Zkrácení doby oddlužení? Odnesou to věřitelé, shodují se odborníci

Připravovaná novela insolvenčního zákona by měla zkrátit dobu oddlužení z pěti let na tři roky. Mnoho dlužníků by takovouto změnu určitě přivítalo. Insolvence by se totiž zbavili za kratší dobu, a navíc by je to stálo méně peněz. Jenže, co se stane s dluhy, které během těchto tří let nestihnou uhradit? Ty zaplatí věřitelé ze svého. „Ke mně se nedostane ani polovina toho, co mi dluží. Stát nemyslí na lidi, kteří jsou v tomto případě poškození,“ říká pan Josef P., který marně čeká na peníze od třech dlužníků.

Proces oddlužení neboli osobní bankrot podle nynějších pravidel trvá standardně pět let (jen v některých případech je možné mít insolvenci i na tři roky). Během této doby musí dlužník splatit alespoň 30 procent celkové částky svého dluhu. Pokud se tak nestane, o případném prominutí zbývající sumy rozhodne soud. Ten přihlédne i k tomu, zda se dlužník o splacení dostatečně snažil.

Zkrácení doby oddlužení by dramaticky poznamenalo vymahatelnost práva v Česku.
Petra Kolářová | výkonná ředitelka ČAV

Chystaná novela insolvenčního zákona ovšem počítá s tím, že by se doba insolvence zkrátila plošně pro všechny na tři roky. Pro dlužníky je taková situace výhodná – insolvence se zbaví dříve, a zaplatí přitom méně peněz. „Zkrácení doby oddlužení by ale dramaticky poznamenalo vymahatelnost práva v Česku. Ať už by šlo o statisícové nebo několikamiliónové dluhy, po třech letech by měl dlužník klid. Za tu dobu by mu stačilo splatit jen špetku toho, co dluží,“ upozorňuje Petra Kolářová z České asociace věřitelů.

Podle ní na celou situaci doplatí věřitelé, pro které je novela naopak extrémně nepříznivá. „Můžeme to uvést na příkladu. Když dlužník s čistým příjmem 25 tisíc měsíčně (se dvěma dětmi a manželkou) spadne do osobního bankrotu, za současné situace mu stačí během pěti let splatit 247 tisíc. Jenže kdyby se doba zkrátila na tři roky, věřitel by dostal o 100 tisíc méně,“ vysvětluje Kolářová s tím, že dle zákona musí každému dlužníkovi po srážce dluhu z čisté mzdy zbýt nezabavitelná částka, tedy jakési nezbytné minimum. Kvůli nárůstu normativních nákladů na bydlení se ovšem nezabavitelná částka od října již počtvrté v tomto roce zvýší. To znamená, že se k věřitelům dostane opět méně peněz než doposud.

Návrh týkající se zkrácení lhůty oddlužení vede zjednodušeně řečeno k naprosto nulovému uspokojení věřitele.
Tomáš Pohl | Právnická fakulta UK

Z akademického světa se ozývají podobné hlasy. „Návrh týkající se zkrácení lhůty oddlužení vede zjednodušeně řečeno k naprosto nulovému uspokojení věřitele,“ upozornil pro ČTK Tomáš Pohl z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Kriticky se ke změně délky oddlužení vyjádřil v rozhovoru pro web Češi v právu také insolvenční správce Pavel Fabian. Na celý rozhovor se můžete podívat ZDE.

K věřiteli se nedostane ani polovina

Mezi věřitele, kteří by na novelu mohli doplatit, patří i pan Josef P. Tomu dluží hned tři lidé za pronájem bytu. Celkem tyto částky činí přes čtvrt milionu korun. „První člověk mi dluží 108 tisíc, druhý 72 tisíc. Oba mají na účtu okolo desíti exekucí. Strhávají se jim nějaké směšné malé částky. Údajně prý nic nemají, ale vždycky když je vidím, nosí nové oblečení a vůbec to nevypadá, že by si vedli nějak špatně,“ vypráví.

Bývalý nájemník mi dluží 150 tisíc. Je v insolvenci a očividně v tom umí chodit. Naštvalo by mě, kdyby se doba oddlužení zkrátila. Takhle mi nevrátí ani polovinu.
Josef P. | věřitel

Třetí z bývalých nájemníků dluží Josefovi zhruba 70 tisíc za nájem, avšak kvůli zdemolovanému vybavení, které po sobě v bytě nechal, se tato částka vyšplhala na 150 tisíc. „S tímto dlužníkem je situace nejhorší. Je v insolvenci, měsíčně splácí nějakou malou částku a očividně v tom umí chodit. Opravdu by mě naštvalo, kdyby se oddlužovací doba zkrátila z pěti roků na tři, protože ke mně se nedostane ani polovina toho, co mi dluží. Docela by mě zajímalo, proč stát nemyslí i na lidi, kteří jsou poškození,“ říká.

Problém pro menší věřitele i stát

Zkrácení doby oddlužení by kromě menších věřitelů, jako jsou pronajímatelé bytů, podnikatelé nebo SVJ a bytová družstva, znatelně zasáhlo i stát. Petra Kolářová zdůrazňuje, že nová situace by připravila státní kasu o desítky i stovky miliónů korun: „Na veřejný sektor by měla změna pravidel oddlužení největší dopad. Více než polovina pohledávek v oddluženích patří státu, krajům, městům, obcím a jejich příspěvkovým organizacím. Ve finále by pak všechny tyto dluhy zaplatili řádně platící daňoví poplatníci. Většina Čechů je přitom proti změkčování podmínek oddlužení. Podle nedávného průzkumu by tři pětiny lidí neodpustily dluh ani po 10 letech, natož pak dříve.“

Situace podle ní neprospěje ani celkovému ekonomickému chodu země. „Tam, kde nefunguje vymahatelnost práva, ztrácí se i důvěra v obchodování. Vrátíme se do 90. let, kdy podnikatele i firmy drtila druhotná platební neschopnost a bez zálohy se nerealizovalo skoro nic. Investoři nebudou investovat. Ekonomika zpomalí. Budeme chudnout.“


Autor: Marie Sehnálková

Zdroj foto: Profimedia.cz