Exekutorům se nedaří dohledat čtvrtinu dlužníků

Exekutorům se nedaří dohledat celých 24 procent dlužníků, na které je vedena exekuce. Pouze necelá pětina z nich se totiž reálně zdržuje na adrese trvalého pobytu. Více než třetina má bydliště hlášené na obecním úřadě. Bezmála 40 procent dlužníků, kteří se zdržují jinde než na oficiální adrese, bydlí v jiném kraji. V průměru exekutoři dlužníka, u kterého provádějí mobiliární exekuci, najdou až na druhý či třetí pokus. V rekordních případech musí prověřit i 15 adres. Data vyplývají z analýzy databáze aktivních spisů více než 220 tisíc dlužníků z řad občanů Exekutorského úřadu v Přerově.

V dnešní době není nijak neobvyklé, že člověk reálně žije a pracuje třeba na druhém konci republiky, než má hlášené trvalé bydliště. V jiném kraji se nám tak nakonec podaří dohledat celých 39,3 procent dlužníků, kteří nebydlí na adrese trvalého bydliště. U nemalé části dlužníků v exekuci pak pozorujeme záměrnou snahu se před jejím výkonem skrýt, ať už přehlášením pobytu na obecní úřad, který aktuálně evidujeme u 35 procent z nich, ignorováním všech pokusů o kontakt, či dokonce uváděním falešných adres,“ komentuje situaci soudní exekutor Lukáš Jícha s tím, že mnohdy je vypátrání dlužníka až detektivní prací. U některých případů eviduje jeho úřad i 15 adres, které musí fyzicky prověřit.

Řada dlužníků si podle něj neuvědomuje, že takovým postupem škodí především sami sobě. „Čím déle člověk, na kterého je zahájena exekuce, situaci neřeší, tím více se mu zpravidla prodražuje. Zejména kvůli úrokům, které mu k původnímu dluhu každým dnem narůstají,“ upozorňuje Lukáš Jícha. Pro dlužníky bývá domluva s exekutorem výhodná i z hlediska postihů, ke kterým je exekutor nucen přistoupit. Pokud se například domluví na splátkovém kalendáři, který dlužník následně dodržuje, nepřistupuje exekutor k dalšímu postihování jeho majetku typu mobiliární exekuce.

Výsledky analýzy zpochybňují praktickou funkčnost systému tzv. exekutorské teritoriality, kterou dlouhodobě prosazuje část zákonodárců, exekutorů a neziskových organizací. Návrhem Pirátů, který směřuje k jejímu zavedení, by se měl příští týden zabývat sněmovní ústavně právní výbor. Jeho schválení by znamenalo, že by si věřitel již nemohl vybírat exekutora, kterého pověří vymáháním své pohledávky. Exekuce by exekutorům přidělovaly soudy právě podle trvalého bydliště dlužníka. „Cílem tohoto principu je přiblížit exekutora dlužníkovi, tím usnadnit jejich komunikaci a snížit související náklady. Data ovšem jasně ukazují, že to v praxi nebude funkční. Většina dlužníků nebydlí na adrese, podle které by jim byl exekutor přidělován, navíc se kdykoli v průběhu řízení mohou přestěhovat,“ říká Lukáš Jícha. Dodává, že velká část dlužníků má navíc tendenci si exekutora spíš oddálit, než s ním vstupovat do kontaktu, což by v případě přijetí dané změny mohlo znamenat i významný rozmach byznysu s fiktivními trvalými bydlišti, se kterým se v praxi v menší míře setkává již nyní.


Autor: REDAKCE, tisková zpráva Exekutorský úřad Přerov

Přečtěte si také

Odklad plateb nájemného je protiústavní, výpadek by měl vykrýt stát

Současná ekonomická situace doléhá nejen na podnikatele, ale i na jejich zaměstnance bydlící v nájemních bytech. Zatímco podnikatelům, kteří kvůli vládním opatřením a opatřením Ministerstva zdravotnictví museli uzavřít provozovny, stát přislíbil, že za ně nájem zaplatí, tak v případě nájmu bytů o tom zatím vůbec neuvažuje. Naopak od počátku proklamuje možnost odkladu placení nájemného. Jenže takové opatření je v rozporu s právem na nedotknutelnost vlastnictví zakotveném v článku 11 Listiny základních práv a svobod.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.