Exekutorům se nedaří dohledat čtvrtinu dlužníků

Exekutorům se nedaří dohledat celých 24 procent dlužníků, na které je vedena exekuce. Pouze necelá pětina z nich se totiž reálně zdržuje na adrese trvalého pobytu. Více než třetina má bydliště hlášené na obecním úřadě. Bezmála 40 procent dlužníků, kteří se zdržují jinde než na oficiální adrese, bydlí v jiném kraji. V průměru exekutoři dlužníka, u kterého provádějí mobiliární exekuci, najdou až na druhý či třetí pokus. V rekordních případech musí prověřit i 15 adres. Data vyplývají z analýzy databáze aktivních spisů více než 220 tisíc dlužníků z řad občanů Exekutorského úřadu v Přerově.

V dnešní době není nijak neobvyklé, že člověk reálně žije a pracuje třeba na druhém konci republiky, než má hlášené trvalé bydliště. V jiném kraji se nám tak nakonec podaří dohledat celých 39,3 procent dlužníků, kteří nebydlí na adrese trvalého bydliště. U nemalé části dlužníků v exekuci pak pozorujeme záměrnou snahu se před jejím výkonem skrýt, ať už přehlášením pobytu na obecní úřad, který aktuálně evidujeme u 35 procent z nich, ignorováním všech pokusů o kontakt, či dokonce uváděním falešných adres,“ komentuje situaci soudní exekutor Lukáš Jícha s tím, že mnohdy je vypátrání dlužníka až detektivní prací. U některých případů eviduje jeho úřad i 15 adres, které musí fyzicky prověřit.

Řada dlužníků si podle něj neuvědomuje, že takovým postupem škodí především sami sobě. „Čím déle člověk, na kterého je zahájena exekuce, situaci neřeší, tím více se mu zpravidla prodražuje. Zejména kvůli úrokům, které mu k původnímu dluhu každým dnem narůstají,“ upozorňuje Lukáš Jícha. Pro dlužníky bývá domluva s exekutorem výhodná i z hlediska postihů, ke kterým je exekutor nucen přistoupit. Pokud se například domluví na splátkovém kalendáři, který dlužník následně dodržuje, nepřistupuje exekutor k dalšímu postihování jeho majetku typu mobiliární exekuce.

Výsledky analýzy zpochybňují praktickou funkčnost systému tzv. exekutorské teritoriality, kterou dlouhodobě prosazuje část zákonodárců, exekutorů a neziskových organizací. Návrhem Pirátů, který směřuje k jejímu zavedení, by se měl příští týden zabývat sněmovní ústavně právní výbor. Jeho schválení by znamenalo, že by si věřitel již nemohl vybírat exekutora, kterého pověří vymáháním své pohledávky. Exekuce by exekutorům přidělovaly soudy právě podle trvalého bydliště dlužníka. „Cílem tohoto principu je přiblížit exekutora dlužníkovi, tím usnadnit jejich komunikaci a snížit související náklady. Data ovšem jasně ukazují, že to v praxi nebude funkční. Většina dlužníků nebydlí na adrese, podle které by jim byl exekutor přidělován, navíc se kdykoli v průběhu řízení mohou přestěhovat,“ říká Lukáš Jícha. Dodává, že velká část dlužníků má navíc tendenci si exekutora spíš oddálit, než s ním vstupovat do kontaktu, což by v případě přijetí dané změny mohlo znamenat i významný rozmach byznysu s fiktivními trvalými bydlišti, se kterým se v praxi v menší míře setkává již nyní.


Autor: REDAKCE, tisková zpráva Exekutorský úřad Přerov

Přečtěte si také

Zamyšlení nad legislativním vývojem v exekucích

Nikomu z odborné, ani laické veřejnosti nepochybně neuniklo, že vládní návrh novely exekučního řádu prošel Poslaneckou sněmovnou parlamentu České republiky v I. čtení. Tento zákonodárný orgán zároveň dal šanci také dalšímu návrhu, tentokrát poslaneckému, na zavedení místní příslušnosti soudních exekutorů. Oba tyto návrhy nyní budou posouzeny v prodloužené 80denní lhůtě sociálním a ústavně právním výborem poslanecké sněmovny.

Další kontrola dat ukázala, že Čechů v exekuci může být výrazně méně než 800 tisíc

V rámci tzv. Exekuční loterie byly analytickou společností InsolCentrum ve spolupráci s místními samosprávami ověřeny údaje o exekucích u obyvatel tří náhodně vylosovaných obcí. Výsledky ukázaly, že počet osob v exekuci je v nich v průměru o 41 procent nižší, než uvádí Mapa exekucí vytvořená na základě údajů Exekutorské komory. K  výraznému rozdílu dospěl již loňský test provedený u tří obcí s údajně největším podílem předlužených lidí v Česku. Podle InsolCentra zjištěné výsledky poukazují na nevěrohodnost dat Exekutorské komory a apeluje proto na jejich prověření ze strany Ministerstva spravedlnosti.

Dluží, kam se podívá, a neváhá okrást ani vlastní matku

Dluhy a lži jsou z téže krve. Když je někdo sociopat, byť třeba i hezky oblečený, obvykle jím zůstane a nejvíce přitom ubližuje těm nejbližším. Odpustky tyto lidi do normálního života nevrací. Dokládá to i případ Marka M. z Prahy – dnes třicetiletého a na první pohled pohledného muže se švihácky zastřiženými vousy a bledě modrýma očima.