Proběhly zápisy do škol a školek. Bude místo i pro ukrajinské děti?

V dubnu a květnu proběhly zápisy do základních a mateřských škol. Ve velkých městech každoroční noční můra rodičů. Letos by se navíc do českého vzdělávacího systému měly zapojit i ukrajinské děti prchající před ruskou agresí. Pro ně začaly 1. června 2022 zvláštní zápisy. Jak je to s jejich povinnou školní docházkou? A bude dost míst pro všechny? Pojďme se na to podívat.

Základní údaje

Pro české děti se zápisy do základních škol konaly klasicky v dubnu. Zúčastnilo se jich zhruba 142 tisíc předškoláků.  Zápisy do mateřských škol se uskutečnily o měsíc později, avšak přesný počet zájemců bude vyhodnocený až v červenci.

Podle květnového průzkumu České školní inspekce bylo už od začátku války, tedy od 24. února letošního roku, přijato 26 tisíc ukrajinských dětí do základních škol a 3800 do mateřských školek – dělo se tak na základě individuálních žádostí.

Ze stejného průzkumu vyplynulo, že z ukrajinských dětí, které uprchly na české území, do základních škol doposud nenastoupily dvě třetiny z nich (tedy 52 tisíc ukrajinských žáků), do školek nenastoupily tři čtvrtiny (celkem 11 a půl tisíce ukrajinských dětí).
Nezodpovězenou otázkou zůstává, kolik z těchto dětí se v mezičase vrátilo domů a kolik nových přicestovalo. Přesnější data budou k dispozici v druhé polovině července po vyhodnocení zvláštních zápisů. Ty se netýkají pouze prvních tříd, nýbrž všech ročníků povinné školní docházky (1. – 9. třída).

Co zvláštní zápis obnáší?

Zvláštní zápis, jak jej zákon nazývá, se má konat od 1. června do 15. července 2022.

Zápis je určen pouze dětem, na které se vztahuje dočasná ochrana v souvislosti s válkou na Ukrajině, tedy dětem válečných uprchlíků, kterým bylo uděleno vízum. Pokud se jedná o jiné než výše uvedené děti, byť by třeba také měly ukrajinské občanství, pak se na ně – stejně jako na jakékoliv jiné cizince – vztahuje běžný zápis.

Hlavním kritériem při zvláštním zápisu je stejně jako u českých dětí spádovost. Ta se ovšem u ukrajinských dětí prokazuje takzvaným místem pobytu (na rozdíl od českých dětí, které mají trvalý pobyt) - tedy nejčastěji dle nájemní smlouvy. Škola si však může zajistit i výpis z registru obyvatel. Ředitel školy je povinen přijmout přednostně všechny děti ze spádové oblasti, u ostatních dětí postupuje podle vyhlášených kritérií přijímání.

Kapacita tříd

Maximální kapacitu tříd stanoví vyhláška Ministerstva školství. Podle ní činí nejvyšší možný počet dětí v jedné třídě mateřské školky 24 dětí, výjimečně lze navýšit kapacitu na 28. V jedné třídě základní školy může být maximálně 30 dětí, s výjimkou pak 34. Tyto výjimky lze uplatnit například právě na přijímání ukrajinských dětí. Škola či školka o ně mohou požádat zřizovatele (nejčastěji obec), a to dokonce bez souhlasů hygienika a stavebního úřadu, které jsou jinak zapotřebí.

Dostane se na všechny?

Do dnešního dne není jasné, kolik ukrajinských dětí má fakticky zájem od září nastoupit do českých škol či školek. Spousta ukrajinských dětí rovněž měla do jisté míry zachovanou i distanční výuku buď ze své školy, nebo organizovanou jinou ukrajinskou školou. Přesná data má zajistit právě zvláštní zápis.

Z dostupných informací ovšem vyplývá, že v českých školách a školkách by měl být dostatek míst jak pro české, tak ukrajinské děti. V základních školách je dle Ministerstva školství připraveno pro (české i ukrajinské) prvňáčky celkem 150 tisíc míst. Do mateřských školek může být dle informací z Ministerstva školství přijato téměř 13 tisíc ukrajinských dětí. 

Zákonná podmínka zní, že každé dítě, které k 31. srpnu 2022 dosáhne 6 let, musí být přijato na základní školu. Základní školní docházka je ze zákona povinná nejen pro české děti, ale i pro ty ukrajinské, které jsou tu déle než 90 dní.  Pro školky platí, že nárok na místo v mateřské školy vznikne od 3 let věku dítěte s tím, že od 5 let věku dítěte je docházka povinná.

Pokud se na dítě nedostane místo v jeho spádové škole či školce, potom je zřizovatel povinen zajistit školu či školku jinou. Tradiční bolestí je ovšem skutečnost, že volné kapacity nekorespondují se skladbou obyvatelstva. Špatně na tom jsou zejména velká města, kde poptávka po školách i školkách mnohonásobně převyšuje nabídku - do svých spádových zařízení se tak nedostanou zdaleka všichni zájemci. V takovém případě musí zřizovatel školy či školky najít jiné zařízení v rámci obce, případně v jiné blízké obci. Podle školského zákona platí, že pokud vzdálenost trvalého bydliště dítěte a sídla školy/školky překročila 4 km, je zřizovatel povinen zajistit i dopravu.

Co bude dál?

U dětí z Ukrajiny stát v této souvislosti řeší, jak motivovat jejich rodiče – válečné uprchlíky – k tomu, aby nezůstávaly pouze ve velkých městech. Rovnoměrné přerozdělení uprchlíků do krajů by mohlo pomoct i v jiných oblastech, jako je ubytování či pracovní příležitosti.

Situaci a koordinaci kapacit řeší Ústřední krizový štáb ČR, který průběžně vyhodnocuje a koordinuje kapacitní možnosti, a to jak v oblasti ubytování, tak ve zdravotnictví, a také v oblasti kapacitních možností škol v rámci celé ČR.

Pro oblast vzdělávání aktuálně Ministerstvo školství vydalo metodiku, pomocí které chce nastavit žádoucí spolupráci mezi obcemi, kraji i ministerstvem samým. Nezbývá než doufat, že se to podaří.

Autor: Petra Andresová

Foto: Jakub Stadler / MAFRA / Profimedia