Expert radí: Otci klesly příjmy. Může začít posílat méně na výživném?

/EXPERT RADÍ/ Do poradny portálu Čeči v právu dorazil dotaz čtenářky ohledně výživného. Zajímalo by ji, zdali lze měnit jeho výši bez rozhodnutí soudu.  Bývalý manžel má na základě pravomocného rozsudku soudu platit na dceru výživné ve výši 8 000 korun měsíčně. Nyní jí však přišel dopis od advokáta otce s oznámením, že s ohledem na aktuální poměry bude od března hradit pouze 6 000. 

Žádná dohoda mezi rodiči uzavřena nebyla a soud o změně výživného dosud nerozhodl. Čtenářk proto zajímá, zda je takový postup v pořádku a zda lze vzniklou situaci nějak řešit. Na její dotaz odpovídá advokát Pavel Staněk.

Odpověď je poměrně jednoznačná – takový postup v souladu s právem není. Pokud bylo výživné stanoveno pravomocným rozhodnutím soudu, je povinný rodič povinen hradit výživné v přesně určené výši až do okamžiku, kdy dojde buď k nové dohodě rodičů schválené soudem, nebo k vydání nového soudního rozhodnutí. Samotný dopis advokáta nemá žádný právní účinek, který by původní rozsudek měnil nebo rušil.

Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem upravuje občanský zákoník, konkrétně § 910 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákon vychází z principu, že rodiče mají povinnost podílet se na výživě dítěte podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Pokud však již soud výživné konkrétně určil, je takové rozhodnutí závazné a vykonatelné.

Často se v praxi objevuje mylná představa, že pokud se rodiči zhorší finanční situace, může automaticky začít platit méně. Tak tomu ale není. Jestliže se poměry skutečně změnily například v důsledku ztráty zaměstnání, zdravotních komplikací nebo jiných závažných okolností může povinný rodič podat návrh na snížení výživného. Tuto možnost upravuje § 923 občanského zákoníku. O případné změně však vždy rozhoduje soud. Do té doby je rodič povinen respektovat původní výši výživného.

Pokud tedy otec dítěte místo soudem stanovených 8 000 korun zaslal pouze 6 000, vzniká mu dluh na výživném ve výši 2 000 za každý měsíc, kdy nebude plnit v plném rozsahu. Tento nedoplatek lze následně vymáhat, a to i soudní cestou nebo prostřednictvím exekuce. V krajních případech může mít neplacení výživného i trestněprávní důsledky. Trestní zákoník v § 196 upravuje trestný čin zanedbání povinné výživy. Trestní odpovědnost přichází v úvahu zejména tehdy, pokud rodič svou vyživovací povinnost neplní delší dobu a dluh narůstá.

Prioritou je zájem dítěte

Je rovněž důležité připomenout, že soud při rozhodování o případném snížení výživného nezkoumá pouze aktuální příjem rodiče, ale celkové schopnosti a možnosti výdělku. Posuzuje například i to, zda si rodič nesnížil příjem účelově nebo zda využívá své pracovní a majetkové možnosti naplno. Zájem nezletilého dítěte je přitom pro soud vždy prioritní.

Ve výsledku tedy platí, že dokud nebude existovat nové soudní rozhodnutí nebo dohoda rodičů schválená soudem, je povinný rodič nadále povinen hradit výživné v původní soudem určené výši. Jakýkoliv rozdíl představuje dluh na výživném, který lze po povinném rodiči vymáhat.

Autor: Pavel Staněk
Foto: Canva