Chystá se další kolo milostivého léta. Kritizují jej i jeho příznivci

Stát chce znovu odpouštět některé dluhy na zdravotním pojištění. Prominutí penále a exekučních nákladů se má dotknout pohledávek, které některé zdravotní pojišťovny vymáhají daňovou exekucí. Mnozí odborníci však čtvrté kolo tzv. milostivého léta (ML) kritizují. „Platební morálka upadá, jelikož dlužníci počítají s tím, že jim stát část dluhu odpustí,“ říká advokát Jaroslav Janoušek. Proti se staví dokonce i experti, kteří opakování ML doposud vnímali pozitivně.

Návrh na čtvrté kolo milostivého léta již podpořila vláda. Pokud dostane zelenou i v Poslanecké sněmovně a Senátu, budou moci tuto akci využít ti lidé, proti nimž byla nařízena daňová exekuce (pojišťovna nevymáhá dluh skrz soudní exekutory, ale sama – pozn. red.) nejpozději do konce loňského roku.

A co dlužník musí splnit, pokud se chce do milostivého léta IV zapojit? K úhradě dlužného zdravotního pojištění by se musel přihlásit od 1. července do 31. listopadu a uhradit by jej musel do konce roku 2024. Dluhy vyšší než 5 000 korun by si zájemci mohli rozdělit na 12 měsíčních splátek. Pohledávky nad 50 tisíc korun do 36 splátek. Jestliže by dlužník některou splátku neposlal, daňová exekuce by pokračovala.

Exekuce podle daňového řádu využívá dle předkladatelů zejména Všeobecná zdravotní pojišťovna, ostatní zdravotní pojišťovny spoléhají na soudní exekutory. „Vzhledem k tomu, že dřívější právní úpravy se týkaly pouze odpuštění penále a exekučních nákladů v rámci soudních exekucí, jeví se jako spravedlivé, aby shodná možnost byla poskytnuta i těm osobám, u nichž je celá dlužná částka předmětem exekuce podle daňového řádu,“ je uvedeno v předloze, kterou předložila skupina poslanců opozičního hnutí ANO a vládních KDU-ČSL, STAN a Pirátů.

„Dluhy se mají platit, a my proto dáváme znovu a naposledy dlužníkům jedinečnou možnost splatit jistinu do poslední koruny. Benefitovat nebudou pouze sami dlužníci, ale i zdravotní pojišťovny, které díky tomuto zákonu mohou rychle inkasovat nemalé finanční prostředky,“ doplnil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), jeden z předkladatelů návrhu a popularizátor konceptu milostivého léta v ČR.

Odhad: Zapojí se tisíce dlužníků 

Odhaduje, že by se do akce mohly zapojit nižší tisíce dlužníků a celkový objem zaplaceného pojistného se bude pohybovat v desítkách milionů korun.

„Ke konci loňského roku eviduje VZP téměř 12 tisíc klientů, fyzických osob, v daňové exekuci. Jen na penále dlužili k danému termínu víc než 380 milionů korun,“ upřesnila pro server Češi v právu Viktorie Plívová, mluvčí VZP. Připomněla, že v prvních dvou kolech milostivého léta (milostivé léto I a II), která se vztahovala na dluhy vymáhané soudními exekutory, vypořádalo svůj dluh zhruba 14 tisíc klientů. Uhradili dlužné pojistné ve výši 340 milionů korun. VZP jim na penále odpustila téměř 1,2 miliardy.

Vláda loni vyhlásila úlevu také při splácení dluhů na daních a pojistném na sociálním zabezpečení (milostivé léto III). Podle mluvčího Finanční správy Tomáš Weisse požádalo o prominutí úroků a penále zhruba 4 600 lidí. „Z celkem 420 tisíc dlužníků evidovaných u finanční správy tedy aktivně či pasivně využilo daňové milostivé léto devět procent z nich, což je v souladu s našimi původními očekáváními,“ sdělil loni na konci listopadu Weiss. U ČSSZ se do akce podle Výborného zapojilo na 200 tisíc lidí.

Milostivé léto již po několikáté

Původně mělo být milostivé léto jednorázovou akcí, nakonec se ale konalo několik kol. Milostivé léto I a II se týkalo exekucí u soudních exekutorů. Po něm následovalo milostivé léto III vztahující se na pojistné na sociální zabezpečení a také na oblast daní. Někteří odborníci ale varují před tím, že opakování může být pro dlužníky nevýchovné.

„Milostivé léto by mělo proběhnout zcela výjimečně jednou za dlouhodobý časový horizont, nikoliv v každoročních vlnách. Stát by si měl uvědomit, jaký signál opakovaným promíjením dluhů vysílá. Platební morálka upadá, jelikož dlužníci poměrně racionálně počítají s tím, že jim stát v budoucnu minimálně část dluhu odpustí. Nač tedy platit včas, nebo platit vůbec,“ upozorňuje advokát Jaroslav Janoušek.

Podobný názor zastává i Lukáš Bažanovský, ředitel exekutorského úřadu Praha 6, soudní exekutorky Mgr. Zuzany Grosamové. Ten navíc kritizuje opakování akce navzdory vlažnému zájmu ze strany dlužníků.

„Milostivé léto mělo být jednorázovým a zcela mimořádným institutem. Aktuálně ale už vstupujeme do několikátého kola. Průběžně zveřejňovaná data potvrzují, že v žádném z pokračování zdaleka nenaplnilo očekávání. Všechna tato mimořádná odpouštění předpokládají a vyžadují jednu zásadní věc – aktivitu dlužníka. Tady si musíme nalít čistého vína a říct, že pokud dlužník svou situaci řešit nechce, tak ho k tomu nedokážeme donutit ani desátým kolem milostivého léta,“ upozorňuje.

Podle něj by stát a instituce měli investovat čas a prostředky spíše do jiných druhů aktivit, které zamezí tomu, aby se lidé dostávali do dluhů, které následně nejsou schopni splácet.

„Lepší než řešit následky, je podle mě těmto situacím předcházet. Odpouštění dluhů je pro dlužníky nevýchovné. Pokud chceme vychovávat, bylo by vhodnější začít u finanční gramotnosti, protože v této oblasti máme u české společnosti velký dluh. Konkrétně náš exekutorský úřad se tématu finanční gramotnosti věnuje dlouhodobě. Přednášíme na základních, středních i vysokých školách a pořádáme i přednášky pro dospělé posluchače včetně seniorů,“  říká Bažanovský.

Akci kritizují i její příznivci

Kritika milostivého léta zaznívá také směrem od příznivců akce nebo těch, kteří doposud proti milostivému létu výhrady neměli. Jedním z nich je například ombudsman Stanislav Křeček. Milostivé léto podle něj zapomíná na některé dlužníky a nezahrnuje rovněž celé penále, což považuje za nespravedlivé.

„Zcela opomíjí případy lidí, kteří svůj dluh dobrovolně splácí. I ti, kteří se budou moci do oddlužovací akce zapojit, se pak nezbaví celého penále z dluhů na zdravotním pojištění, ale jen části,“ uvedl s tím, že se s podobným problémem setkali i lidé, kteří dříve využili milostivé léto u soudních exekutorů.

Jako příklad uvedl muže z jižní Moravy. Ten si Křečkovi stěžoval, že po zaplacení necelých 300 000 korun dluhu na zdravotním pojištění ho soudní exekutor osvobodil od penále vymáhaného v exekuci. Předpokládal tak, že se díky milostivému létu veškerých dluhů vůči pojišťovně zbavil. Po čase ale pojišťovna chtěla od muže zaplatit penále dalších přibližně 160 000 korun.

Ombudsman muži vysvětlil, jak taková situace mohla nastat. Zdravotní pojišťovny nepředepisují penále naráz, ale postupně až do úplného uhrazení pojistného. Postupně také přistupují k jeho vymáhání. Soudní exekutor tedy vymáhal spolu s dluhem jen část penále. A proto mu také jen tuto část penále soudní exekutor odpustil.

Na zbytek penále, které nebylo součástí původní exekuce, se dluhová amnestie nevztahovala. Na to však dříve dlužníky podle ombudsmana nikdo neupozornil. Křeček se proto nyní zasazuje o nápravu těchto případů a vládě navrhl, aby v připravované akci mohli o odpuštění penále žádat i lidé jako je stěžovatel.

Obdobně hovoří i advokát a bývalý podnikový právník VZP Jiří Flam. „Myslím, že zákonodárci při přijetí milostivého léta nepředpokládali, že se část dlužníků takto ocitne v pasti některých zdravotních pojišťoven. Je proto možné, že se bude uvažovat i o dalším kole milostivého léta, které by nerovný postup vůči podobným dlužníkům odstranilo,“  tvrdí.

„Jakkoli bych osobně vítal, aby si dlužníci byli rovni již v prvním kole milostivého léta, tak s ohledem na současný legislativní stav situaci pravděpodobně nepůjde narovnat než dalším kolem milostivého léta,“ domnívá se Flam.

Autor: Jitka Hradilová a Marie Sehnálková
Foto:  Profimedia.cz