí často pokrýt ostatní vlastníci ze společných prostředků nebo zvýšenými platbami. V praxi tak náklady neplatiče dopadají na jeho sousedy, kteří své povinnosti řádně plní. U menších společenství může jít o velmi vážný zásah do hospodaření,“ upozorňuje Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.

Šestatřicetiletý závodník požádal o oddlužení v roce 2020, kdy ještě platila pravidla pětiletého oddlužení. Letos v srpnu tato lhůta uplynula a soud nyní může rozhodnout o odpuštění zbývajících dluhů. Z celkových 12,5 milionu korun přitom Král za pět let splatil pouhých 460 tisíc, tedy necelá čtyři procenta.

Právě to vyvolává mezi věřiteli pochybnosti. Král se pravidelně objevuje na televizních obrazovkách, komentuje závody Formule 1 a spolupracuje se známými značkami jako je Shell nebo Česká spořitelna. Věřitelé proto zpochybňují, zda jeho oficiálně vykazované příjmy odpovídají skutečnosti. Insolvenční správce nyní prověřuje, zda Král své příjmy řádně přiznával a zda se splácení dluhů záměrně nevyhýbal.

„Pro věřitele je mimořádně frustrující sledovat situace, kdy dlužník vykazuje minimální příjmy, ale jeho veřejně prezentovaný životní styl tomu neodpovídá. Je naprosto legitimní požadovat, aby se důkladně prověřilo, jestli dlužník skutečně využívá všechny své výdělečné možnosti. Oddlužení má pomáhat lidem, kteří se poctivě snaží své závazky splatit, ne těm, kteří pouze formálně vykazují minimální příjmy,“ říká Petra Kolářová z České asociace věřitelů.

Další známé kauzy

Že případ Josefa Krále není v Česku zdaleka ojedinělý, dokazují i další veřejně známé kauzy. Minimální příjmy před soudem deklaroval například také youtuber Marek Valášek alias Datel. Na internetu se přitom chlubil zásnubami na soukromém ostrově na Bali a přelety vrtulníkem. Soud mu nakonec oddlužení pro nepoctivý záměr zrušil.

Pod palbou kritiky se ze stejného důvodu ocitl také účastník reality show Survivor Josef Kůrka. Ten v době, kdy měl milionové dluhy, rekonstruoval byt a jezdil na drahé dovolené.

„Mediálně známé případy jsou jen viditelnou částí rozsáhlého problému. Jestliže systém nedokáže důsledně kontrolovat skutečné příjmy a majetkové poměry dlužníků, poškozuje tím nejen věřitele, ale i všechny, kteří své dluhy poctivě splácejí. Vysíláme tím společnosti velmi nebezpečný signál, že závazky se vlastně nemusí plnit a že nepoctivost se může vyplatit,“ varuje Petra Kolářová z České asociace věřitelů.

Do zákona se nově zavádí pravidlo, podle kterého se klient automaticky považuje za schopného splácet (úvěruschopného), pokud svůj úvěr již zcela splatil, nebo pokud ho (v případě hypoték a úvěrů ze stavebního spoření) dlouhodobě a bezproblémově splácí.

Poslanci tím reagují na rostoucí počet případů, kdy advokáti dlužníkům nabízejí možnost napadnout již uzavřenou úvěrovou smlouvu, často jen kvůli drobným formálním chybám v původní dokumentaci.

Co za klamání soudu a věřitelů hrozí

Pokud dlužník v průběhu schváleného oddlužení úmyslně lže, například zatajuje majetek či příjmy nebo poskytuje nepravdivé údaje, insolvenční soud může toto jednání vyhodnotit jako sledování nepoctivého záměru. 

V takovém případě soud schválené oddlužení zruší. Pokud dlužník vlastní zpeněžitelný majetek, soud rozhodne o řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Toto jednání navíc zakládá riziko trestního stíhání. Zatajení majetku nebo podvádění věřitelů může naplňovat skutkovou podstatu trestného činu podvodu podle § 209 trestního zákoníku nebo trestného činu poškození věřitele podle § 222 trestního zákoníku. Celý institut oddlužení je postaven na zásadě poctivosti dlužníka. Jakékoli vědomé zkreslování informací v insolvenčním řízení má za následek závažné právní i ekonomické dopady.

Autor: Petra Andresová
Foto: Profimedia.cz/ ČTK / Kamaryt Michal