Stát vydělává na exekucích stovky milionů korun ročně. Doplácí na to dlužníci i věřitelé

Čeští zákonodárci se již několik let snaží bojovat proti neúměrnému navyšování dluhů o náklady na jejich vymáhání. Sám stát přitom podle odhadů portálu Češi v právu ročně inkasuje zhruba 400 až 500 milionů korun na dani z přidané hodnoty (DPH) z nákladů exekuce. Pro dlužníky to znamená zdražení exekučního vymáhání o více než pětinu. To je nevýhodné i pro věřitele, kteří musí mnohdy o to déle čekat na splacení dluhu.

V případě, kdy je od dlužníka v exekuci vymáhána částka ve výši 15 tisíc Kč a dlužník ji do 30 dnů dobrovolně neuhradí, je mu zpravidla účtována paušální náhrada hotových výdajů exekutora ve výši 3 500 Kč a dále odměna exekutora ve výši 2 000 Kč. K těmto nákladům v celkové výši 5 500 Kč musí dlužník dále doplatit DPH v sazbě 21 %, tedy 1 155 Kč.

Povinnost odvádět DPH v nejvyšší sazbě 21 procent platí pro celkové náklady exekuce. „To znamená, že je přičítáno k odměně exekutora, jeho hotovým výdajům, náhradě za ztrátu času, náhradě za doručování nebo případnému znalečnému. Například u exekuce pro částku 15 tisíc korun půjde zpravidla o zdražení ve výši 1 155 Kč,“ uvádí Petra Šostá, mluvčí portálu Češi v právu, který na jaře spustila Česká asociace věřitelů.

Jen v loňském roce bylo v Česku podle posledních údajů Exekutorské komory zahájeno 499 512 nových exekučních řízení a průměrná vymáhaná částka na jistině činila 63 339 korun. „Uvážíme-li, že odměna exekutora činí 15 procent z vymožené částky, na dalších nákladech je zpravidla účtováno minimálně 3 500 Kč a vymahatelnost dluhů v exekuci aktuálně činí zhruba 20 až 30 procent, může stát na DPH jen z exekucí zahájených v minulém roce inkasovat zhruba 350 milionů korun,“ vypočítává Petra Šostá. Danou částku se sice nepodaří vymoct najednou, a i související DPH tak bude odváděno postupně ještě v následujících letech, vzhledem k objemu běžících exekucí zahájených v předchozích letech se však podle ní ve výsledku bude pravděpodobně ročně jednat ještě o vyšší částku, řádově 400 až 500 milionů korun.

V roce 2018 bylo v Česku zahájeno 499 512 nových exekucí. Průměrná částka na jistině činila 63 339 Kč. Odměna exekutora z této částky činí 9 500 Kč a k tomu jsou mu kompenzovány hotové výdaje na provedení exekuce v minimální paušální částce 3 500 Kč. Z průměrné exekuce zahájené v loňském roce tedy státu připadne 2 730 Kč. S ohledem na aktuální úroveň vymahatelnosti dluhů v exekuci, která se pohybuje mezi 20 a 30 procenty, bude z celkového počtu exekucí zahájených v roce 2018 úspěšně vymoženo zhruba 99 900 až 149 800 případů. To představuje DPH ve výši 272 až 408 milionů Kč. Celou sumu a odpovídající DPH se exekutorům nepodaří vymoct najednou v horizontu jednoho roku, a DPH v odhadované výši tak bude do státní kasy odváděno postupně i v následujících letech. Zároveň je ovšem potřeba připočíst DPH z exekucí, které byly zahájeny ještě před rokem 2018 a stále běží – celkem se jedná o další 4 miliony případů. S ohledem na jejich vymahatelnost může stát ročně na DPH od dlužníků prostřednictvím exekutorů vybrat řádově 400 až 500 milionů Kč.

Platba DPH do státního rozpočtu jde, stejně jako samotné náklady exekuce, k tíži dlužníka. Tomu se tak exekuční řízení prodražuje o dalších 21 procent. „Stát i po snížení odměn advokátů a exekutorů nadále hledá další cesty, jak dlužníkům zlevnit náklady vymáhání. Jako řešení je dnes uvažováno slučování exekucí nebo zavedení tzv. exekutorské teritoriality, jejich pozitivní dopady na výši nákladů exekuce by přitom byly naprosto minimální, navíc za cenu výrazného okleštění práv věřitelů. Domníváme se, že pokud to stát se snížením nákladů skutečně myslí vážně, měl by hledat efektivnější řešení a začít v první řadě u sebe,“ komentuje situaci Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.

Navyšování nákladů exekuce o DPH je podle něj zároveň nevýhodné i pro samotné věřitele. Platba nákladů exekuce a související DPH totiž předchází úhradě vlastního dluhu, a věřitelé tak na své peníze musí mnohdy čekat o to déle. 

Podání exekučního návrhu totiž není zpoplatněno, exekutor proto své náklady pokrývá z toho, co vymůže, a věřiteli vyplácí výtěžek exekuce až po odpočtu nákladů exekuce. Zvýšení nákladů exekuce o DPH znamená, že se k věřiteli dostává méně peněz a dlužník splácí exekuci déle, což znamená i její další navýšení na úrocích.

Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Rok s oddlužovací novelou. Prvotní dvojnásobný nárůst osobních bankrotů vystřídal pokles

Oddlužovací novela insolvenčního zákona, která měla díky zmírnění podmínek pro vstup do osobního bankrotu umožnit oddlužení více lidem, je účinná již od loňského června. Očekávání však splnila jen částečně. Někteří odborníci předpokládali, že se díky ní zájem o oddlužení zvýší až na desetinásobek. Ve skutečnosti mírnějších pravidel v prvním roce využilo jen zhruba dvojnásobně více dlužníků než před novelou. V posledních měsících pak zájem o oddlužení setrvale klesá.

Žebříček mikropůjček: Pozor na náklady při nesplácení

Nezisková organizace Člověk v tísni provedla srovnání krátkodobých půjček ve výši 10 tisíc korun od bank a nebankovních společností. Rozdíly jsou značné. Zatímco nejlépe hodnocené půjčky lze pořídit za částku v řádu stovek korun, na chvostu se umístily úvěry až padesátkrát dražší. Velké rozdíly jsou i v sankcích za nesplácení.

Hanzlík: Chráněný účet a rozumné zastavování marných exekucí pomůže dlužníkům tisíckrát víc než jakákoliv...

S náměstkem výkonného ředitele České bankovní asociace Filipem Hanzlíkem jsme si v první části našeho rozhovoru povídali o dosavadním zájmu o odklad splátek úvěrů, který banky klientům umožňují v rámci ochranných opatření proti dopadům koronavirové krize. Bavili jsme se také o tzv. chráněném účtu, díky kterému by lidé v exekuci nově měli jistotu, že se dostanou ke svému nezabavitelnému příjmu. V druhé části rozhovoru jsme se věnovali dalším zvažovaným změnám v exekucích, jako je jejich plošné zastavování nebo zavedení principu exekutorské teritoriality. Ta už tři roky funguje na sousedním Slovensku a podle Hanzlíka jsou její dopady tristní.