Počet nesplácených dluhů klesá. Část dlužníků ale dokonale využívá obstrukce, jak se vyhnout placení

České ekonomice se v posledních letech daří, domácnosti se více zadlužují a přitom se neustále snižuje počet těch, které nesplácejí. České domácnosti dluží bankám přes 1,71 bilionu korun, z kterých nesplácí pouhých 29 miliard. Každý měsíc padají historická minima objemu nesplácených peněz - spotřebitelských půjček je v selhání pouhých 3,9 procenta, u hypoték dokonce jen 1,3 procenta. Pro srovnání, před osmi lety nesplácelo spotřebitelské úvěry přes 12 procent dlužníků.

Podobný trend zlepšující se platební morálky mají také dlužníci pojišťoven, operátorů nebo dodavatelů energií. Pohledávek v mimosoudním inkasu je méně a neplatiči jsou ochotnější své problémy řešit.

Registrujeme ale skupinu dlužníků, kteří neplatí programově a všemožně se snaží, aby se jejich dluhy promlčely. Je to skupina „profesionálních neplatičů,“ kteří jsou často v dluzích, protože nedokáží mít nižší výdaje, než mají příjmy. Naučili se v tom žít, mají přehled o možnostech, jak se placení vyhýbat a zneužívají zesilující právní ochranu dlužníků. K tomu používají opakovaně celou řadu účelových obstrukcí. Nejčastěji zpochybňují nároky věřitelů, takže musíme dohledávat a zasílat podklady, jako například smlouvy, fakturaci, výpisy plateb a další dokumentaci. Pro nás i věřitele to znamená finanční náklady na práci a čas mnoha pracovníků.

Protestující dlužníci ani po doložení oprávněnosti pohledávek často nekomunikují a odmítají uznat závazky, ke kterým se písemně zavázali. Obrací se na občanské poradny, kterým uvádějí nepravdivé informace o svém případu a dožadují se právní ochrany. Odvolávají se na zahájení insolvenčního řízení a někteří na nás dokonce podávají trestní oznámení. Měli jsme i případy padělaných dokladů o provedené platbě, kterými se nás snažili přesvědčit, že dluh už zaplatili.

Po novele zákona o spotřebitelských půjčkách se odvolávají na věřitelovo nedostatečné prověření jejich schopnosti půjčku splácet. Nebo po zavedení GDPR tvrdí, že nemusí o svém dluhu s třetí stranou komunikovat a vyžadují smazání všech údajů. Jejich požadavky ale nemají oporu v zákoně a slouží pouze jako průtahy, neboť se neplatiči domnívají, že tak dosáhnou tříleté lhůty promlčení dluhu, když věřitel nestihne pohledávku zažalovat u soudu.

Je třeba si uvědomit, že nezaplacené pohledávky velkým věřitelům, jako jsou finanční ústavy, telefonní operátoři, nebo dodavatelé energií, jim způsobují problémy s peněžními toky, a oni musí vytvářet rezervy nebo opravné položky. Ztráty pak naúčtují těm, co řádně platí.

Této situaci nahrávají časté změny legislativy, nestabilita a nejednotnost výkladu nových zákonů a příliš jednostranné posilování postavení dlužníků, které je možné zneužívat jako procesní obstrukce proti snaze věřitelů dosáhnout svých práv.


Autor: Jakub Zetek 
            Provozní ředitel společnosti M.B.A. Finance

Přečtěte si také

Podvodník připravil studentku o 20 tisíc. Jak nenaletět při shánění bydlení?

Už za pár dní dostanou čeští dlužníci šanci, která se nemusí nikdy opakovat. Stačí, když splatí původní dluh, nízký poplatek exekutorovi, a zbaví se tak exekuce. Takzvané milostivé léto by se mohlo týkat odhadem až 300 tisíc lidí, které stíhá soudní exekutor v souvislosti s dluhem vůči státu, obcím nebo organizacím, kde má stát podíl.

Lidí s trvalým bydlištěm na radnici přibývá. Často z vypočítavosti

Počet osob s bydlištěm hlášeným na radnicích stále roste. Trvalý pobyt tu má podle informací CNN Prima News už 380 tisíc Čechů. Často se přitom nejedná o lidi bez domova, nýbrž ty kteří nechtějí být k zastižení pro úřady, soudy či exekutory. Na radnici lze totiž přebírat poštu, aniž by kdokoliv zjistil, kde adresát reálně bydlí.

Tříměsíční pardon pro statisíce dlužníků? Mnohdy o možnosti ani nevědí

Už za pár dní dostanou čeští dlužníci šanci, která se nemusí nikdy opakovat. Stačí, když splatí původní dluh, nízký poplatek exekutorovi, a zbaví se tak exekuce. Takzvané milostivé léto by se mohlo týkat odhadem až 300 tisíc lidí, které stíhá soudní exekutor v souvislosti s dluhem vůči státu, obcím nebo organizacím, kde má stát podíl.