Povodně a zaměstnání: Kdy máte nárok na volno a mzdu

Povodně ničivě zasáhly velkou část České republiky. Kromě obav o život, zdraví a majetek řeší mnoho lidí také otázky spojené se zaměstnaneckým poměrem. Mohou nastat různé situace – z důvodu neprůjezdnosti cest se nedostanete do práce, máte zatopený dům, povodně postihly zaměstnavatele, nebo se třeba podílíte na odklízení následků ve své obci. Co na to zákoník práce? Na nejčastější dotazy odpoví právnička Petra Andresová. 

1. Do práce dojíždím a cesty jsou zatopené / nejezdí veřejná doprava

Za situace, kdy se nemůžete dopravit do práce z důvodu neprůjezdnosti cest nebo pokud nefunguje veřejná doprava, je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradní volno na nezbytně nutnou dobu. Toto volno se poskytuje bez náhrady mzdy či platu. Výjimečným případem je těžce zdravotně postižený zaměstnanec, který nemůže cestovat hromadnou dopravou, tomu je na 1 den poskytnuta náhradní mzda či plat.

2. Uklízím následky po povodni na své nemovitosti

Zde mohou z právního hlediska nastat dva případy. První je, že se jedná o mou nemovitost, o kterou pečuji pouze ve svém zájmu. V tom případě by se jednalo o jinou důležitou osobní překážku v práci a zaměstnavatel by tak zaměstnance mohl uvolnit bez nároku mzdy či platu nebo by se s ním dohodl na tom, že si toto volno odpracuje jindy.

V druhém případě se také jedná o vlastní nemovitost, ale její uklizení nebo zabezpečení je takzvaně v obecném zájmu (může např. hrozit zřícení a poškození dalších nemovitostí). V tomto případě ze zaměstnavatel povinen zaměstnance uvolnit v nezbytně nutném rozsahu. Ani v tomto případě zaměstnanci mzda ani plat nenáleží.

Na mzdu ani plat sice není právní nárok, ale to nebrání zaměstnavateli, aby vám ji poskytnul, kdyby chtěl.  

3. Pomáhám ostatním

V případě, že pomáháte ostatním obyvatelům nebo na obci a zasahuje vám to do pracovní doby, opět vás zaměstnavatel musí uvolnit na nezbytnou dobu z výkonu práce. Zde se jedná o překážku v práci na straně zaměstnance z důvodu výkonu občanské povinnosti. Pomoc by měla být organizovaná a zaměstnavateli byste ji měl doložit, typicky potvrzením místního úřadu. Mzda ani plat zaměstnanci nenáleží ani zde.

4. Potřebuji si vyřídit pojistku, dávky...

V případě vyřizování osobních záležitostí, ať už majetkových či rodinných je na zaměstnavateli, zda vám je umožní. Zaměstnavatel může náhradní volno bez nároku mzdy či platu umožnit, případně se můžete dohodnout, že si takto zmeškanou pracovní dobu nadpracujete.

5. Nemohu do práce, protože povodně postihly zaměstnavatele

Pokud je to možné, tak vás zaměstnavatel může po dobu nezbytně nutnou převést na jinou práci i bez vašeho souhlasu (např. na jiné pracoviště, home office nebo po vás může chtít, abyste se podílel na odklízení povodňových škod). Jestliže to možné není, tak se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci vzniká nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.

Může nastat ještě další situace, kdy zaměstnavatele přímo záplavy nepostihly, ale provoz jeho závodu je pozastaven z jiných důvodů (např. nefungují dodávky energií) a vy nemůžete být převedeni na jinou práci. V tomto případě jde o překážku v práci z důvodu prostoje a vám náleží náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku.

6. Zaměstnavatel mě nechce uvolnit ani dát dovolenou

Co se týče nároku na dovolenou, tak zákoník práce myslí na obě strany a říká, že při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Blíže už termíny nespecifikuje, ale odklízení následků po povodních by se pod oprávněný zájem zaměstnance jistě dalo podřadit.

V případě, že byste se se zaměstnavatelem nedohodli, je možné se obrátit na inspektorát práce.

7. Školy a školky jsou zavřené, nemám kam dát děti

Pokud není možné zajistit péči o děti např. u prarodičů nebo sourozenců a jedná se o děti mladší 10 let, tak je možné zůstat s nimi doma a čerpat ošetřovné. Jedná se o dávku na základě zákona o nemocenském pojištění a lze ji čerpat maximálně 9 kalendářních dnů (samoživitelé až 16 kalendářních dnů). Výše ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu.

Autor: Petra Andresová
Foto:  Canva.com | Mijau, Getty Images