Snížení odměn pro exekutory? Odborníci jsou proti

Ministerstvo spravedlnosti představilo návrh na úpravu exekutorského tarifu, tedy odměn a náhrad exekutorů. Ten by se měl od 1. července letošního roku snížit, což se soudním exekutorům nelíbí. Proti vystoupily ovšem také další instituce, včetně Ministerstva financí či Nejvyššího soudu. Čeho se obávají?

Kvůli rostoucí inflaci byly v lednu letošního roku zvýšeny odměny notářů, znalců, tlumočníků a překladatelů. Od července by si měli přilepšit také advokáti. Ministerstvo spravedlnosti před časem přislíbilo, že se po 16 letech bude navyšování odměn a náhrad týkat i soudních exekutorů. Jenže navrhované znění exekutorského tarifu vyvolává kritiku.

Problematiku upravuje vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb. Navrhovaná novelizace počítá s těmito úpravami pásem:

  1. V případě, že jistina vymáhané peněžité pohledávky přesáhne 2 000 korun, minimální odměna se ZVÝŠÍ  z 2 000 na 3 000 korun.
     
  2. V případě, že jistina vymáhané pohledávky nepřesahuje 10 000 korun, paušální částka náhrady hotových výdajů se SNÍŽÍ z 3 500 na 3 000 korun. Tato náhrada zahrnuje zejména soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, úhrady osobám provádějícím přepravu zásilek, telekomunikační poplatky, odborná vyjádření, opisy, fotokopie a podobně.
V České republice je aktuálně zhruba 20 neobsazených exekutorských úřadů. Zkušení zaměstnanci odcházejí do lépe placených profesí.
Jan Mlynarčík | prezident Exekutorské komory ČR

Podle analýzy Exekutorské komory ČR náklady na výkon exekuční činnosti vzrostly za posledních 20 let o více než 100 %. Inflace jen v loňském roce dosáhla 15,1 %. Ministerský návrh by podle exekutorů ve svých důsledcích znamenal pro většinu úřadů v ČR zásadní ztrátu, která může mít pro obor fatální následky.

V České republice je aktuálně zhruba 20 neobsazených exekutorských úřadů a odborníci se obávají, že po zavedení novinky se bude číslo dále zvyšovat. „Odcházejí nám zkušení zaměstnanci do lépe placených oborů. Do uvolněných exekutorských úřadů se nehlásí žádní uchazeči. Nejvíce to ohrožuje sociálně znevýhodněné regiony, situace v nich se ještě více vyhrotí,“ uvedl prezident Exekutorské komory ČR Jan Mlynarčík.

Exekutorská komora již dříve prohlásila, že za akceptovatelné by pokládala minimální zvýšení odměny na  3 000 korun a paušální náhrady hotových výdajů na částku 5 000 korun.

Kritika zaznívá i z Ministerstva financí

K návrhu jsou velmi kritické nejen samotné exekutorské úřady, ale i další instituce, podle kterých by novinka mohla mít negativní vliv na vymahatelnost práva v Česku. Svá stanoviska vyjádřily v meziresortním připomínkovém řízení, které probíhalo do konce ledna letošního roku.

Hospodářská komora ve svých připomínkách naráží na to, že nebyla předložena žádná podpůrná ekonomická, empirická nebo statistická data, která by zavedení této novinky odůvodňovala. „Na jedné straně je předkládána přesvědčivá argumentace ve prospěch potřeby nominálního zvýšení odměny a náhrad v exekučním tarifu. Na druhé straně však bez jakéhokoli odůvodnění a analýzy předkladatel navrhuje nepochybné snížení, a to i v oblastech, v nichž zjevně od roku 2006 došlo k nárůstu agendy a celkových nákladů exekutora,“ uvedla ve svém stanovisku.

Stát by měl zajistit, aby exekuce s nižší jistinou byly vymoženy stejně kvalitně jako jiné pohledávky.
Petra Kolářová| výkonná ředitelka ČAV

Podfinancování exekutorů navíc může vést k úbytku snahy vymáhat drobné dluhy, protože nastavené odměny nepokryjí jejich skutečné mzdové náklady. Podle České asociace věřitelů budou na situaci doplácet především malí věřitelé, kteří jsou na splácení drobnějších částek existenčně závislí.

Stát by měl věřitelům zajistit právo, aby menší pohledávka (respektive exekuce s nižší jistinou) byla vymožena stejně kvalitně jako jiná výše pohledávky nad arbitrárně určenou hranicí. Dle zkušenosti drobných i významnějších oprávněných lze konstatovat, že nižší pohledávka automaticky neznamená snadnější průběh vymožení. Zejména pro věřitele z řad fyzických osob je přitom reálná možnost dobrat se uspokojení menších částek klíčová,“ stojí v jejím stanovisku.

Vedle věřitelů by úprava mohla mít negativní vliv i na zahraniční obchod země. Ministerstvo financí upozorňuje, že za posledních 10 let klesla vymahatelnost práva ze zhruba 40 % na dnešních 25–30 %. Po zavedení novely by se podle něj mohlo procento dále snižovat. Nižší vymahatelnost má mimo jiné vliv na mezinárodní konkurenceschopnost České republiky a může působit odstrašivě na potenciální zahraniční investory.

Stejně jako další instituce musejí i exekutorské úřady platit nájemné a energie, jejichž cena v poslední době stoupla více než o polovinu. A náklady rostou i v dalších oblastech. Od roku 2007, kdy se exekutorský tarif zvyšoval naposledy, zásadně zdražily i poštovní služby, IT služby či pořizovací ceny vybavení. V důsledku inflace se navíc úřady potýkají se stále větším tlakem zaměstnanců na zvyšování mezd. 

Na tuto skutečnost poukázal v připomínkovém řízení také Nejvyšší soud ČR. Podle něj rozdělení paušální náhrady do pásem podle výše vymáhané jistiny není opodstatněné. „Výše paušální náhrady neodráží současnou ekonomickou realitu, vývoj cen služeb a podobně, které exekutor ke své činnosti nezbytně využívá,“ zaznívá v připomínkách. „Navrhovaná úprava navíc znamená reálné snížení paušální náhrady o 550 korun, či její případné navýšení o 50 korun, což není ani výše ceny jednoho doporučeného psaní (podle nyní platného ceníku České pošty, s. p.),“ stojí dále v dokumentu Nejvyššího soudu.

Účinnost kritizované vyhlášky navrhuje ministerstvo k 1. červenci letošního roku. Výnosy exekutorských úřadů se v letošním roce přitom již jednou snížily, a to z důvodu lednového zvýšení nezabavitelné částky. Další snižování odměn by tak pro řadu exekutorských úřadů mohlo znamenat skutečný existenční problém.


Autor: Marie Sehnálková

Zdroj foto: profimedia.cz