Tříleté oddlužení? Signál, že dluhy se nemusí platit, namítají odborníci

Zkrácení oddlužení z pěti let na tři roky pro všechny se blíží. Zásadní novela insolvenčního zákona míří k finálnímu schvalování. Řada odborníků je však proti. Vadí jim, že je řešení příliš paušální, znevýhodňuje věřitele a dlužníkům dává nevýchovný signál, že dluhy není třeba platit.

Proces oddlužení neboli osobní bankrot podle nynějších pravidel trvá standardně pět let (jen v některých případech je možné mít insolvenci i na tři roky). Během této doby musí dlužník splatit alespoň 30 procent celkové částky svého dluhu. Pokud se tak nestane, o případném prominutí zbývající sumy rozhodne soud. Ten přihlédne i k tomu, zda se dlužník o splacení dostatečně snažil.

Chystaná novela insolvenčního zákona ovšem počítá s tím, že by se doba insolvence zkrátila plošně pro všechny na tři roky. Pro dlužníky je taková situace výhodná – insolvence se zbaví dříve, a zaplatí přitom méně peněz.

Proč se chystá změna?

Zastánci tvrdí, že lidé v úpadku tak budou mít šanci rychleji se vrátit do běžného života bez ekonomického omezení a zátěže v podobě každoměsíčních splátek. „Úspěšné oddlužení vrací dlužníka zpět do běžných socio-ekonomických vztahů, což je hlavní účel oddlužovací novely,“ stojí v důvodové zprávě Ministerstva spravedlnosti.

Odborníci ovšem upozorňují, že novela sice pomůže některým osobám dostat se rychleji z finanční tísně, to všechno ale na úkor věřitelů, ke kterým se tak dostane méně peněz. Zjednodušeně řečeno – dlužník stihne věřiteli za tři roky splatit méně, než by tomu bylo za pět let.

„Podle analýz, které jsou k dispozici, by ten pokles mohl být opravdu vysoký – až k nějakým šesti procentům. Když si vezmeme, že oddlužení před rokem 2019 mělo výtěžnost pohledávek 56 procent, tak to je opravdu dramatické snížení,“ upozornil před časem Bohumil Havel z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR (psali jsme zde). 

Problém tkví v tom, že neuhrazený dluh nezmizí, jak upozorňuje prezident České asociace věřitelů, poslanec a advokát Pavel Staněk: „Lidé v oddlužení by podle nových pravidel splatili jen malou část dluhu. Zbytek částky se ale nikam nevypaří. Zůstává zátěží pro věřitele, kteří kvůli tomu budou navyšovat ceny svých služeb a produktů všem kupujícím. Zřejmě to budou muset udělat, aby se sami nedostali do mínusu. Předpokládaným výsledkem tak může být  plošné zdražení.”

Novelu kritizují i další odborníci. „Novela, pokud se nenajdou další kontrolní mechanismy, dál uleví dlužníkům, a to na úkor věřitelů,“ upozornil člen představenstva České advokátní komory Michal Žižlavský. Lidé už podle něho oddlužení začali vnímat jako samozřejmost.

„Dle mého je morálním hazardem posilovat vědomí, že dlužník za svůj dluh zas až tak moc neodpovídá,“ soudí Ladislav Minčič z Hospodářské komory. Podle Davida Šmejkala z Poradny při finanční tísni je zkrácení doby oddlužení „silně prodlužnickým opatřením“ a je třeba je vyvážit jiným pravidlem ke zlepšení postavení věřitelů.

Co říká evropská směrnice

Změny insolvenčního zákona, jak je navrhla vláda, vychází z evropské směrnice. Směrnice ovšem požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele, nikoliv pro všechny. Vládní kabinet však chce, aby se zkrácené tříleté oddlužení vztahovalo i na nepodnikatele.

„Novela přináší nesmyslně paušální řešení – zkracuje lhůtu oddlužení na tři roky pro všechny případy. Jinými slovy neodlišuje podnikatele a nepodnikatele a nevyužívá další varianty, které nám evropská směrnice nabízela. Místo abychom posuzovali individuální okolnosti vzniku jednotlivých dluhů a situaci konkrétních dlužníků, tak zavedeme paušalizované a nevhodně zjednodušené řešení,“ říká Bohumil Havel.

Ve středu 24. dubna projednal insolvenční novelu Ústavně-právní výbor, který Poslanecké sněmovně doporučil přijetí s některými úpravami ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).

Podle Blažkova návrhu by měla například výše srážky ze mzdy dosahovat stejné výše v insolvenčním i v exekučním řízení, a to v případě, že dlužník čelí nejméně čtyřem exekucím. Dlužníky by to mělo motivovat k tomu, aby na sebe insolvenční návrh podali. Zřejmě vznikne také centrální evidence srážek ze mzdy, která by měla snížit administrativu zaměstnavatelům při komunikaci z exekutory. O změnách insolvenčního zákona by měli poslanci hlasovat v květnu. Podrobnosti budeme nadále sledovat.

Autor: Marie Sehnálková
Foto:  Profimedia.cz