Slovensko přijalo zákon o plošném zastavování starých exekucí
28. červen 2019
Slovenský parlament ve středu schválil exekuční amnestii, která by se od nového roku měla týkat velké části běžících exekučních řízení na Slovensku. Konkrétně jde o zastavení starých exekucí zahájených před více než 5 lety, u kterých se za posledních 18 měsíců nepodařilo vymoct alespoň 15 eur. Zákonodárci chtějí tímto krokem odbřemenit tamní soudy a zároveň pomoci lidem v dluhové pasti, kteří dlouhodobě nejsou schopní své dluhy splácet. Schválený zákon nyní čeká na podpis prezidentky Čaputové.
Novela se týká starých exekucí, kterým uplynula rozhodná doba 5 let od jejich zahájení, resp. od doručení pověření k výkonu exekuce soudnímu exekutorovi. Výjimku představují exekuce, u nichž se za posledních 18 měsíců podařilo od dlužníka vymoct alespoň 15 eur nebo exekuce na výživné. K zastavování exekucí by mělo být nově přistoupeno také v případě, kdy došlo k úmrtí či zániku věřitele či dlužníka, aniž by sobě zanechali majetek či právního nástupce. Zákon by měl platit od 1. ledna 2020 a dotkne se pouze exekucí zahájených před 1. dubnem 2017.
Podle informací slovenského ministerstva spravedlnosti evidují tamní soudy aktuálně 3 miliony běžících exekucí a nový zákon by se měl dotknout 2,6 milionu z nich. Po zastavení zmíněných exekucí budou mít věřitelé následně možnost podat nový návrh na zahájení exekučního řízení pro danou pohledávku, to se však v případě jeho nařízení již bude řídit novým exekučním řádem, který byl přijat 1. dubna 2017 a přinesl pro dlužníky mírnější pravidla. Kromě toho zavedl také tzv. exekutorskou teritorialitu, podle které jsou exekutorům nové případy přidělovány rovnoměrně podle centrálního pořadníku, a věřitel si tak již nemůže vybrat exekutora, kterému svěří vymáhání dluhu.
S novelou nesouhlasí zástupci věřitelů, kteří tvrdí, že nový zákon je v rozporu s ústavou, neboť zavádí nedovolenou retroaktivitu, a poškozuje je. Věřitelé totiž budou nuceni při zastavení exekučního řízení zaplatit exekutorovi poplatek ve výši 35 eur za každou zastavenou exekuci. Jen stát, jakožto věřitel, by měl na těchto paušálních poplatcích zaplatit v následujících čtyřech letech exekutorům přes 43 milionů eur.
Autor: REDAKCE
Přečtěte si také
Nebezpečné klišé „typický dlužník”
Média mají obrovský vliv na formování veřejného mínění. Bohužel často informují zkresleně, což běžný příjemce sdělení není schopen kriticky zhodnotit. Jeho postoje pak ovlivňuje falešný emotivní dojem. Jedním z hluboce zakořeněných mýtů, který se opakovaně objevuje v médiích, je tvrzení, že typickým dlužníkem je muž ve věku 39 let, který žije v Moravskoslezském kraji a má dluh za půjčku ve výši 27 215 korun. Kromě nesmyslného zjednodušení profilu je matoucí i terminologie, která vytváří chybná podvědomá spojení. Téměř nikdo totiž nerozlišuje mezi pojmy „dlužník“ a „neplatič“.
Bez dluhů za tři roky bez rozdílu, věřitelé se bouří
Proces oddlužení by u všech lidí mohl trvat jen tři roky. Počítá s tím návrh ministerstva spravedlnosti, který schválila vláda. „Hlavním cílem je rychlejší a efektivnější osvobození od dluhů,“ uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) s tím, že návrh by mohl pomoci i lidem, kteří se dostali do finančních potíží v důsledku koronaviru. Krize totiž podle ní dopadá i na střední třídu.
Krutilek: Další plošný odklad splátek nepodporujeme, řešením je individuální přístup
Absolutně není v zájmu našich členů hromadně ukončovat smlouvy a následně vymáhat dlužné splátky. Společnosti vyjdou lidem, kteří se vinou koronaviru dostali do potíží, vstříc a případy budou řešit individuálně, říká Jaroslav Krutilek, generální tajemník České leasingové a finanční asociace. Ta sdružuje 44 předních tuzemských poskytovatelů úvěrových, leasingových a factoringových produktů.