Počet lidí v exekuci vloni klesl na 783 000

V roce 2019 bylo dle oficiálních údajů Exekutorské komory ČR v Centrální evidenci exekucí vedeno 783 053 obyvatel Česka. Oproti roku 2018 jde o propad o 38 284 osob. Proti těmto fyzickým osobám je vedeno celkem 4 476 069 exekučních řízení. V průměru jde o 5,7 exekuce na osobu.

„Loni jsme avizovali, že dojde k postupnému úbytku exekučních řízení. Jak se ukazuje, tak naše prognóza byla správná,“ komentuje nová čísla prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. „Očekáváme, že klesající trend celkového počtu exekucí i povinných bude pokračovat,“ dodává.

Souběžně s nižším počtem lidí v exekuci se meziročně lehce zvýšil počet skončených exekučních řízení. Celkově bylo vloni ukončeno 545 000 exekucí, což je o 5 000 více než v předchozím roce.

Počet nově zahájených exekučních řízení se také nepatrně zvýšil. V roce 2018 napadlo na soudy celkem 505 120 žádostí exekutorů o pověření k vedení exekuce, loni šlo o 506 995 žádostí. Ne všechny z nich však vedly k pověření exekutora k vedení exekuce, část nových exekucí byla spojena do starších řízení.

Z celkového počtu exekucí je cca 580 000 řízení v latentním stavu z důvodu paralelně vedeného insolvenčního řízení. Nárůst latentních řízení souvisí s tzv. oddlužovací novelou, která v minulém roce zpřístupnila osobní bankrot většímu počtu osob.

Nárůst počtu exekucí Exekutorská komora sleduje pouze u lidí s přesně deseti exekucemi. U osob s méně než deseti exekucemi i více než deseti exekucemi došlo k poklesu.

Statistiky exekucí, Exekutorská komora ČR

K největšímu poklesu počtu nových exekucí došlo ve srovnání s rokem 2018 v obvodu Krajského soudu Ústí nad Labem (−10,6 procenta) a v obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích (−8,6 procenta). Naopak k nárůstu počtu exekucí došlo v obvodu Městského soudu v Praze (+23,7 procenta) a v obvodu Krajského soudu v Praze (+ 6,4 procenta).

Statistiky exekucí, Exekutorská komora ČR

„I přes pokles celkového počtu exekucí stále zůstává množství a zejména struktura exekvovaných obyvatel ČR problémem. Bez modernizace exekučního prostředí ale nelze očekávat rychlé změny. Exekutorská komora ČR i proto dlouhodobě prosazuje místní příslušnost exekutorů, úpravu rostoucích příslušenství dluhu, racionalizaci doručování, jednodušší zastavování exekuce při bezvýslednosti, zjednodušení srážek ze mzdy a další,“ dodává Plášil.


Autor: REDAKCE, tisková zpráva Exekutorské komory ČR

Přečtěte si také

Asi třetina restaurací neotevře. Jaké další obory skolila covidová opatření?

Především jasný plán a brzké obnovení provozu, byť klidně s přísnými bezpečnostními pravidly. To si nejvíce přejí firmy, které kvůli covidu a souvisejícím opatřením dennodenně řeší své přežití. Podle Hospodářské komory není v současné době důvod, aby služby a provozy, třeba jen v omezeném režimu, nefungovaly.

Přechod nájmu má své podmínky. Kdo na něj má nárok?

Pětašedesátiletá Marie z Ústí nad Labem dva roky bydlela s přítelem v pronajatém bytě. Když náhle zemřel, kromě smutku ji sužoval i strach, jestli „neskončí na ulici“ a nečeká ji hledání nového bydlení. Nájemní smlouva totiž byla psaná na partnera. V bytě nakonec mohla zůstat díky takzvanému přechodu nájmu. K tomu je potřeba dodržet dvě podmínky: osoba musí být členem nájemcovy domácnosti a žít s ním v nájemním bytě ke dni jeho smrti. Zároveň ale nájemce nesmí v době úmrtí vlastnit jiný byt. Tím je myšleno nejen byt v osobním vlastnictví, ale i nájemní či družstevní.

Výživné nenáleží jen dětem. Kdy o něj pro sebe může žádat matka či otec?

Pod pojmem výživné si asi většina lidí představí povinnost rodiče platit stanovenou měsíční částku na svého potomka. Málokdo už ví, že vyživovací povinnost funguje i mezi exmanžely. Pokud by hrozilo, že po rozvodu začne jeden z manželů strádat a nebude schopen vlastními silami zajistit své životní potřeby, může být exmanželce nebo exmanželovi určena vyživovací povinnost. A to až na tři roky.