Slovensko přijalo zákon o plošném zastavování starých exekucí
28. červen 2019
Slovenský parlament ve středu schválil exekuční amnestii, která by se od nového roku měla týkat velké části běžících exekučních řízení na Slovensku. Konkrétně jde o zastavení starých exekucí zahájených před více než 5 lety, u kterých se za posledních 18 měsíců nepodařilo vymoct alespoň 15 eur. Zákonodárci chtějí tímto krokem odbřemenit tamní soudy a zároveň pomoci lidem v dluhové pasti, kteří dlouhodobě nejsou schopní své dluhy splácet. Schválený zákon nyní čeká na podpis prezidentky Čaputové.
Novela se týká starých exekucí, kterým uplynula rozhodná doba 5 let od jejich zahájení, resp. od doručení pověření k výkonu exekuce soudnímu exekutorovi. Výjimku představují exekuce, u nichž se za posledních 18 měsíců podařilo od dlužníka vymoct alespoň 15 eur nebo exekuce na výživné. K zastavování exekucí by mělo být nově přistoupeno také v případě, kdy došlo k úmrtí či zániku věřitele či dlužníka, aniž by sobě zanechali majetek či právního nástupce. Zákon by měl platit od 1. ledna 2020 a dotkne se pouze exekucí zahájených před 1. dubnem 2017.
Podle informací slovenského ministerstva spravedlnosti evidují tamní soudy aktuálně 3 miliony běžících exekucí a nový zákon by se měl dotknout 2,6 milionu z nich. Po zastavení zmíněných exekucí budou mít věřitelé následně možnost podat nový návrh na zahájení exekučního řízení pro danou pohledávku, to se však v případě jeho nařízení již bude řídit novým exekučním řádem, který byl přijat 1. dubna 2017 a přinesl pro dlužníky mírnější pravidla. Kromě toho zavedl také tzv. exekutorskou teritorialitu, podle které jsou exekutorům nové případy přidělovány rovnoměrně podle centrálního pořadníku, a věřitel si tak již nemůže vybrat exekutora, kterému svěří vymáhání dluhu.
S novelou nesouhlasí zástupci věřitelů, kteří tvrdí, že nový zákon je v rozporu s ústavou, neboť zavádí nedovolenou retroaktivitu, a poškozuje je. Věřitelé totiž budou nuceni při zastavení exekučního řízení zaplatit exekutorovi poplatek ve výši 35 eur za každou zastavenou exekuci. Jen stát, jakožto věřitel, by měl na těchto paušálních poplatcích zaplatit v následujících čtyřech letech exekutorům přes 43 milionů eur.
Autor: REDAKCE
Přečtěte si také
Rok s oddlužovací novelou. Prvotní dvojnásobný nárůst osobních bankrotů vystřídal pokles
Oddlužovací novela insolvenčního zákona, která měla díky zmírnění podmínek pro vstup do osobního bankrotu umožnit oddlužení více lidem, je účinná již od loňského června. Očekávání však splnila jen částečně. Někteří odborníci předpokládali, že se díky ní zájem o oddlužení zvýší až na desetinásobek. Ve skutečnosti mírnějších pravidel v prvním roce využilo jen zhruba dvojnásobně více dlužníků než před novelou. V posledních měsících pak zájem o oddlužení setrvale klesá.
Žebříček mikropůjček: Pozor na náklady při nesplácení
Nezisková organizace Člověk v tísni provedla srovnání krátkodobých půjček ve výši 10 tisíc korun od bank a nebankovních společností. Rozdíly jsou značné. Zatímco nejlépe hodnocené půjčky lze pořídit za částku v řádu stovek korun, na chvostu se umístily úvěry až padesátkrát dražší. Velké rozdíly jsou i v sankcích za nesplácení.
Hanzlík: Chráněný účet a rozumné zastavování marných exekucí pomůže dlužníkům tisíckrát víc než jakákoliv...
S náměstkem výkonného ředitele České bankovní asociace Filipem Hanzlíkem jsme si v první části našeho rozhovoru povídali o dosavadním zájmu o odklad splátek úvěrů, který banky klientům umožňují v rámci ochranných opatření proti dopadům koronavirové krize. Bavili jsme se také o tzv. chráněném účtu, díky kterému by lidé v exekuci nově měli jistotu, že se dostanou ke svému nezabavitelnému příjmu. V druhé části rozhovoru jsme se věnovali dalším zvažovaným změnám v exekucích, jako je jejich plošné zastavování nebo zavedení principu exekutorské teritoriality. Ta už tři roky funguje na sousedním Slovensku a podle Hanzlíka jsou její dopady tristní.