Exekutorům se nedaří dohledat čtvrtinu dlužníků

Exekutorům se nedaří dohledat celých 24 procent dlužníků, na které je vedena exekuce. Pouze necelá pětina z nich se totiž reálně zdržuje na adrese trvalého pobytu. Více než třetina má bydliště hlášené na obecním úřadě. Bezmála 40 procent dlužníků, kteří se zdržují jinde než na oficiální adrese, bydlí v jiném kraji. V průměru exekutoři dlužníka, u kterého provádějí mobiliární exekuci, najdou až na druhý či třetí pokus. V rekordních případech musí prověřit i 15 adres. Data vyplývají z analýzy databáze aktivních spisů více než 220 tisíc dlužníků z řad občanů Exekutorského úřadu v Přerově.

V dnešní době není nijak neobvyklé, že člověk reálně žije a pracuje třeba na druhém konci republiky, než má hlášené trvalé bydliště. V jiném kraji se nám tak nakonec podaří dohledat celých 39,3 procent dlužníků, kteří nebydlí na adrese trvalého bydliště. U nemalé části dlužníků v exekuci pak pozorujeme záměrnou snahu se před jejím výkonem skrýt, ať už přehlášením pobytu na obecní úřad, který aktuálně evidujeme u 35 procent z nich, ignorováním všech pokusů o kontakt, či dokonce uváděním falešných adres,“ komentuje situaci soudní exekutor Lukáš Jícha s tím, že mnohdy je vypátrání dlužníka až detektivní prací. U některých případů eviduje jeho úřad i 15 adres, které musí fyzicky prověřit.

Řada dlužníků si podle něj neuvědomuje, že takovým postupem škodí především sami sobě. „Čím déle člověk, na kterého je zahájena exekuce, situaci neřeší, tím více se mu zpravidla prodražuje. Zejména kvůli úrokům, které mu k původnímu dluhu každým dnem narůstají,“ upozorňuje Lukáš Jícha. Pro dlužníky bývá domluva s exekutorem výhodná i z hlediska postihů, ke kterým je exekutor nucen přistoupit. Pokud se například domluví na splátkovém kalendáři, který dlužník následně dodržuje, nepřistupuje exekutor k dalšímu postihování jeho majetku typu mobiliární exekuce.

Výsledky analýzy zpochybňují praktickou funkčnost systému tzv. exekutorské teritoriality, kterou dlouhodobě prosazuje část zákonodárců, exekutorů a neziskových organizací. Návrhem Pirátů, který směřuje k jejímu zavedení, by se měl příští týden zabývat sněmovní ústavně právní výbor. Jeho schválení by znamenalo, že by si věřitel již nemohl vybírat exekutora, kterého pověří vymáháním své pohledávky. Exekuce by exekutorům přidělovaly soudy právě podle trvalého bydliště dlužníka. „Cílem tohoto principu je přiblížit exekutora dlužníkovi, tím usnadnit jejich komunikaci a snížit související náklady. Data ovšem jasně ukazují, že to v praxi nebude funkční. Většina dlužníků nebydlí na adrese, podle které by jim byl exekutor přidělován, navíc se kdykoli v průběhu řízení mohou přestěhovat,“ říká Lukáš Jícha. Dodává, že velká část dlužníků má navíc tendenci si exekutora spíš oddálit, než s ním vstupovat do kontaktu, což by v případě přijetí dané změny mohlo znamenat i významný rozmach byznysu s fiktivními trvalými bydlišti, se kterým se v praxi v menší míře setkává již nyní.


Autor: REDAKCE, tisková zpráva Exekutorský úřad Přerov

Přečtěte si také

Rok s oddlužovací novelou. Prvotní dvojnásobný nárůst osobních bankrotů vystřídal pokles

Oddlužovací novela insolvenčního zákona, která měla díky zmírnění podmínek pro vstup do osobního bankrotu umožnit oddlužení více lidem, je účinná již od loňského června. Očekávání však splnila jen částečně. Někteří odborníci předpokládali, že se díky ní zájem o oddlužení zvýší až na desetinásobek. Ve skutečnosti mírnějších pravidel v prvním roce využilo jen zhruba dvojnásobně více dlužníků než před novelou. V posledních měsících pak zájem o oddlužení setrvale klesá.

Žebříček mikropůjček: Pozor na náklady při nesplácení

Nezisková organizace Člověk v tísni provedla srovnání krátkodobých půjček ve výši 10 tisíc korun od bank a nebankovních společností. Rozdíly jsou značné. Zatímco nejlépe hodnocené půjčky lze pořídit za částku v řádu stovek korun, na chvostu se umístily úvěry až padesátkrát dražší. Velké rozdíly jsou i v sankcích za nesplácení.

Hanzlík: Chráněný účet a rozumné zastavování marných exekucí pomůže dlužníkům tisíckrát víc než jakákoliv...

S náměstkem výkonného ředitele České bankovní asociace Filipem Hanzlíkem jsme si v první části našeho rozhovoru povídali o dosavadním zájmu o odklad splátek úvěrů, který banky klientům umožňují v rámci ochranných opatření proti dopadům koronavirové krize. Bavili jsme se také o tzv. chráněném účtu, díky kterému by lidé v exekuci nově měli jistotu, že se dostanou ke svému nezabavitelnému příjmu. V druhé části rozhovoru jsme se věnovali dalším zvažovaným změnám v exekucích, jako je jejich plošné zastavování nebo zavedení principu exekutorské teritoriality. Ta už tři roky funguje na sousedním Slovensku a podle Hanzlíka jsou její dopady tristní.