Proč vás soud může odmítnout rozvést? Tady jsou důvody
24. června 2024
Na naši poradnu se obrátila paní Alena. S manželem jsou spolu sice téměř 30 let, ale jejich manželství už dlouho není šťastné. Proto čtenářka přemýšlí, že by se nechala rozvést. Její manžel s tím ale nesouhlasí a paní Alena se bojí, že by se rozvod mohl táhnout dlouho, nebo by k němu nemuselo vůbec dojít. Je možné, aby soud manželství nerozvedl?
„Posledních pět let spolu netrávíme skoro žádný čas, téměř nekomunikujeme, manžel tráví většinu času na chalupě a já v bytě ve městě. Děti máme dospělé a já půjdu brzy do důchodu. Chtěla bych to mít vyřešené jak kvůli sobě, tak z důvodu rozdělení majetku. Máme společné jmění manželů. V poslední době manžel utratil spoustu společných peněz a já ani nevím za co. On však o rozvodu nechce ani slyšet. Proto by mě zajímalo, jestli má vůbec smysl podávat návrh na rozvod," vysvětluje paní Alena.
Kde je to upraveno?
Právní úprava manželství a rozvodu je upravena v občanském zákoníku. Ten rozlišuje takzvaný sporný a nesporný rozvod. V případě nesporného rozvodu soud nezkoumá příčinu rozvratu manželství. Pokud se manželé na všem dohodnou, manželství bez dalšího rozvede. U sporného rozvodu se příčina rozvratu zkoumá.
Tvrdostní klauzule
Základní zákonnou premisou každého rozvodu je, že manželství může být rozvázáno, je-li soužití dvojice hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
Specifickým ustanovením občanského zákoníku je takzvaná tvrdostní klauzule, která uvádí podmínky, kdy soud manželství nemusí rozvést, i když došlo k jeho rozvratu. Tvrdostní klauzule slouží jako ochrana slabší strany, kterou může být nezletilé dítě nebo jeden z manželů. Jedná se o tyto tři případy:
1. případ
Soud nerozvede manželství, dokud se obě strany nedohodnou na výchově a výživě dítěte po rozvodu nebo o tom není rozhodnuto soudem v předchozím řízení. Teprve potom se soud zabývá rozvodem.
2. případ
Soud nemůže rozvést manželství, pokud by byl rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti. Obecně lze říci, že většina rozvodů je v rozporu se zájmem nezletilého dítěte, proto se zde musí jednat o zvláštní důvody. Jaké to jsou, zákon žádným způsobem nespecifikuje.
Podle rozhodnutí soudů vyšších instancí, které tyto neurčité pojmy vykládají, se může jednat například o invaliditu dítěte, fyzické či psychické postižení dítěte nebo jinou nemoc, která vyžaduje přítomnost a ekonomické zajištění obou rodičů. Z hlediska aplikační praxe soudů nejsou tyto případy příliš časté. Lze jen těžko posoudit, kdy je situace natolik závažná, aby manželství bylo zachováno, ačkoliv si to ani jeden z rodičů nepřeje.
3. případ
Poslední případ se týká ochrany druhého manžela, který s rozvodem nesouhlasí.
Opět se jedná o situaci náročnou na posouzení soudem, protože musí být kumulativně splněno několik podmínek:
- Manžel, který se nechce rozvést, se nepodílí na porušování manželských povinností (zde se může jednat například o nevěru, opuštění rodiny nebo domácí násilí),
- rozvodem by byla způsobena zvlášť závažná újma (typicky se jedná o odkázanost na pomoc druhého manžela nebo případnou ztrátu bydlení)
- mimořádné okolnosti (za ty může být považován třeba nepříznivý zdravotní stav druhého manžela nebo snížená schopnost uplatnění na trhu práce).
Pokud by byly splněny všechny tyto podmínky, tak soud manželství nerozvede. Děje se tak ovšem velmi zřídka.
V tomto případě platí ještě poslední zákonné pravidlo, které říká, že pokud spolu manželé více než tři roky nežijí, není možné aplikovat tzv. tvrdostní klauzuli. To znamená, že případná ochrana druhého manžela jako slabší strany, nezbrání rozvodu navždy, ale pouze jej může oddálit. Jakmile spolu manželé po dobu alespoň tří let nežijí, soud je rozvede.
Situace paní Aleny
Čtenářka se nemusí obávat podat návrh na rozvod. Soud se jím bude zabývat a podle dosavadní praxe nelze očekávat, že by k rozvodu nedošlo. Zákonné náležitosti, které by odůvodňovaly nerozvedení manželství, nejsou naplněny ani částečně.