Milostivé léto zastavilo 42 tisíc exekucí. Autoři zákona čísla zpochybňují

Milostivé léto zbavilo 15 tisíc lidí všech exekucí. Celkově bylo podle Exekutorské komory zastaveno 42 tisíc řízení. Tedy přibližně 3,2 procenta těch, kterých se akce týkala. Autoři zákona Marek Výborný (KDU-ČSL) a Patrik Nacher (ANO) se proti zveřejněným číslům ohradili. Tvrdí, že jsou neúplná a zavádějící.

„Překvapilo mě, jak malý zájem měli o tuto dobročinnou akci ze strany státu samotní dlužníci. Přitom mnozí na ní mohli opravdu vydělat. Pokud ani takto velkoryse nabídnuté řešení nepřiměje některé lidi, aby dostáli svým závazkům vůči věřiteli, pak opakování milostivého léta je přinejmenším diskutabilní,“ říká prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík.

Původní odhady hovořily o tom, že by se milostivé léto mohlo týkat až 1,3 milionu exekucí. Nakonec exekutoři zastavili 42 tisíc případů. Aktivní přístup a úhradu zaznamenali u zhruba dvou třetin z celkového množství zastavených exekucí. Častěji akci využili lidé s menším počtem soudně vymáhaných dluhů.

Veřejné rozpočty podle Mlynarčíka přišly kvůli milostivému létu o více než jednu a půl miliardy korun na odpuštěném příslušenství. Exekutoři by z této částky mohli vymoci až 900 milionů korun. Naopak vrátilo se 390 milionů korun na jistinách.

Generální pardon skončil 28.ledna. Lidé s exekucí na dluh u veřejných institucí měli tři měsíce na to uhradit jen jistinu (původní dlužnou částku) a odměnu exekutorovi. Penále a úroky jim pak byly odpuštěny. Vládní politici plánují na podzim akci zopakovat.

Výborný: Exekutoři chtějí zabránit pokračování akce

Podle Nachera a Výborného jsou Exekutorskou komorou zveřejněná čísla neúplná, a tím zavádějící. S jejich pomocí prý exekutoři chtějí pokračování Milostivého léta zpochybnit a ukázat, že akce nebyla úspěšná.

„Exekutorská komora vychází z centrální evidence exekucí, kam jednotliví exekutoři dodávají bohužel data obecně se zpožděním několika týdnů i měsíců. Je tedy zcela zjevné, že v evidenci a závěrech Exekutorské komory nejsou zdaleka všechna exekuční řízení, která spadla do milostivého léta. V tuto chvíli ještě exekutorské úřady procesují možná více než polovinu případů, kde bylo možné využít milostivého léta. Ve statistice tedy reálně nefigurují,“ řekl předseda podvýboru pro problematiku exekucí a insolvencí a spoluautor milostivého léta Marek Výborný.

„Postupem Exekutorské komory a snahou vytvořit dojem neúspěšnosti milostivého léta jsem zklamán. Jde o snahu manipulovat veřejným míněním a zabránit opakování milostivého léta. Mohu ale potvrdit, že jsme se v telefonickém rozhovoru s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) shodli, že tento postup Exekutorské komory nic nemění na úmyslu vlády urychleně předložit hotovou novelu s milostivým létem 2, které by mělo být realizováno v období "babího léta" v měsících září až listopad 2022," uzavřel Výborný.

Mlynarčík v reakci na to uvedl, že ho vyjádření poslanců šokovalo. „Zastavování exekucí je náročný proces, který zabere hodně času a není na místě práci soudních exekutorů jakkoliv zpochybňovat. Podle našich odhadů se počet uzavřených exekučních řízení ještě patrně zvýší, nelze však očekávat, že řádově. Považuji nefér, že někdo tvrdí, že se snažíme milostivé léto znehodnocovat. My musíme postupovat podle platných předpisů,“ reagoval šéf exekutorů.

Města ani dopravní podniky velký zájem neregistrovaly

Jak vyplynulo z ankety, kterou si dělal server Češi v právu, v obcích a městech příliš velký zájem o zaplacení jistin a zbavení se exekuce za výhodných podmínek, neregistrovali. Většinou se jednalo o jednotky případů, kdy lidé využili možnosti uhradit městu dlužné nájemné. Například v Jablonci nad Nisou se podařilo ukončit dvanáct exekucí kvůli dluhu městu, v Uherském Hradišti tři, v Karviné deset a v Chomutově osm. Více zde: Milostivé léto obcím moc nepomohlo. Někde získali od dlužníků jen „drobné".

Ohromené z výsledku nejsou ani dopravní podniky.  „Obecně můžeme říci, že kromě Prahy byl zájem o vyřešení starých dluhů u dopravních podniků poměrně malý, v některých menších městech neměli ani jednoho zájemce o uplatnění milostivého léta. Několik dopravních podniků své pohledávky odprodává, takže se jich tato akce ani netýkala. Pokud by se podobná akce měla opakovat, nejsme proti, ale přivítali bychom povinnost dlužníků zaplatit i soudní poplatky, které jsou dopravní podniky nucené vynaložit,“ uvedla pro server Češi v právu Linda Hailichová, mluvčí Sdružení dopravních podniků.

Dlužníci se v rámci tříměsíční akce mohli zbavit ale také pohledávek u zdravotních pojišťoven, ČEZ a dalších organizací, v nichž má stát nebo obec podíl. Některé soukromé společnosti (například banky a nebankovní poskytovatelé půjček) se pak připojily dobrovolně.

Prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk snahy o pomoc zadluženým lidem podle svých slov podporuje. K milostivému létu má ovšem výhrady.

„Milostivé léto bylo představeno jako nástroj zcela mimořádný, a najednou ho tady máme mít zase. Podle mne je to špatný signál vůči řádně hospodařícím lidem a hazard se zodpovědností občanů obecně. Lidi z dluhových problémů nevyvedeme nahodilým a bezbřehým pardonováním. Naopak, potřebujeme pevná a promyšlená pravidla. Pracujme na tom. Zaměřme se na prevenci a především na právní a finanční gramotnost. Myslím, že i ta nejnovější čísla jasně ukazují, že milostivé léto není správný směr“ uvedl. 

Nadšení z výsledků plošné oddlužovací akce naopak neskrývá Radek Hábl, ředitel Institutu prevence a řešení předlužení. „Patnáct tisíc lidí, kteří se díky akci zbavili všech svých exekucí a jsou po zaplacení původního dluhu konečně čistí, je velkým úspěchem. Navíc další lidé si snížili počet svých exekucí a snížili tak svůj celkový dluh,” komentuje výsledky Hábl.

Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: Canva.com