Bez dluhů za tři roky bez rozdílu, věřitelé se bouří

Proces oddlužení by u všech lidí mohl trvat jen tři roky. Počítá s tím návrh ministerstva spravedlnosti, který schválila vláda. „Hlavním cílem je rychlejší a efektivnější osvobození od dluhů,“ uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) s tím, že návrh by mohl pomoci i lidem, kteří se dostali do finančních potíží v důsledku koronaviru. Krize totiž podle ní dopadá i na střední třídu.

Pokud by předloha prošla, oddlužení by nebylo podmíněno uhrazením určitého minimálního procenta pohledávek. A právě to se nelíbí věřitelům, kteří se obávají, že ze svých peněz uvidí ještě méně než nyní. Rovněž argumentují, že předchozí novela insolvenčního zákona platí teprve rok a půl a zatím nejsou zhodnoceny její dopady.

V současnosti platí tři varianty oddlužení. Z té základní pětileté vloni vypadla dosavadní povinnost splatit věřitelům alespoň 30 procent dluhů. Pokud se to dlužníkovi podaří, bere se jeho oddlužení automaticky jako úspěšné. Pokud věřitelům za 5 let splatí méně, rozhoduje o jeho oddlužení na konci procesu soud. Stačí přitom, když věřitelům uhradí alespoň tolik, kolik činí náklady a odměna insolvenčního správce, a zároveň vynaloží veškeré úsilí, aby splatil co nejvíce. Druhá varianta trvá tři roky a lidé v ní musí uhradit minimálně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný tříletý režim, který není podmíněný žádnou minimální procentuální úhradou.

„Kvůli loňskému zmírnění podmínek jsme se dostali do absurdní situace, kdy si dlužník může napůjčovat třeba dva miliony korun a následně se za pouhých 120 tisíc nechat oddlužit. Řada dlužníků skutečně platí jen nutné minimum, kdy věřitelům dohromady připadne tolik, kolik je poplatek insolvenčnímu správci. Tedy asi tisícovka měsíčně. Nyní by tu tisícovku dlužníci spláceli ještě o dva roky kratší dobu a věřitelé by tak přišli o 40 procent částky, kterou mohli dostat zpátky a která je už tak zoufale nízká. To je podle mě naprosto nehorázné,“ říká prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.

Jestliže podle něj vláda trvá na zkrácené době oddlužení, měla by alespoň výrazně zpřísnit jeho podmínky. Například tím, že by úspěšné absolvování oddlužení bylo opět podmíněno splacením minimálně 30 procent dluhu. Pokud by dlužník během 3 let nezvládl požadovaných 30 procent splatit, oddlužení by se mu automaticky prodloužilo na 5 let.

651 lidí je v oddlužení podruhé

Insolvenční správce Pavel Fabian obavy věřitelů chápe. „Zajištění alespoň částečného uspokojení věřitelů je jedním ze základních pilířů, na nichž insolvenční zákon staví. Možnost zachování podmínky splacení určitého procenta z celkové dlužné částky by pro věřitele představovalo alespoň částečnou záruku, že jejich právo bude i nadále vymahatelné, a oni tak zcela nepřijdou o své finanční prostředky,“ uvedl.

Výkonná ředitelka Asociace inkasních agentur Jana Tatýrková upozorňuje, že za dobu trvání tohoto institutu bylo oddluženo okolo 90 000 osob, ale už 651 (údaj k září – pozn. redakce) je v oddlužení podruhé. Přestože většině lidí pomohlo udělat tlustou čárů za minulostí a po absolvování oddlužení se opět zařadili do normálního života, najdou se i tací, kteří institut zneužívají.

„Jeden příklad za všechny. Dvaačtyřicetiletá žena byla úspěšně po 5 letech oddlužena v březnu 2019. Jednalo se o pohledávky ve výši 319 000 korun. Z toho musela věřitelům v té době uhradit alespoň 30 procent. V říjnu 2019 už žádá o oddlužení nové, tentokrát společně s manželem, a jedná se o dluh ve výši 808 000 korun. Tedy po 7 měsících. Nové oddlužení je schváleno v květnu 2020. Těžko odhadovat, kolik z toho manželé věřitelům zaplatí zpět,“ říká Tatýrková. A zmiňuje i příklad, kdy si pár nechal uspořádat nákladnou svatbu za statisíce a ihned po ní vstoupil nejen do manželství, ale i oddlužení. Věřitelům zůstaly statisícové škody. „Asociace inkasních agentur nepovažuje za vhodné v podobných případech hledat zákonné úpravy, jak insolvenci takovýmto dlužníků ještě usnadnit,“ dodává.

Zaplatí dlužníci jen tři pětiny toho, co nyní?

Z analýzy, kterou serveru Češi v právu poskytla jednatelka InsolCentra Jarmila Veselá vyplývá, že dlužníci, kteří vstoupili do oddlužení v období od roku 2008 do května roku 2019 měli podstatně lepší schopnost splácet, než se očekávalo. Třicetiprocentní hranici uhrazení dluhů nutnou pro oddlužení nesplnilo 6 procent dlužníků. Celých 94 procent tedy uhradilo více než je minimální výše a téměř třetina dlužníků byla schopna splatit všechny přihlášené pohledávky věřitelů. Jaké bylo chování dlužníků poté, co jim stát od června 2019 umožnil se za určitých podmínek oddlužit už po 3 letech, bude jasné až ve druhé polovině roku 2022. A dá se podle ní odhadnout, co by se stalo, když by Sněmovna schválila nový návrh z pera Ministerstva spravedlnosti?

„Pakliže dlužník prokáže veškeré možné úsilí, tak jej soud může osvobodit od dluhů, jestliže uhradil nejnižší možnou částku. Ta činí 2178 korun měsíčně. Nemáme z procesních lhůt žádné signály, že by dlužníci v posledních dvou letech splátkového cyklu ve větší míře vypadávali z oddlužovací procedury. Lze důvodně předpokládat, že dlužníci v případě přijetí navržené novely zaplatí pouze 3 pětiny toho, co by mohli zaplatit bez zkrácení lhůty,“ odhaduje Veselá.

Z toho má obavy i Svaz českých a moravských bytových družstev (SČMBD). Už při minulé oddlužovací novele svaz upozorňoval, že bytová družstva a společenství vlastníků by měla mít při oddlužení dlužníka přednostní právo. Nyní se totiž stává, že na družstva nic nezbude a sousedé musejí hradit služby, jako jsou například dodávky tepla či elektřiny ve společných prostorách, za neplatiče.

„Tříleté oddlužení je de facto návod, jak neplatit dluhy. Vláda neustále argumentuje tím, že je potřeba pomoci seniorům, samoživitelkám, ale neuvědomuje si, že v domech s družstevními byty, které nabízejí svým způsobem dostupné bydlení, právě tito lidé bydlí. A vůbec politikům nevadí, že tyto dluhy přenáší na ně. V podstatě slibují oddlužení, ale slibují to za někoho jiného. Připomíná mi to výrok ze Švejka, to se nám to hoduje, když nám lidi půjčujou,“ říká předseda SČMBD Jan Vysloužil. Na rozdíl od bank a dalších společností se totiž bytová družstva či společenství vlastníků nemohou rozhodnout, komu peníze „půjčí“. „Objeví se dlužník a ostatní s ním mají společnou jen adresu, ale ze zákona musejí v určitém důsledku část jeho dluhů uhradit,“ popisuje s tím, že situace by mohla vést i k většímu sociálnímu napětí mezi obyvateli. Ti se totiž na schůzích dozvědí, kdo neplatí.

Schvalování ve zrychleném režimu neprošlo

Předloha vychází z evropské směrnice, který se týká především firemních insolvencí a také oddlužení podnikatelů, a účinná by měla být od července příštího roku. Vláda chtěla návrh původně prosadit ve zrychleném režimu. Proti schvalování předlohy ve stavu legislativní nouze se postavil například Svaz průmyslu a dopravy, Česká bankovní asociace, Česká leasingová a finanční asociace, Hospodářská komora a další. Jejich vedení poukazovalo na to, že nejde o návrh, který by bezprostředně reagoval na koronovirovou krizi a její dopady.

„Vzhledem k tomu, že o legislativní předloze neproběhlo připomínkové řízení, ani ji neprojednala Legislativní rada vlády, jsme tento procesní postup považovali za neúnosný, neboť by fakticky odebral odborné veřejnosti a významným adresátům této novely možnost jakékoli věcné oponentury a odborné debaty k tomuto legislativnímu návrhu, který přináší významné změny v procesu oddlužení,“ vysvětlil Filip Hanzlík, náměstek České bankovní asociace.

Sněmovna nakonec takový postup v souladu doporučením ústavně-právního výboru nepodpořila. Poslanci se návrhem budou zabývat zřejmě na prosincové schůzi.


Autor: Lucie Havlišová

Přečtěte si také

Nebezpečné klišé „typický dlužník”

Média mají obrovský vliv na formování veřejného mínění. Bohužel často informují zkresleně, což běžný příjemce sdělení není schopen kriticky zhodnotit. Jeho postoje pak ovlivňuje falešný emotivní dojem. Jedním z hluboce zakořeněných mýtů, který se opakovaně objevuje v médiích, je tvrzení, že typickým dlužníkem je muž ve věku 39 let, který žije v Moravskoslezském kraji a má dluh za půjčku ve výši 27 215 korun. Kromě nesmyslného zjednodušení profilu je matoucí i terminologie, která vytváří chybná podvědomá spojení. Téměř nikdo totiž nerozlišuje mezi pojmy „dlužník“ a „neplatič“.

Bez dluhů za tři roky bez rozdílu, věřitelé se bouří

Proces oddlužení by u všech lidí mohl trvat jen tři roky. Počítá s tím návrh ministerstva spravedlnosti, který schválila vláda. „Hlavním cílem je rychlejší a efektivnější osvobození od dluhů,“ uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) s tím, že návrh by mohl pomoci i lidem, kteří se dostali do finančních potíží v důsledku koronaviru. Krize totiž podle ní dopadá i na střední třídu.

Krutilek: Další plošný odklad splátek nepodporujeme, řešením je individuální přístup

Absolutně není v zájmu našich členů hromadně ukončovat smlouvy a následně vymáhat dlužné splátky. Společnosti vyjdou lidem, kteří se vinou koronaviru dostali do potíží, vstříc a případy budou řešit individuálně, říká Jaroslav Krutilek, generální tajemník České leasingové a finanční asociace. Ta sdružuje 44 předních tuzemských poskytovatelů úvěrových, leasingových a factoringových produktů.