Sankce vůči dlužníkovi? Do smlouvy dejte úroky z prodlení i pokuty

Půjčujete někomu peníze, pronajímáte prostory nebo dodáváte službu či zboží, za které očekáváte zaplaceno? V takových případech je vhodné myslet na to, jak se pojistit proti případnému prodlení druhé strany. Jakým způsobem si do smlouvy sjednat vhodné sankce, radí advokát Oliver Uraz z advokátní kanceláře Arrows.

Úroky z prodlení: jak na ně

Základním sankčním nástrojem, který se může uplatnit výhradně u prodlení s vrácením peněz, jsou úroky z prodlení. Advokáti doporučují v rámci smluv používat pouze pojem „úrok z prodlení“, jelikož jde o termín jasně definovaný občanským zákoníkem. Častým nešvarem bývá text smlouvy obsahující pojmy jako „penále“ či „poplatek za prodlení“ a jiné varianty. Ačkoliv ve většině případů je možné výkladem dospět k tomu, že smluvní strany měly na mysli právě úrok z prodlení, jde o zbytečné znepřehlednění smlouvy.

„Úrok z prodlení je takřka jediná sankce, která se v případě prodlení s hrazením peněžitého závazku uplatní automaticky, ze zákona, a to nejen když není sjednána jeho výše, ale i když není sjednán vůbec. Neobratné nahrazování tohoto institutu jinými smluvními pojmy by přitom mohlo tuto v uvozovkách zákonnou pojistku ohrozit,“ říká Oliver Uraz.

Jinak ale platí, že jakmile se dlužník dostane do prodlení s hrazením peněžitého závazku, je tedy v termínu po jeho splatnosti (zde je vhodné se dobře do smlouvy podívat, zda toto prodlení nastane již uplynutím času nebo je nutno dlužníka pro docílení účinků splatnosti ještě vyzvat), může věřitel k dlužné částce začít přičítat úrok z prodlení. Jestliže není jeho výše ve smlouvě zvlášť sjednána nebo pokud není úrok z prodlení sjednán vůbec, řídí se jeho výše příslušným nařízením vlády. V současné době činí 8,25 procenta ročně.

Zejména při nižších částkách nemusí být suma úroku z prodlení nijak markantní a dlužníka tak včas splácet nepřinutí. Proto je vhodné využít možnost sjednat si vyšší míru úroku z prodlení.

„Nejvhodnějším nástrojem je určitě upravit sazbu úroku z prodlení její denní či ročnou měrou. Konkrétní maximální míra úroku z prodlení stanovena není. Hranicí je otázka dobrých mravů, která je případ od případu jiná. S jistou mírou zobecnění lze říct, že i úroky z prodlení na úrovní 0,1–0,2 % denně jsou běžně akceptovány. Sazba 0,5 % denně již byla opakovaně Ústavním soudem shledána za nepřípustnou. Lze si ale představit, že zejména v případě extrémně rizikových obchodů, by byla tolerovatelná,“ vysvětluje Oliver Uraz.

Možnost sjednání odlišné sazby úroku z prodlení od zákonné výše je vyloučena vůči spotřebiteli v případech, že s ním smlouvu uzavírá podnikatel v rámci výkonu této své činnosti. Například u spotřebitelských půjček a úvěrů. Zde lze požadovat pouze zákonnou výši.

Smluvní pokuta je variabilnější

Další možností je smluvní pokuta. Narozdíl od úroků z prodlení lze jejím prostřednictvím zajistit porušení každé povinnosti, nikoliv jen peněžitého dluhu. Lze ji tedy využít například v případě nesplnění termínu dodání zboží či služeb nebo třeba požadované jakosti či kvality.

 Smluvní pokuta zároveň poskytuje věřiteli široké možnosti, jak si ji sjednat. Variantou jsou tradiční „úrokové formy“ s denním či ročním procentem, jednorázová pevná částka, opakující se pevná částka za každý den porušení povinnosti (například za každý den prodlení s dodávkou zboží) či suma postupně narůstající.

Málokterý věřitel podle Olivera Uraze využívá té skutečnosti, že z právního pohledu je smluvní pokuta samostatnou pohledávkou, ze které, pakliže není uhrazena včas, vzniká další samostatný úrok z prodlení. Ten může být klidně rovněž sjednán ve smluvní výši.

„U smluvní pokuty je naopak nutné si dát pozor na to, že občanský zákoník předpokládá, že smluvní pokuta slouží jako paušalizovaná náhrada škody. Za porušení povinnosti, která je kryta smluvní pokutou, nelze zároveň nárokovat náhradu vzniklé škody, a to i pokud by byla vyšší než sjednaná smluvní pokuta. Tento režim však lze ve smlouvě vyloučit a zajistit si tak možnost nárokovat vedle smluvní pokuty za porušení povinnosti i náhradu škody v celém rozsahu,“ říká Uraz.

Ve vztazích mezi podnikateli a spotřebiteli je potřebné si dát pozor na to, že jestliže je smluvní pokuta aplikována vůči spotřebiteli, musí být sjednána přímo ve smlouvě samotné. Respektive v listině, kterou spotřebitel samostatně podepisuje a stvrzuje tím tak, že se s ní seznámil. Zjednodušeně řečeno: podnikatel nemůže pokutu uvést jen do obchodních podmínek či sazebníku, na které smlouva odkazuje a které spotřebitel samostatně nepodepisuje. Taková smluvní pokuta by byla sjednána neplatně.

Změna u nájemních smluv

Smluvní pokuty byly donedávna zakázány při uzavírání nájemních smluv. Od 1. července 2020 se ale režim částečně rozvolnil a ve vztahu k nájemci je již sjednat lze. A to nejen za prodlení s hrazením nájemného, ale kupříkladu i za poškozování vybavení bytu, neohlášení změn v počtu členů domácnosti a podobně. Celková výše však společně se složenou kaucí nesmí překročit trojnásobek měsíčního nájemného. Pokud tedy pronajímatel na začátku požadoval složení kauce ve výši tří měsíčních nájmů, smluvní pokutu fakticky účtovat nemůže. Jestliže kauce hrazena nebyla, může celková výše smluvní pokuty dosáhnout až trojnásobek nájemného.

„Je potřeba si dát pozor na to, že smluvní pokutu je možné dohodnout skutečně jen za porušení povinnosti, nikoliv za výkon práva druhé strany. Smluvní pokuta tak nemůže obstát například pro výpověď či odstoupení od smlouvy. V těchto případech je však možné si jako kompenzaci za předčasné ukončení smluvního vztahu předem domluvit nárok na odstupné,“ vysvětluje Uraz.

Sankce lze kombinovat

Obecná rada závěrem zní, že věřitel by se neměl bát sankce kombinovat. Rozhodovací praxe soudů je ustálená v tom, že obecně není žádný problém, jestliže je ve smlouvě vedle sebe sjednána povinnost hradit jak úroky z prodlení, tak smluvní pokutu. A to i za porušení té stejné povinnosti.

Zejména u úvěrů či zápůjček je pak možno využít celou řadu dalších nástrojů, které mohou mít odstrašující charakter před negativními následky prodlení. Zmínit lze například možnost přirostení obchodních úroků z úvěru (zápůjčky) k jistině při zesplatnění, a tím vznik možnosti i tyto úroky dále úročit úrokem z prodlení, či možnost sjednání okamžitého zesplatnění veškerých i v budoucnu splatných obchodních úroků v případě prodlení.

Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com