Velcí věřitelé na Slovensku už nevymáhají své pohledávky přes soudní exekutory. Nevyplatí se to

Od 1. dubna 2017 platí na Slovensku novela exekučního řádu, která zavedla náhodný výběr soudního exekutora. Exekuční návrh se podává k Okresnímu soudu v Banské Bystrici, který vedením exekuce pověří náhodně vybraného exekutora podle principu krajské místní příslušnosti s rovnoměrným rozvržením nápadu nových případů co do počtu, druhu a výše vymáhaných pohledávek. Jedinou odchylkou je pravidlo jeden dlužník – jeden exekutor, kdy exekuce proti témuž dlužníkovi připadají ke stejnému exekutorovi.

O zavedení obdobného modelu usiluje v České republice Pirátská strana. Názorově, byť s jinými argumenty, se připojuje i Exekutorská komora. Zatímco Piráti argumentují vyloučením korupčního potenciálu, Exekutorská komora si od zavedení náhodného výběru slibuje spravedlivé rovnoměrné rozvržení nápadu práce mezi všechny soudní exekutory, které má přinést stabilizaci úřadů a jejich ochranu před krachem.

S odstupem dvou let od účinnosti slovenského zákona se ukazuje, že změna na Slovensku nepřinesla kýžené výsledky. Počet stížností na soudní exekutory neklesl a i nejčastější důvody stížností zůstaly stejné jako před změnou exekučního systému.

Nejhlasitějším kritikem náhodného výběru exekutora je soukromá zdravotní pojišťovna Dôvera. Vždy argumentovala tím, že kvalita soudních exekutorů je rozdílná, a proto si je chce vybírat. Před změnou pravidel podávala 100 tisíc exekučních návrhů ročně a spolupracovala se šesti exekutory. Po změně už návrhy na exekuce nepodává.

„Nejsme v tom jako věřitelé sami. Neznamená to, že by klesl počet dlužníků. Jediné, co kleslo, je reálná vymožitelnost práva,“ argumentovala Dôvera v Hospodárskych novinách.

Stejně se chová i pojišťovna Union či mobilní operátor Orange, kteří rovněž stopli nové exekuce. Pokud dlužník nereaguje, operátor podá žalobu na soud, ale soudem přiznanou pohledávku už nepředává exekutorovi. Když dlužník nezaplatí, pohledávku prodá. Mobilní operátor O2 uvedl, že pohledávky pro „nízkou vymožitelnost práva na Slovensku“ nevymáhá soudní cestou, ale prodává je.

Podle informací serveru exekucnaamnestia.sk z mobilních operátorů podává po 1. dubnu 2017 exekuční návrhy částečně jen Telekom. Ostatní operátoři exekutory přestali využívat. Server dále uvádí, že z velkých věřitelů po tomto datu návrhy na provedení exekuce podává v 90 % případů jen Všeobecná zdravotná poisťovňa. Ostatní „velcí“ věřitelé, mezi které patří zdravotní pojišťovny (Dôvera, Union), všechny banky, nebankovní poskytovatelé úvěrů, leasingové společnosti, pojišťovny, mobilní operátoři (T-com, Orange, O2, Štvorka), dodavatelé energií (ZSE, SSE, VSE, ZSE Energia, SPP, vodárny), města a obce, Policie SR, ministerstva a ostatní orgány veřejné moci podle portálu návrhy na provedení exekuce nepodávají vůbec, nebo jen ve zcela zanedbatelné míře.

Dobře na tom nejsou ani soudní exekutoři, kteří o zavedení náhodného výběru usilovali. Počet nově zahájených exekucí klesl za poslední rok asi na 30 % nápadu, který byl běžný před jeho zavedením. Už čtyři roky nebyl do seznamu exekutorů jmenován nový soudní exekutor, 26 exekutorů ukončilo svou činnost. Exekutoři zřejmě nemají šanci z nových exekucí financovat nejen svoji vlastní výplatu, ale ani chod úřadu, daně či odvody za zaměstnance, nemluvě o dalších povinných nákladech (SKE, CRIF, REGOB, EVO, poštovné, datové schránky).

Prezident Slovenské exekutorské komory Miroslav Paller upozorňuje, že kvůli úbytku exekucí musí soudní exekutoři hledat jiné možnosti své činnosti.

Exekutoři tak nemají prostředky (finanční, personální i materiální) k efektivnímu vymáhání pohledávek, stávají se existenčně závislými na platbách od věřitelů a žádají ministerstvo spravedlnosti, aby v zákoně o povinném zastavování exekucí zvýšilo paušální náhrady hrazené věřitelem při zastavení exekuce.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Stát vydělává na exekucích stovky milionů korun ročně. Doplácí na...

Čeští zákonodárci se již několik let snaží bojovat proti neúměrnému navyšování dluhů o náklady na jejich vymáhání. Sám stát přitom podle odhadů portálu Češi v právu ročně inkasuje zhruba 400 až 500 milionů korun na dani z přidané hodnoty (DPH) z nákladů exekuce. Pro dlužníky to znamená zdražení exekučního vymáhání o více než pětinu. To je nevýhodné i pro věřitele, kteří musí mnohdy o to déle čekat na splacení dluhu.

Sokol: Ochráncům dlužníků by mohlo vadit i častější...

Ve velkém seriálu INFO.CZ Tresty budoucnosti jsme nabídli prostor rovněž nejznámějšímu českému advokátovi Tomáši Sokolovi, který stojí v čele Unie obhájců a zároveň je místopředsedou České advokátní komory: „Z hlediska státu by se zdálo být zcela jednoznačné, že než většinově připlácet na pobyt vězňů je ekonomicky výhodnější inkaso uložených peněžitých trestů. V praxi je to poněkud složitější, ale peněžité tresty jsou z celé řady důvodů, včetně například toho, že potrestaný neztrácí kontakt s rodinou, se svým pracovištěm, okolím a tak dále, rozhodně výhodnější.“

Smrčka: Problém s dlužníky za socialismu neexistoval...

Vzít si úvěr na novou televizi mohli občané Československa i za minulého režimu. Na barevnou z dovozu však mohli zapomenout, na půjčku šlo pořídit jen černobílou české výroby. Podobně omezená a přísně regulovaná byla tehdy téměř celá nabídka poskytovaných úvěrů. O tom, jak půjčování peněz před rokem 1989 probíhalo a jak fungovalo vymáhání dluhů v případě nesplácení, jsme si povídali s ekonomem Lubošem Smrčkou z pražské Vysoké školy ekonomické.