Šestina dlužníků přijme dar, aby mohla vstoupit do oddlužení

Pětapadesátiletý Robert z Brna dluží víc než 600 tisíc korun. Je zcela zdráv, přesto osm let oficiálně nepracuje. Protože by se dluhu rád zbavil, požádal o insolvenci. K tomu, aby dosáhl na minimální podmínky oddlužení, mu má posloužit dar od dcery ve výši 3 tisíce korun měsíčně.

O tom, zda jde z jeho strany o nekalý úmysl, anebo nouzi, si každý může udělat obrázek sám. Oficiální statistiky, kterými disponuje ministerstvo spravedlnosti, však hovoří jasně – šestina dlužníků vstupuje do oddlužení s darovací smlouvou.

Darovací smlouvou se třetí osoba zavazuje poskytovat dlužníkovi po dobu jeho oddlužení finanční příspěvek. Dlužník darem splní podmínku pro povolení oddlužení v podobě minimální úhrady svým věřitelům.

„V oddluženích před novelou z června 2019 dlužníci využívali darovací smlouvy k tomu, aby splnili minimální hranici uspokojení pohledávek věřitelů. Ta činila 30 % z dluhu. Bez dosažení této hranice nebylo oddlužení prakticky možné,“ vysvětluje člen představenstva a předseda insolvenční sekce České advokátní komory Michal Žižlavský.

Novela z června 2019 tuto hranici zrušila. Dlužníci ale musí nově hradit nejméně částku 2 300 korun, navýšenou o výživné stanovené soudem. „Pokud nedosáhnou ani na tuto částku po odečtení nezabavitelné části příjmů, nadále využívají darovací smlouvy nebo smlouvy o důchodu. Plnění z těchto smluv se totiž postihuje v plné výši. Často jim tímto způsobem vypomáhají rodinní příslušníci,“ doplňuje Žižlavský.

Darovací smlouvy jsou častější u žen

Z analýzy ministerstva spravedlnosti ze září loňského roku vyplývá, že dary nebo důchody se vyskytují v 17,4 % oddlužení. „Mnohem častěji se v této skupině vyskytují ženy. Je tedy otázkou, zda darů či důchodů v oddlužení nevyužívají zejména nemajetné ženy vyživující dítě. V případě využívání darů je očekávaná míra uspokojení nezajištěných věřitelů v takových typech oddlužení průměrně 30,2 %. Tuto skutečnost podporuje fakt, že významná část dlužníků má relativně nízké dluhy v řádu nižších stovek tisíc korun,“ informoval Michal Pleskot z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.

Přibližně 8,3 % dlužníků s dary by podle něj mohlo zaplatit své dluhy ze 100 %. „Celková výše dluhu totiž dosahuje jen přibližně 268 tisíc korun na jednotlivce,“ uvedl.

Darovací smlouvu při oddlužení využila před lety i školní vychovatelka Štěpánka. Po rozvodu zůstala sama se dvěma malými syny. Na život v Praze neměla, a tak si začala půjčovat u nebankovních společností. Dluhy se nakonec vyšplhaly k půl milionu. Přestěhovala se na Vysočinu, kde byl život levnější, a tam našla i novou lásku. Její partner se zavázal, že jí bude po dobu oddlužení měsíčně posílat pět tisíc korun. Výdělek ze zaměstnání, kde kvůli malým synům pracovala jen na půl úvazek, by ji totiž k oddlužení nedostačoval.

Soudci tvrdí, že při povolení oddlužení u dlužníka zjišťují, proč nemůže pracovat. „Kolikrát to je třeba žena na rodičovské, tak to dál neřešíme. Ale jestli to je mladý muž, který 4 roky nepracuje, tak s ním to řešíme. Takovému člověku oddlužení neschvalujeme,“ řekl soudce pražského krajského soudu Tomáš Jirmásek na konferenci Insolvence 2020.

Soudy zjišťují, proč dotyčný nepracuje

Pokud dlužník vstoupí do oddlužení s darovací smlouvou, soudy to jako překážku nevidí.  Dlužník by však měl po dobu trvání oddlužení vykonávat přiměřeně výdělečnou činnost a pokud je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat.

„Musí vynaložit veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů. Toto by měl po celou dobu trvání oddlužení sledovat insolvenční správce. Porušení těchto povinnosti by mělo vést ke zrušení schváleného oddlužení i v těch případech, kdy je sice oddlužení plněno z podpory třetí osoby, ale dlužník, pokud je toho schopen, se sám aktivně nesnaží svojí výdělečnou činností k uspokojení pohledávek věřitelů přispět,“ uvedla pro server Česká justice místopředsedkyně Krajského soudu v Hradci Králové Jolana Maršíková.

Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com