Slovensko přijalo zákon o plošném zastavování starých exekucí

Slovenský parlament ve středu schválil exekuční amnestii, která by se od nového roku měla týkat velké části běžících exekučních řízení na Slovensku. Konkrétně jde o zastavení starých exekucí zahájených před více než 5 lety, u kterých se za posledních 18 měsíců nepodařilo vymoct alespoň 15 eur. Zákonodárci chtějí tímto krokem odbřemenit tamní soudy a zároveň pomoci lidem v dluhové pasti, kteří dlouhodobě nejsou schopní své dluhy splácet. Schválený zákon nyní čeká na podpis prezidentky Čaputové.

Novela se týká starých exekucí, kterým uplynula rozhodná doba 5 let od jejich zahájení, resp. od doručení pověření k výkonu exekuce soudnímu exekutorovi. Výjimku představují exekuce, u nichž se za posledních 18 měsíců podařilo od dlužníka vymoct alespoň 15 eur nebo exekuce na výživné. K zastavování exekucí by mělo být nově přistoupeno také v případě, kdy došlo k úmrtí či zániku věřitele či dlužníka, aniž by sobě zanechali majetek či právního nástupce. Zákon by měl platit od 1. ledna 2020 a dotkne se pouze exekucí zahájených před 1. dubnem 2017.

Podle informací slovenského ministerstva spravedlnosti evidují tamní soudy aktuálně 3 miliony běžících exekucí a nový zákon by se měl dotknout 2,6 milionu z nich. Po zastavení zmíněných exekucí budou mít věřitelé následně možnost podat nový návrh na zahájení exekučního řízení pro danou pohledávku, to se však v případě jeho nařízení již bude řídit novým exekučním řádem, který byl přijat 1. dubna 2017 a přinesl pro dlužníky mírnější pravidla. Kromě toho zavedl také tzv. exekutorskou teritorialitu, podle které jsou exekutorům nové případy přidělovány rovnoměrně podle centrálního pořadníku, a věřitel si tak již nemůže vybrat exekutora, kterému svěří vymáhání dluhu.

S novelou nesouhlasí zástupci věřitelů, kteří tvrdí, že nový zákon je v rozporu s ústavou, neboť zavádí nedovolenou retroaktivitu, a poškozuje je. Věřitelé totiž budou nuceni při zastavení exekučního řízení zaplatit exekutorovi poplatek ve výši 35 eur za každou zastavenou exekuci. Jen stát, jakožto věřitel, by měl na těchto paušálních poplatcích zaplatit v následujících čtyřech letech exekutorům přes 43 milionů eur. 


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Preventivní restrukturalizace – ekonomický restart pro podnikatele v potížích

V Česku se chystá další velká legislativní změna – preventivní restrukturalizace. Těžce se vyslovuje, ale měla by výrazně ulehčit podnikatelům, kteří mají přechodné finanční problémy. Jedná se o preventivní nástroj, který umožní podnikatelům dále vést svou společnost za předpokladu, že přijmou určitá restrukturalizační opatření. Kdy začne platit, pro koho je určená a v čem vlastně spočívá?

Novinky u chráněných účtů. Ústavní soud potvrdil jejich bezplatnost. Dojde konečně k jejich zjednodušení?

Chráněné účty se po čase opět dostaly do centra pozornosti. Banky je musí i nadále zřizovat a vést zdarma. Rozhodl o tom Ústavní soud, jenž zamítnul návrh senátorů, kteří chtěli tuto povinnost zrušit. Co k tomu Ústavní soud vedlo? A jak to vůbec s fungováním chráněných účtů do budoucna vypadá?

Lékařka nepoznala rakovinu. Můžu chtít peníze za vyšetření zpět?

Pevné zdraví žádné peníze nenahradí. V některých situacích ovšem můžou přispět alespoň k pocitu zadostiučinění. Přečtěte si příběh naší čtenářky, která zaplatila za vyšetření, jež neodhalilo, že má závažný zdravotní problém. Lze v takovém případě peníze za zdravotní úkon požadovat zpátky?