Půjčka na vánoční dárky je podle většiny Čechů špatný nápad. Zkušenost s ní mají nejčastěji ženy do 26 let

Nákup vánočních dárků na dluh nepovažuje podle průzkumu České bankovní asociace za dobrý nápad celých 92 % Čechů. Půjčku si naopak letos plánuje vzít zhruba 7 % obyvatel ČR, kteří ji využijí zejména na spotřební elektroniku nebo hračky. Důvod zadlužování se nemění, stále jde hlavně o aktuální nedostatek financí a neochotu lidí čekat, až si na zboží našetří. Ze splácení půjčky většina z nich nemá ob avy. U lidí, kteří si na dárky půjčili v minulosti, probíhá splácení ve třech čtvrtinách případů bezproblémově, ostatní se přiznali k potížím.

Češi zastávají téměř jednotný názor, že půjčka na vánoční dárky není dobrý nápad. Podle listopadového průzkumu České bankovní asociace zaujímá tento postoj celkem 92 % respondentů. Její využití naopak letos plánuje necelých 7 % občanů. K tomu si na Vánoce půjčit se přiklánějí spíše mladší muži (do 26 let) než ženy, které v této otázce bývají opatrnější.

Češi se nebojí, že by vánoční půjčky nezvládli splácet

Češi obecně s půjčováním nemají problém a na svou budoucí schopnost splácet se dívají velmi pozitivně. Dokazuje to i aktuální průzkum, v němž téměř tři čtvrtiny respondentů uvedly, že ze splácení vánoční půjčky nemají obavy a neočekávají žádné problémy, respektive je to ani nenapadlo.

Půjčka nemusí být ale vždy tím nejlepším řešením. Je třeba myslet do budoucna a dávat si pozor, aby se z jedné půjčky nestal rovnou kolotoč, který nebudeme schopni ukočírovat. V těch nejhorších případech může taková lehkomyslná půjčka skončit i návštěvou exekutora,“ upozorňuje Helena Brychová, gestorka finančního vzdělávání České bankovní asociace.

Historickou zkušenost s vánoční půjčkou v průzkumu přiznalo 6 % Čechů. Nejčastěji za dárky dluží mladé ženy do 26 let, které s půjčkou mají také nejvíce problémů. Potíže během splácení v průzkumu přiznala více než pětina respondentů. Tři čtvrtiny z těch, kteří mají s vánoční půjčkou zkušenost, již veškeré své dluhy splatily. Zhruba 20 % těch, kteří dluh stálé splácí, ho bude splácet i v příštím roce.

Půjčky na dárky bývají impulsivní

Vánoční půjčky Češi nejčastěji využívají na spotřební elektroniku (54 %), hračky (29 %) a bílé elektro (23 %). Jako hlavní důvod, proč si na nákup zboží půjčit, uvedla necelá třetina respondentů aktuální nedostatek finančních prostředků spojený s netrpělivostí a neochotou si na danou věc našetřit. Dalšími nejčastějšími důvody jsou pak výhodná akce na splátky (26 %) nebo zboží ve slevě (24 %), ve 13 % případů chtějí lidé své rodině jen udělat pěkné Vánoce.

Drtivá většina Čechů by si na Vánoce nepůjčila více než 20 000 Kč (91 %), přičemž ženy jsou co do výše půjček opatrnější než muži. Nejoblíbenější jsou ve více než třetině půjčky do 10 000 Kč (35 %). Na 6 % respondentů by bylo ochotno si půjčit maximálně 50 000 Kč.

Skutečnost, že si lidé půjčují nižší částky, navíc na předměty jako je spotřební elektronika nebo hračky, souvisí především s jejich impulzivním charakterem půjčování. V dnešní době jsou Češi více netrpěliví a nejsou příliš zvyklí si šetřit na konkrétní věc, jak tomu bývalo,“ komentuje trend Helena Brychová a dodává: „Hlavním důvodem je fakt, že mnozí neumí rozlišit, zda danou věc skutečně potřebují nebo ji jen chtějí. S tím samozřejmě souvisí také okolní vlivy vytvářející na jedince tlak, který často vyvolává přesvědčení, že se bez dané věci zkrátka neobejdou a proto, když ji má soused nebo je jen v akci, ji musí zkrátka mít, a to co nejdříve.“


Autor: REDAKCE, tisková zpráva České bankovní asociace

Přečtěte si také

Asi třetina restaurací neotevře. Jaké další obory skolila covidová opatření?

Především jasný plán a brzké obnovení provozu, byť klidně s přísnými bezpečnostními pravidly. To si nejvíce přejí firmy, které kvůli covidu a souvisejícím opatřením dennodenně řeší své přežití. Podle Hospodářské komory není v současné době důvod, aby služby a provozy, třeba jen v omezeném režimu, nefungovaly.

Přechod nájmu má své podmínky. Kdo na něj má nárok?

Pětašedesátiletá Marie z Ústí nad Labem dva roky bydlela s přítelem v pronajatém bytě. Když náhle zemřel, kromě smutku ji sužoval i strach, jestli „neskončí na ulici“ a nečeká ji hledání nového bydlení. Nájemní smlouva totiž byla psaná na partnera. V bytě nakonec mohla zůstat díky takzvanému přechodu nájmu. K tomu je potřeba dodržet dvě podmínky: osoba musí být členem nájemcovy domácnosti a žít s ním v nájemním bytě ke dni jeho smrti. Zároveň ale nájemce nesmí v době úmrtí vlastnit jiný byt. Tím je myšleno nejen byt v osobním vlastnictví, ale i nájemní či družstevní.

Výživné nenáleží jen dětem. Kdy o něj pro sebe může žádat matka či otec?

Pod pojmem výživné si asi většina lidí představí povinnost rodiče platit stanovenou měsíční částku na svého potomka. Málokdo už ví, že vyživovací povinnost funguje i mezi exmanžely. Pokud by hrozilo, že po rozvodu začne jeden z manželů strádat a nebude schopen vlastními silami zajistit své životní potřeby, může být exmanželce nebo exmanželovi určena vyživovací povinnost. A to až na tři roky.