Slovensko přijalo zákon o plošném zastavování starých exekucí

Slovenský parlament ve středu schválil exekuční amnestii, která by se od nového roku měla týkat velké části běžících exekučních řízení na Slovensku. Konkrétně jde o zastavení starých exekucí zahájených před více než 5 lety, u kterých se za posledních 18 měsíců nepodařilo vymoct alespoň 15 eur. Zákonodárci chtějí tímto krokem odbřemenit tamní soudy a zároveň pomoci lidem v dluhové pasti, kteří dlouhodobě nejsou schopní své dluhy splácet. Schválený zákon nyní čeká na podpis prezidentky Čaputové.

Novela se týká starých exekucí, kterým uplynula rozhodná doba 5 let od jejich zahájení, resp. od doručení pověření k výkonu exekuce soudnímu exekutorovi. Výjimku představují exekuce, u nichž se za posledních 18 měsíců podařilo od dlužníka vymoct alespoň 15 eur nebo exekuce na výživné. K zastavování exekucí by mělo být nově přistoupeno také v případě, kdy došlo k úmrtí či zániku věřitele či dlužníka, aniž by sobě zanechali majetek či právního nástupce. Zákon by měl platit od 1. ledna 2020 a dotkne se pouze exekucí zahájených před 1. dubnem 2017.

Podle informací slovenského ministerstva spravedlnosti evidují tamní soudy aktuálně 3 miliony běžících exekucí a nový zákon by se měl dotknout 2,6 milionu z nich. Po zastavení zmíněných exekucí budou mít věřitelé následně možnost podat nový návrh na zahájení exekučního řízení pro danou pohledávku, to se však v případě jeho nařízení již bude řídit novým exekučním řádem, který byl přijat 1. dubna 2017 a přinesl pro dlužníky mírnější pravidla. Kromě toho zavedl také tzv. exekutorskou teritorialitu, podle které jsou exekutorům nové případy přidělovány rovnoměrně podle centrálního pořadníku, a věřitel si tak již nemůže vybrat exekutora, kterému svěří vymáhání dluhu.

S novelou nesouhlasí zástupci věřitelů, kteří tvrdí, že nový zákon je v rozporu s ústavou, neboť zavádí nedovolenou retroaktivitu, a poškozuje je. Věřitelé totiž budou nuceni při zastavení exekučního řízení zaplatit exekutorovi poplatek ve výši 35 eur za každou zastavenou exekuci. Jen stát, jakožto věřitel, by měl na těchto paušálních poplatcích zaplatit v následujících čtyřech letech exekutorům přes 43 milionů eur. 


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Odklad plateb nájemného je protiústavní, výpadek by měl vykrýt stát

Současná ekonomická situace doléhá nejen na podnikatele, ale i na jejich zaměstnance bydlící v nájemních bytech. Zatímco podnikatelům, kteří kvůli vládním opatřením a opatřením Ministerstva zdravotnictví museli uzavřít provozovny, stát přislíbil, že za ně nájem zaplatí, tak v případě nájmu bytů o tom zatím vůbec neuvažuje. Naopak od počátku proklamuje možnost odkladu placení nájemného. Jenže takové opatření je v rozporu s právem na nedotknutelnost vlastnictví zakotveném v článku 11 Listiny základních práv a svobod.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.