Staněk: Dlužníkům se srážet ze mzdy musí. Úspěch bude jakákoli výše

Srážky ze mzdy přestaly fungovat v 51,7 procentech řízení. Systém se musí změnit. Pro věřitele je to drtivé, říká v rozhovoru Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů a zakládající partner advokátní kanceláře ARROWS.

Srážky ze mzdy jsou jedním z nejčastějších způsobů provedení exekuce. Vy jste mimo jiné na letošním Fóru věřitelů uvedl, že jsou nefunkční. Proč?
Toto téma je problematické minimálně již pět let. V posledních dvou letech však vysloveně vybočuje z tolerované meze v oblasti spravedlivého uspořádání vztahů mezi věřiteli a dlužníky. Jen v roce 2022 došlo hned pětkrát k navýšení nezabavitelné částky, s čímž souvisí pokles zbytku mzdy, z čehož se provádějí srážky. Uvedu modelový příklad. Muž dluží 250 tisíc korun, jeho čistá mzda je 23 500 korun, má manželku a dvě děti. Zatímco ještě vloni se dařilo takovému dlužníkovi měsíčně srážet alespoň 1900 korun, nyní mu nejde srazit nic.

Není možné, aby se lidem vydělávajícím 24 tisíc měsíčně nesráželo vůbec nic.
Pavel Staněk | poslanec (ODS), prezident ČAV

Co to znamená pro věřitele?
Pro věřitele je to drtivé. Spousta z nich čeká na měsíční srážky od dlužníků a s těmito penězi počítá ve vlastním napjatém rozpočtu. Rozumím tomu, že nezabavitelná částka roste za účelem ochrany životních potřeb dlužníka, ale není možné, aby se lidem vydělávajícím 24 tisíc měsíčně nesráželo nyní vůbec nic. Vytváří se tak nerovnoměrné nastavení, které má plošný dopad a které se týká nejen exekucí, ale i insolvencí.

V kolika procentech řízení se provádějí srážky ze mzdy? Máte nějaké odhady?
Česká asociace věřitelů jako nezávislá názorová platforma prováděla na začátku tohoto roku průzkum i mezi věřiteli. Zapojili se do něj jak drobní oprávnění, tak větší instituce, a to z celé ekonomické sféry. Své odpovědi zaslali například samoživitelé, pronajímatelé bytů, zaměstnanci vymáhající neuhrazenou mzdu i podnikatelé a obchodní společnosti. Nešlo jen o členy asociace, ale i o další věřitele, kteří jsou s ní v kontaktu nebo jimž pomáháme prostřednictvím bezplatné poradny. Z odpovědí vyplynulo, že srážky ze mzdy nyní probíhají ve 32,4 procent řízení. Stále tak patří k nejčastějším způsobům provádění exekuce či insolvence.

V kolika řízeních přestaly srážky fungovat?
Ke snížení došlo logicky ve 100 procentech případů, kde se srážky ze mzdy provádějí. V průzkumu věřitelé vypověděli, že srážky přestaly podle jejich zkušeností fungovat v 51,7 procentech řízení.

Chystají se v této oblasti nějaké změny?
Pokud vím, tak ministerstvo spravedlnosti se netají tím, že už se tématem zabývá. A nevylučuje, že do budoucna nastanou změny. Mohu také doplnit, že je již připraven pozměňovací návrh, který počítá se zavedením základní srážky v přiměřené výši, která bude sražena ze mzdy vždy. Je to důležité hned z několika pohledů. Bude tím posíleno morální pravidlo, že dluhy se mají platit. Věřitel získá vyšší naději na uspokojení pohledávky a povinný se vyhne mobiliární exekuci, ke které teď exekutor musel častěji sáhnout v případě, kdy nemohl srážet ze mzdy.
Má to současně významný vliv na stabilizaci veřejných rozpočtů. Vyšším výběrem daní a pojistného počínaje a nižších nákladech na výplatu náhradního výživného konče.

Variantou je stanovení minimální výše srážky fixní částkou, která by byla pro dlužníky únosná a současně motivující. To je třeba 1750 korun, což je na úrovni deseti procent minimální mzdy.
Pavel Staněk | poslanec (ODS), prezident ČAV

Kolik peněz by se mělo dlužníkům srážet, aby to podle vás bylo optimální?
Vhodným řešením může být stanovení výše srážky procentem z celkového příjmu dlužníka. Variantou je i stanovení minimální výše srážky nějakou fixní částkou, která by byla pro dlužníky únosná a současně motivující – to je třeba 1750 korun, což je na úrovni deseti procent minimální mzdy. Ale samozřejmě úspěchem bude jakákoliv výše, protože to vždy bude víc než nyní.

Jaké pohledávky by se měly uspokojovat jako první?
Přednostně by se jistě mělo srážet na výživné nebo na odškodnění pro oběti trestných činů. Moderní stát by měl hledět především na to, aby dostali zaplaceno ti nejslabší, tedy malí věřitelé. Samozřejmě ale nemůžeme zapomínat na pohledávky státu, krajů a obcí. I ty jsou důležité a nelze je opomenout. Nicméně prioritou by jistě měly být ty první.  Až poté by se měly uspokojovat dluhy na nedoplatcích vůči státu.


Autor: Jitka Hradilová
Foto: se svolením České asociace věřitelů