Konec facek v Česku: Zákon chce zakázat bití dětí

Česká republika patří k posledním evropským zemím, kde ještě nejsou zakázané tělesné tresty dětí. Dát na zadek podřízenému, facku kolegovi nebo pohlavek kamarádovi je bráno jako něco naprosto nepřípustného. Na děti je v české společnosti ale brán jiný metr a vůči tělesným trestům panuje poměrně vysoká míra tolerance. Ministerstvo spravedlnosti připravuje novelu, která by to měla změnit. 

Jak to funguje jinde?

Dnes jsou tělesné tresty ve výchově zakázané v 65 zemích světa. První z nich bylo v roce 1979 Švédsko. Následovaly další země včetně našich sousedů Polska, Rakouska a Německa. Zákaz mají více než deset let například i v Rumunsku či Jižním Súdánu. V České republice i na Slovensku platí, že lze použít výchovné prostředky, které jsou přiměřené okolnostem. Pro zajímavost – ve školách byly tělesné tresty na našem území zakázány za Rakouska-Uherska, v roce 1870. Fakticky se však ve školách tímto způsobem trestalo o dost déle.

Už v roce 2015 vytýkal Evropský výbor pro sociální práva České republice, že co se týká trestání dětí, není naše právní úprava a praxe v souladu s Evropskou sociální chartou. Stejnou výtku měl i výbor OSN pro práva dítěte. Podle výzkumu, který provedla Liga otevřených mužů, používá fyzické tresty alespoň výjimečně 63 procent rodičů.   

Proč se chystá zákaz?

Podle vědeckých studií mají tělesné tresty negativní vliv na vývoj dítěte a jsou odborníky považovány za neefektivní výchovnou metodu. Některé výzkumy probíhaly tak dlouho, že bylo možné sledovat dlouhodobé dopady tělesných trestů na jedince od dětského věku až po dospělost. Bylo zjištěno, že čím častěji a silněji se používaly tělesné tresty v dětství, tím více se v dospělosti objevovaly nějaké prvky problémové chování, například agrese. Současně se potvrdilo, že děti vystavené tělesným trestům budou s vysokou pravděpodobností tělesné tresty aplikovat i na své děti.

Co se přesně chystá?

Podle tiskového mluvčího Ministerstva spravedlnosti Vladimíra Řepky jsou momentálně připraveny dvě varianty, o kterých se má diskutovat.  Úpravou by měl projít buď § 884, anebo § 858 občanského zákoníku. V novém znění by pak ustanovení zněly takto: 

Varianta 1:
§ 884

(1) Rodiče mají rozhodující úlohu ve výchově dítěte. Rodiče mají být všestranně příkladem svým dětem, zejména pokud se jedná o způsob života a chování v rodině.

(2) Výchovné prostředky lze použít pouze v podobě a míře, která je přiměřená okolnostem, neohrožuje zdraví dítěte ani jeho rozvoj a nedotýká se lidské důstojnosti dítěte. Platí, že lidské důstojnosti dítěte se dotýká tělesné trestání, působení duševního strádání a jiná ponižující opatření.

Varianta 2:
§ 858

Rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj bez tělesného trestání a duševního strádání, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění; vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud.

O jedné z variant má být rozhodnuto během léta, poté se návrh pošle do meziresortního oborového řízení.

Tresty pro rodiče

To, že bití dětí je nepřijatelné, má být v zákoně především jako gesto. Cílem je vyjádřit hodnoty společnosti a dát najevo, že nikdo nemá být bit, natož děti. Podle ministerstva je to první krok ze série opatření, které mají pomoci ohroženým dětem. Nová právní úprava nezavádí postihy rodičů. Jejím smyslem je apelovat na rodiče, aby si sami uvědomili, že je vhodnější používat jiné výchovné prostředky. Ty nejzávažnější případy, které lze označit za týraní dětí, jsou postihovány trestním zákoníkem samozřejmě již v současnosti.

Autor: Petra Andresová
Foto:  Canva.com | Boris Jovanovic, Getty Images