Prodloužení náhradního výživného až na 6 let? Možná už od července

Ze současných čtyř až na šest let by se od července mohla prodloužit maximální doba vyplácení náhradního výživného. S touto změnou počítá návrh zákona o dávce státní sociální pomoci. Zákon by měl kromě délky pobírané dávky zjednodušit i její vymáhání a zlepšit spolupráci státu s exekutory a soudy. 

Právní úprava

Náhradní výživné je upraveno v zákoně 588/2020 Sb. o náhradním výživném, který nabyl účinnosti k 1. červenci 2021. 

Co to je náhradní výživné

Náhradní výživné je ve své podstatě sociální dávka, jejímž účelem je pomoci rodičům samoživitelům, respektive jejich dětem v případech, kdy druhý rodič neplní svou soudem stanovenou vyživovací povinnost (případně ji plní pouze občas nebo v nedostatečné míře). Dávka je vyplácena ze státního rozpočtu prostřednictvím Úřadů práce. Po skončení nároku na výplatu výživného pak stát vyplacené výživné vymáhá sám jako svou pohledávku. 

Jak je to teď

Podle platné legislativy musí být pro nárok na náhradní výživné splněno současně několik podmínek:

1. výživné musí být stanoveno soudem – není tedy možné, aby existovala například pouze ústní dohoda,
2. musí se jednat o nezaopatřené dítě – to je automaticky každé dítě mladší 15 let, u starších je třeba doklad o studiu, případně údaje o zdravotním stavu,
3. dítě musí mít trvalý pobyt v České republice,
4. dlužné výživné musí být aktivně vymáháno – to znamená, že byl podán návrh na exekuci nebo návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Návrh je možné podat na formuláři Ministerstva práce a sociálních věcí. 

Náhradní výživné je aktuálně možné pobírat po dobu 48 měsíců a nemusí se jednat o po sobě jdoucí měsíce. Může nastat situace, kdy druhý rodič začne na nějaký čas výživné platit a pak zase přestane. V tom případě je možné dočerpat zbytek dávek. Maximální měsíční výše je 3000 Kč a vyplacené náhradní výživné pak vymáhá stát.

Co se má změnit

Největší změnou oproti stávajícímu znění je, že by se čerpání dávky mělo prodloužit až na 72 měsíců, tedy 6 let.  To by mělo platit i u již přiznaných nároků na náhradní výživné, což znamená, že nebude nutné podávat další žádost, ale lhůta se v případě oprávněnosti automaticky prodlouží.

„Situace rodičů, kteří pečují sami o děti a nedostávají výživné od ex-partnera, se sama nevyřeší. Proto jsem navrhla prodloužení vyplácení výživného na další dva roky. Je to minimum, co pro ně můžeme udělat, aby se nedostali do existenční tísně. Jsou to rodiče, kteří aktivně činí kroky, aby výživné vymohli – poskytování náhradního výživného je podmíněno buď podáním návrhu na exekuci, nebo návrhu na soudní výkon rozhodnutí. A přesto nejsou úspěšní,“ uvedla iniciátorka návrhu novely lidovecká poslankyně Marie Jílková.

Po ukončení nároku na náhradní výživné přechází pohledávka z rodičů na stát, který pak dlužné výživné vymáhá po neplatičích. V současné době je to tak, že stát začíná vymáhat výživné od neplatičů až poté, co jejich dětem byly vyplaceny všechny dávky náhradního výživného. K větší efektivnosti by mělo pomoci i to, že pohledáva nově přejde na stát už po 2 letech poskytování náhradního výživného. To by mělo spolu s povinností exekutorů a soudů státu poskytovat potřebné údaje urychlit alespoň částečnou návratnost do státního rozpočtu.

Autor: Petra Andresová
Foto: Canva.com | pixelshot