Počet firemních bankrotů stoupl. Žádostí od lidí naopak ubylo

Soudy za první tři měsíce roku 2022 obdržely 5 881 žádostí o insolvenci. Z toho 5 595 od fyzických osob, 286 od firemních žadatelů. Počet návrhů podaných právnickými osobami postupně roste, nejde ale o nic dramatického. Někteří experti ovšem aktuální stav přirovnávají ke klidu před bouří.

V prvním čtvrtletí roku 2022 obdržely soudy celkem 5 881 návrhů na insolvenci, což znamená meziroční pokles o 10,5 procent. Ubylo především žadatelů z řad fyzických osob, v případě firem naopak počet podaných insolvenčních návrhů mírně roste. Zatímco v prvních třech měsících roku 2021 bylo ze strany právnických osob podáno 270 insolvenčních návrhů, v prvním čtvrtletí letošního roku se číslo vyšplhalo na 286. Podle analýzy, kterou provedla společnost CRIF,  se navíc v březnu oproti únoru zvýšil počet již vyhlášených bankrotů, a to ve všech kategoriích.

„Vysoký počet vyhlášených bankrotů v březnu je způsoben vysokým počtem podaných insolvenčních návrhů v předešlých měsících a také nízkým počtem bankrotů mezi prosincem a únorem. Část insolvenčních řízení, které soudy nestihly zpracovat v předešlých měsících, byla ukončena právě v březnu. I když počet bankrotů obchodních společností může i v dalších měsících výrazně kolísat, jejich počet bude postupně růst. Už teď totiž vidíme nárůst podaných insolvenčních návrhů,“ vysvětluje Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Analytička: Jde o klid před bouří

Jednatelka analytické společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá považuje stav insolvencí v prvním čtvrtletí letošního roku za klid před bouří. „S vysokou mírou pravděpodobnosti lze očekávat rekordy v počtech insolvenčních řízení. Kdy a v jak vysoké míře se tak stane, závisí na vývoji válečného konfliktu na Ukrajině a jeho dopadu do české i světové ekonomiky,“ uvedla.

Analytici InsolCentra upozornili, že Česko zažívalo v druhé dekádě tohoto století dobré ekonomické období provázené nízkým počtem insolvenčních řízení. V letech 2020 a 2021 také došlo ke zmrazení insolvencí v důsledku finančních injekcí ze strany státu i legislativních ochranářských opatření Lex covid.

„Vláda navíc připravuje novelu insolvenčního zákona, která má zmírnit podmínky oddlužení pro fyzické osoby. Poté se předpokládá masový vstup dlužníků do této procedury. Všechny uvedené okolnosti neodvratně povedou k významnému nárůstu počtů oddlužení, konkurzů i reorganizací. Avšak ani několikanásobné navýšení případů nemusí pro celkovou hospodářskou situaci České republiky téměř nic znamenat, pakliže se nebude jednat o strategické podniky s velkým počtem zaměstnanců,“ uvedla Veselá.

Bankrot vyhlásily i velké firmy

Společnost CRIF poukázala na to, že počet bankrotů obchodních společností se v březnu oproti únoru zvýšil o 31, zatímco počet návrhů na jejich bankrot klesl o 4. Bankroty a insolvenční řízení se podle Kameníčkové v březnu nevyhýbaly ani velkým a zavedeným společnostem.

Bankrot vyhlásila například společnost MAXI-TIP a.s. zabývající se provozem heren, kasin a sázkových kanceláří. Její roční tržby dosahovaly před úpadkem stovek milionů korun, v předešlých letech dokonce přes 1 miliardu korun.

Další velkou firmou, u které byl vyhlášen bankrot, je společnost Pilsen Toll. Ta podnikala v oboru shromažďování, sběr a odstraňování odpadů a patřila ruským vlastníkům. V poslední zveřejněné závěrce v roce 2018 dosahovala výše jejího obratu 1,2 miliardy korun. A skončila například také společnost CAR FACE design, která na českém trhu působila přes 30 let a jako subdodavatel pro automobilový průmysl podnikala v oboru výroby textilií.

Být v exekuci je pro někoho výhodnější

Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008 vyvíjející IT řešení pro insolvenční správce, pozoruje dopady i na fyzické osoby. Byť počty insolvenčních návrhů v jejich případě stále klesají. Meziročně o téměř 11 procent. „V případě fyzických osob platí, že krize se do počtu insolvenčních návrhů promítá s větším zpožděním. Lidé se finanční potíže nejprve snaží řešit jinými způsoby, například s pomocí rodiny,“ vysvětluje Valášek. Spousta lidí se podle něj dostane do finančních potíží kvůli inflaci a zejména zvyšujícím se nákladům na bydlení.

Dosavadní několikaletý pokles zájmu o oddlužení ze strany fyzických osob přičítá faktu, že lidé, kteří o vstup do insolvence stáli, o něj již většinou požádali. Řada ostatních dlužníků naopak stále preferuje setrvání v exekuci, která je pro ně minimálně z krátkodobého hlediska ekonomicky výhodnější. „Exekuce a insolvence mají zákonem dané odlišné podmínky. Rozdíl v sumě, která dlužníkům měsíčně zůstane, může činit až 6 tisíc korun navíc ve prospěch setrvání v exekuci. Řešením by mohla být zákonná úprava, která by podmínky srovnala, nebo alespoň přiblížila, a tím by zvýšila motivaci k zahájení oddlužení. To na rozdíl od exekuce předluženým lidem umožní takzvaně začít znovu,“ uzavřel.

Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: Canva.com