Slovensko přijalo zákon o plošném zastavování starých exekucí

Slovenský parlament ve středu schválil exekuční amnestii, která by se od nového roku měla týkat velké části běžících exekučních řízení na Slovensku. Konkrétně jde o zastavení starých exekucí zahájených před více než 5 lety, u kterých se za posledních 18 měsíců nepodařilo vymoct alespoň 15 eur. Zákonodárci chtějí tímto krokem odbřemenit tamní soudy a zároveň pomoci lidem v dluhové pasti, kteří dlouhodobě nejsou schopní své dluhy splácet. Schválený zákon nyní čeká na podpis prezidentky Čaputové.

Novela se týká starých exekucí, kterým uplynula rozhodná doba 5 let od jejich zahájení, resp. od doručení pověření k výkonu exekuce soudnímu exekutorovi. Výjimku představují exekuce, u nichž se za posledních 18 měsíců podařilo od dlužníka vymoct alespoň 15 eur nebo exekuce na výživné. K zastavování exekucí by mělo být nově přistoupeno také v případě, kdy došlo k úmrtí či zániku věřitele či dlužníka, aniž by sobě zanechali majetek či právního nástupce. Zákon by měl platit od 1. ledna 2020 a dotkne se pouze exekucí zahájených před 1. dubnem 2017.

Podle informací slovenského ministerstva spravedlnosti evidují tamní soudy aktuálně 3 miliony běžících exekucí a nový zákon by se měl dotknout 2,6 milionu z nich. Po zastavení zmíněných exekucí budou mít věřitelé následně možnost podat nový návrh na zahájení exekučního řízení pro danou pohledávku, to se však v případě jeho nařízení již bude řídit novým exekučním řádem, který byl přijat 1. dubna 2017 a přinesl pro dlužníky mírnější pravidla. Kromě toho zavedl také tzv. exekutorskou teritorialitu, podle které jsou exekutorům nové případy přidělovány rovnoměrně podle centrálního pořadníku, a věřitel si tak již nemůže vybrat exekutora, kterému svěří vymáhání dluhu.

S novelou nesouhlasí zástupci věřitelů, kteří tvrdí, že nový zákon je v rozporu s ústavou, neboť zavádí nedovolenou retroaktivitu, a poškozuje je. Věřitelé totiž budou nuceni při zastavení exekučního řízení zaplatit exekutorovi poplatek ve výši 35 eur za každou zastavenou exekuci. Jen stát, jakožto věřitel, by měl na těchto paušálních poplatcích zaplatit v následujících čtyřech letech exekutorům přes 43 milionů eur. 


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Senát chce zastavit i starší marné exekuce

Senát vrátil exekuční novelu zpátky do Poslanecké sněmovny. Navrhuje přitom, aby se dlouhodobě bezvýsledné exekuce začaly zastavovat již v roce 2023. Dlužník by měl nejprve splácet jistinu, až následně úrok, a nakonec náklady věřitele. Neuspělo sporné zavedení místní příslušnosti exekutorů, které by znamenalo, že by si vykonavatele práva nevybírali věřitelé, ale byl by přidělován soudem podle bydliště dlužníka.

Staněk: Exekuční novela je velká sbírka negativ

„Pokud se zavedou zálohy na exekuce, pohledávky kolem pěti až deseti tisíc korun, se přestanou vymáhat. Věřitelům se to totiž nevyplatí,“ varuje v rozhovoru Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.

Lukl: Obce mají ve vymáhání svázané ruce. Tříleté oddlužení nechtějí

„Zkrácením oddlužení vysíláme signál o tom, že dluhy se odpouštějí, což je extrémně nefér vůči poctivě splácejícím. V obci musíme hradit komunální odpad, elektřinu, plyn, vodu. Pokud někdo neplatí, tak to musí uhradit ostatní,“ říká v rozhovoru předseda Svazu měst a obcí František Lukl, který je zároveň starostou Kyjova. Svaz si nedávno nechal zpracovat průzkum ohledně návrhu novely insolvenčního zákona. Ten počítá s plošným oddlužením pro všechny již za tři roky.