Česká republika je ve srovnání s evropskými státy rekordmanem v počtu odkladů. Ten se týká ročně asi 20 tisíců dětí. Změnit to má novela školského zákona, kterou znovu schválila Poslanecká sněmovna. Přehlasovala tak senátory, u kterých školská novela narazila.

Odklad by do budoucna mohl být nově přípustný jen v odůvodněných případech. Možný by byl tehdy, pokud zdravotní stav dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce.

Žádost o odklad by bylo třeba doložit doporučením lékaře specialisty, například onkologa nebo klinického psychologa, a školského poradenského zařízení. Pediatři by doporučení dávat nemohli. Senát požadoval, aby doporučení o odkladu mohli dávat kliničtí logopedové.

Jednou z nezbytných podmínek pro bezproblémový přechod dětí z mateřské do základní školy je poskytnutí informací o dítěti ze školky pro školu, což je součástí návrhu. Změny v posuzování odkladů by měly podle návrhu začít platit od září 2025, zavádět by se měly postupně během tří let podle data narození dětí. Jedním z důvodů je kapacita základních škol, aby jejich první třídy nebyly přeplněny dětmi s odkladem a aby se učitelé na změnu mohli dostatečně připravit.

Příliš mnoho dětí nastupuje s odkladem

Poslanci novelu připravili v reakci na upozornění odborníků, podle nichž je v Česku nadmíra dětí, které do základní školy nastupují s ročním odkladem, tedy až v sedmi letech. Počet takových dětí patří podle České školní inspekce k nejvyšším ve srovnání s dalšími evropskými státy a dosud se jej nedařilo snížit.

Podle Jany Berkovcové (ANO) je nyní čtvrtina prvňáčků sedmiletých. Současné velké množství odkladů negativně ovlivňuje kapacity mateřských škol. Mohly by se stát po omezení odkladů dostupnějšími pro tříleté děti.

Novela také přináší změnu v hodnocení. Známkování žáků prvních dvou tříd by podle ní mělo být nahrazeno slovním hodnocením od září 2027 pro první třídu, o rok později pro druhou třídu.

Změna by měla podle spoluautora poslanecké předlohy Pavla Klímy (TOP 09) pomoci tomu, aby se děti neučily kvůli známkám, ale kvůli znalostem a dovednostem. Zároveň má podle Berkovcové oslabit obavy rodičů ze školního neúspěchu jejich ratolestí, což patří k hlavním důvodům odkladů školní docházky.

Chystají se i další změny

Novela má také posunout termín zápisu do první třídy základní školy z dubna zpět na 15. leden až 15. únor. Pavel Klíma v návaznosti na to prosadil i změnu termínu zápisu do mateřských škol, a to z první poloviny května na 15. březen až 15. duben. 

Opakování první třídy by mohl podle novely povolit ředitel školy pouze ve výjimečných případech na žádost rodičů, podpořenou doporučením lékaře či klinického psychologa a poradny. Tato úprava by měla podle novely platit od září 2026 pro děti, které výuku zameškaly například z vážných zdravotních důvodů. Přípravné třídy by měly být zrušeny od roku 2029.

Co se nelíbilo Senátu?

Novelu vrátili do Poslanecké sněmovny senátoři. Ti doporučovali odstranit pasáž, podle níž by žáci zpravidla nemohli první třídy opakovat a měli by postoupit do druhého ročníku bez ohledu na prospěch.

Postavil se také proti záměru zavádět asistenty pedagoga ve třídách s více než 15 žáky. Senátní verzi fakticky žádný z poslanců nepodpořil, i když podle záznamu byla pro Věra Kovářová (STAN). Po hlasování ale uvedla, že hlasovala proti. Pro původní sněmovní verzi pak hlasovalo 161 ze 163 přítomných poslanců.

"Senátoři nepochopili komplexnost té novely a vykostili ji," odmítl senátní úpravy Klíma. Senátor Stanislav Balík z klubu ODS a TOP 09 postoj horní parlamentní komory obhajoval tím, že novela omezuje možnost učitelů hodnotit žáka a že slovní hodnocení aplikuje jen pětina škol.

Normu, která má rovněž do budoucna zrušit přípravné třídy základní školy, nyní dostane k podpisu prezident.

Autor: ČTK, Marie Sehnálková
Foto: Profimedia.cz / ČTK / Glück Dalibor