Přítelkyni dal prsten a zjistil nevěru. Může ho chtít vrátit?

„Vracet si dary po rozchodu není důstojné,“ myslel si dlouhá léta dvaatřicetiletý Daniel z východních Čech. Jeho poslední vztah ho však zřejmě přivedl ke změně názoru, a tak napsal do poradny serveru Češi v právu.

S o rok starší dívkou - říkejme jí třeba Klára - Daniel plánoval společný život a po necelých dvou letech ji požádal o ruku. „Každá žena chce zásnubní prsten s briliantem. Ani mě nenapadlo, že bych na něm šetřil,“ píše Daniel, který za prsten z bílého zlata zaplatil něco přes pětatřicet tisíc korun. Žádost o ruku sice skončila happy endem, k plánované svatbě ale nedošlo. Pár měsíců na to totiž Daniel zjistil, že je mu Klára nevěrná.

„Bohužel to nebyl jen jeden případ. Udržovala si dokonce paralelní vztah se svým ženatým kolegou. A to i v době, kdy celá dojatá slíbila, že si mě vezme,“ uvedl Daniel.  Vztah skončil a nyní ho zajímá, zda by po Kláře mohl chtít prsten vrátit.

„Na tuto myšlenku mě vlastně přivedl kamarád. Nejdřív jsem to zavrhl. Ale teď, když nad tím vším přemýšlím, říkám si, že by to snad skutečně bylo na místě. Obzvlášť, když expřítelkyně vrácení prstenu ani nenabídla,“ uzavřel svůj dotaz bez dalších podrobností.

Co na to advokát?

„V obecné rovině se lze domnívat, že Daniel může chtít prsten vrátit zpět. Svým jednáním se totiž Klára z pozice obdarované osoby vůči Danielovi dopustila takzvaného nevděku, v důsledku čehož má Daniel možnost od darovací smlouvy odstoupit a žádat po Kláře navrácení prstenu. Pro posouzení Danielova nároku bude stěžejní dále zjistit zejména to, z jakého důvodu se Klára k tomuto svému jednání uchýlila, kdy se o této skutečnosti Daniel dozvěděl a po jak dlouhé době Daniel Kláru informoval o svém úmyslu dar odvolat,“ říká Ondřej Cicvárek z advokátní kanceláře Arrows.

Současná právní úprava připouští odvolání daru ve dvou případech: 

• První případ představuje takzvané odvolání daru pro nouzi,
   
• druhý pak již výše zmíněný případ odvolání daru pro nevděk.

„K odvolání daru z důvodu nouze může dárce přistoupit tehdy, pokud po uskutečnění samotného darovacího aktu dárce upadne do takové životní situace, v níž objektivně není schopen zajistit nutnou výživu buď sobě, anebo osobě, k jejíž výživě je dle zákona povinen, a nepřivodil-li si tuto situaci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti,“ cituje zákon Cicvárek.

Obdarovaný se může povinnosti vrátit dar vyhnout, když dárci v nouzi poskytne potřebnou výživu. Jinak musí dárci předmět odevzdat či mu zaplatit obvyklou cenu daru. Neplatí to pouze v případě, jestliže se obdarovaný sám ocitl v obdobné nouzi jako dárce.

Odvolání daru pro nevděk je možné tehdy, pokud obdarovaná osoba úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublížila dárci či osobě mu blízké způsobem, který se zjevně příčí dobrým mravům.

„Případem nevděku může být typicky situace, kdy se obdarovaný dopustí vůči dárci fyzického násilí, psychického týrání nebo například verbálních útoků. Dále může být nevděkem trestný čin spáchaný vůči osobě dárce v úmyslu jej poškodit, může jím být již výše zmíněná nevěra či například situace, kdy obdarovaný nebude plnit své smluvní povinnosti, k nimž se vůči dárci zavázal,“ objasňuje Cicvárek. Zda se bude, či nebude, jednat o nevděk je třeba vždy hodnotit s přihlédnutím ke konkrétním skutkovým okolnostem případu.

Platí ale obecné pravidlo, že dar je možné odvolat do jednoho roku od okamžiku, kdy se obdarovaný dopustil jednání majícího znaky nevděku. V praxi mohou poměrně často vznikat situace, že se dárce o činu obdarovaného nedozví ihned, nýbrž až po určité době. V těchto případech zákon počítá s alternativním počátkem běhu lhůty. Počíná běžet od okamžiku, kdy dárce čin obdarovaného zjistil. Zvláštní oprávnění podle Cicvárka náleží dárcovým dědicům, kteří rovněž mohou dar pro nevděk obdarovaného odvolat, avšak nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.

Pokud obdarovaný odmítá vydat dar zpět, nezbývá nic jiného, než svůj nárok uplatnit žalobou u soudu.  

Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: pixelshot