Zájem o oddlužení oproti předpokladům klesá

Je to již půl roku, co začala platit tzv. oddlužovací novela insolvenčního zákona, která umožnila vstup do osobního bankrotu i těm dlužníkům, kteří do té doby nebyli schopni dosáhnout na jeho podmínky. Od června už díky novým pravidlům dlužník při žádosti o oddlužení nemusí dokazovat, že v jeho průběhu zvládne splatit aspoň 30 % dluhu. Bude-li se dostatečně snažit, může nově splatit i méně. Výsledkem změny měl být větší zájem o oddlužení a tím zákonitě i menší počet předlužených lidí v České republice. Realita ovšem zatím nenaplňuje původní očekávání a zájem o oddlužení po prvotním nárůstu opět klesá.

Návrh novely insolvenčního zákona počítal až s desetinásobným nárůstem zájmu o osobní bankrot oproti tehdejšímu stavu. Dle dat společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, která každý měsíc mapuje a zveřejňuje aktuální data o počtu podaných a schválených návrhů na oddlužení, se ale jejich počet zvedl jen zhruba na dvojnásobek. Zatímco do konce května se počet podaných návrhů pohyboval kolem tisícovky měsíčně, v červnu skokově vzrostl na více než 2 200 žádostí. Vrcholu v počtu podaných návrhů pak bylo dosaženo v červenci (2 653). Od té doby lze pozorovat opětovný klesající trend. V listopadu se jednalo o 2 228 podaných žádostí a schváleno jich bylo pouze 2 064, což je od července zatím nejméně.

Důvodem může být uvyklost na život v šedé zóna i nejistota úspěchu

„Na otázku, proč je zájem o oddlužení po novele insolvenčního zákona nižší, než předpokládaly prognózy, i přesto, že tato novela stanovila mírnější podmínky, neexistuje jednoznačná odpověď. Jedním z důvodů může být, že osoby, kterým by novela zákona pomohla v řešení jejich situace, jsou zvyklé na život v šedé zóně, tedy jejich oficiální příjem je exekucí nepostižitelný a zbytek je jim zaměstnavatelem vyplácen na ruku,“ komentuje dosavadní výsledky Pavel Fabian, insolvenční správce a partner Fabian & Partners. Stejného názoru je i insolvenční správce Oldřich Řeháček z Administrace insolvencí City Tower, který dodává, že tento jev je velice častý například v pohostinství či ve stavebnictví.

Počet žádostí o osobní bankrot by se podle Řeháčka mohl navýšit, pokud by podmínky na vstupu do oddlužení odpovídaly těm na výstupu. „Tedy kdyby dlužníci měli jistotu, že když jim soud vstup do oddlužení po posouzení jejich příjmových a majetkových možností povolí, dosáhnou osvobození od svých dluhů, a nikoliv, že bude toto osvobození závislé na tom, zda podle názoru soudu v průběhu insolvenčního řízení vskutku vynaložili obtížně měřitelné „veškeré úsilí“ k zapravení svých závazků,“ vysvětluje.

 Měsíc                  

  Počet schválených osobních bankrotů  

 Leden 2019

 1 036

 Únor 2019

 946

 Březen 2019

 1 219

 Duben 2019

 1 021

 Květen 2019

 1 267

 Červen 2019

 926

 Červenec 2019

 2 102

 Srpen 2019

 2 148

 Září 2019

 2 149

 Říjen 2019

 2 093

 Listopad 2019

 2 064

Počet osobních bankrotů bude v porovnání s předchozími lety i tak rekordní

Od začátku roku 2019 bylo vyhlášeno 16 992 osobních bankrotů, což je o 4 781 (39 %) více než za stejné období v roce 2018. „Počet osobních bankrotů vyhlášených za jeden kalendářní měsíc je od července tohoto roku poměrně vyrovnaný a pohybuje se kolem 2 100 bankrotů,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau s tím, že v letošním roce se počet osobních bankrotů přiblíží hranici 19 tisíc. Naposledy bylo tolik osobních bankrotů vyhlášeno v roce 2014.


Autor: REDAKCE, tisková zpráva společnosti CRIF – Czech Credit Bureau

Přečtěte si také

Asi třetina restaurací neotevře. Jaké další obory skolila covidová opatření?

Především jasný plán a brzké obnovení provozu, byť klidně s přísnými bezpečnostními pravidly. To si nejvíce přejí firmy, které kvůli covidu a souvisejícím opatřením dennodenně řeší své přežití. Podle Hospodářské komory není v současné době důvod, aby služby a provozy, třeba jen v omezeném režimu, nefungovaly.

Přechod nájmu má své podmínky. Kdo na něj má nárok?

Pětašedesátiletá Marie z Ústí nad Labem dva roky bydlela s přítelem v pronajatém bytě. Když náhle zemřel, kromě smutku ji sužoval i strach, jestli „neskončí na ulici“ a nečeká ji hledání nového bydlení. Nájemní smlouva totiž byla psaná na partnera. V bytě nakonec mohla zůstat díky takzvanému přechodu nájmu. K tomu je potřeba dodržet dvě podmínky: osoba musí být členem nájemcovy domácnosti a žít s ním v nájemním bytě ke dni jeho smrti. Zároveň ale nájemce nesmí v době úmrtí vlastnit jiný byt. Tím je myšleno nejen byt v osobním vlastnictví, ale i nájemní či družstevní.

Výživné nenáleží jen dětem. Kdy o něj pro sebe může žádat matka či otec?

Pod pojmem výživné si asi většina lidí představí povinnost rodiče platit stanovenou měsíční částku na svého potomka. Málokdo už ví, že vyživovací povinnost funguje i mezi exmanžely. Pokud by hrozilo, že po rozvodu začne jeden z manželů strádat a nebude schopen vlastními silami zajistit své životní potřeby, může být exmanželce nebo exmanželovi určena vyživovací povinnost. A to až na tři roky.