Hanzlík: Chráněný účet a rozumné zastavování marných exekucí pomůže dlužníkům tisíckrát víc než jakákoliv teritorialita |část první

Již více než 350 000 klientů bank si od března požádalo o odklad splátek úvěrů, který by jim měl spolu s dalšími ochrannými opatřeními pomoct překonat koronavirovou krizi. Vedle prevence vzniku dluhových pastí stát nyní připravuje také změny na pomoc lidem v exekuci, mezi které patří například zřízení chráněného bankovního účtu. Nejen o těchto změnách jsme si v první části velkého rozhovoru povídali s náměstkem výkonného ředitele České bankovní asociace Filipem Hanzlíkem.

V rámci opatření proti koronavirové krizi bylo lidem umožněno odložit si splátky úvěrů. Dle nedávného průzkumu ČBA o odklad doposud požádalo zhruba 10 procent klientů s úvěrem. Čekají banky, že tento počet ještě poroste?

Ten počet zcela jistě nějakým způsobem poroste. Myslím, že je ale zajímavé uvést některá konkrétní čísla. Banky začaly odklady splátek nabízet již dávno předtím, než byl přijat příslušný zákon. Zhruba od půlky března do půlky dubna poskytly asi 230 000 odkladů splátek úvěrů. Potom do konce dubna, už podle zákona, šlo zhruba o 80 000 odkladů. V květnu se to tempo dost výrazně zpomalilo. Přijato bylo jen asi 35 000 žádostí o odklad. Jestli se jedná o trend, anebo jestli je to pouze výkyv, to zatím nevíme, ale předpokládám, že další žádosti budou přicházet.

Do kdy mohou klienti o odklad úvěrů žádat a na jak dlouho si je mohou odložit?

V tomto je zákon o odkladu splátek celkem jednoznačný. Říká, že k odkladu splátek může dojít nejpozději do 31. října tohoto roku. Zároveň platí pravidlo, že se odkládá splátka v měsíci, který následuje po měsíci, ve kterém bylo oznámení o odkladu bance doručeno. Takže poslední měsíc, ve kterém je možno dané oznámení podávat, bude září tohoto roku.

Předpokládáte, že po skončení odkladu splátek dojde ke zhoršení platební morálky dlužníků?

To je takříkajíc otázka za milion. Víte, v současné době je ze zákona celá řada činností na finančním trhu uvedena do takového umělého spánku. Máme tu jednak odklad splátek, po nějakou dobu také není možné podávat věřitelské insolvenční návrhy a zároveň jsme pořád ještě v období, kdy nelze zahajovat, respektive provádět některé typy exekučních řízení. Myslím si, že ten skutečný dopad pocítíme, nebo budeme schopni posoudit spíš až v listopadu, nebo v prosinci. Zároveň tady bude hrát roli ještě řada dalších věcí. Například to, jak efektivní a úspěšná bude státní pomoc, jak velká bude chuť, nebo eventuálně už je chuť lidí utrácet, tedy provozovat odloženou spotřebu. Záležet bude také na tom, jak se podaří nastartovat ekonomiky ostatních členských států Evropské unie, zejména Německa.

Kromě nedávných opatření proti vzniku nových dluhových pastí stát připravuje také změny, které by měly pomoct dlužníkům v exekuci. Jde například o zavedení tzv. chráněného účtu, který by se výrazně dotkl i bank, protože právě ony by tyto účty měly spravovat. Jak toto řešení vnímáte?

Domnívám se, že chráněný účet je dost praktický a potřebný institut, který v českém právním řádu chybí. Pomohl by odstranit tu sice legální, ale dost absurdní situaci, které dnes čelí celá řada dlužníků v exekuci, kdy nejsou schopni dosáhnout ani na ty částky ze svých příjmů, které zákon označuje jako nezabavitelné, exekučně nepostižitelné. To by chráněný účet řešil, protože by byl takříkajíc opevněn proti exekuci.
My se jako Česká bankovní asociace snažíme dát dohromady relevantní a prakticky realizovatelný návrh právní úpravy chráněného účtu. Snažíme se o tom jednat se členy poslanecké sněmovny, taktéž o tom budeme jednat s ministerstvem spravedlnosti. Ta debata už probíhá, je politicky velmi nabitá. Trochu mě mrzí, že poslanci nebo poslankyně, kteří už s nějakým návrhem chráněného účtu přišli, o tomto návrhu údajně už zhruba rok jednají s celou řadou institucí, jako je Česká národní banka, ministerstvo financí, ministerstvo spravedlnosti, ale nás jako bankovní asociaci z toho vynechali, což je trochu nepraktické a nešťastné.

Někteří politici navrhují, aby vedení chráněného účtu bylo pro dlužníky zdarma. To se ale bankám nelíbí, protože by to pro ně znamenalo vysoké náklady. Jaké řešení by podle vás bylo ideální?

Tyto návrhy jsem samozřejmě zaregistroval a osobně si myslím, že nejsou racionálně obhajitelné. Myslím si, že je třeba vycházet z toho, že banka je za situace, kdy je proti jejímu klientovi vedena exekuce, v podstatě v pozici nezúčastněné třetí osoby, která je do celého toho procesu vtažena ze zákona. Musí vykonávat činnosti, které striktně vzato s bankovní činností moc nesouvisí. A teď by se mělo po bankách chtít – a jak jsem už říkal, myslím si, že je to v zásadě správná věc – aby poskytovaly novou službu, nový produkt, tedy chráněný účet. Vytvoření toho chráněného účtu, jeho provozování, správa a podobně ovšem stejně tak jako poskytování služeb, které s ním budou spojeny, není pro banky beznákladové. Já se samozřejmě nemůžu vyjadřovat ke konkrétním cenovým otázkám, ale myslím si, že po bankách nelze spravedlivě požadovat, aby daný účet a služby s ním spojené poskytovaly bezplatně.

Zajímá vás názor ČBA na zastavování exekucí či exekutorskou teritorialitu? Pusťte si druhou část našeho rozhovoru. Již brzy.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Chráněný účet? Vláda je pro, slovo dostanou poslanci

Dlužníci v exekuci zřejmě budou moct mít nezabavitelné peníze na zvláštním bankovním účtu. Uzákonění takzvaného chráněného účtu podpořila vláda. K návrhu, se kterým přišla dvojice poslanců Patrik Nacher (ANO) a Kateřina Valachová (ČSSD), ovšem kabinet vyslovil připomínky. O novele nyní bude rozhodovat Sněmovna. Autoři předlohy chtějí, aby ji poslanci schválili zrychleně už v prvním čtení. Pokud by se to podařilo, mohla by vejít v platnost od příštího roku.

Zbytečné změny v insolvencích? Do oddlužení míří daleko méně lidí, než se čekalo, říká Tomáš Valášek

Nová pravidla pro osobní bankroty, účinná už více než rok, nepřinesla předpokládané posuny – do oddlužení totiž po krátkém výkyvu míří téměř stejný počet lidí jako před zmíněnou novelou. „Očekávání, že do oddlužení půjdou desetitisíce lidí měsíčně, se nenaplnila. Zpočátku sice zájem skokově vzrostl, pak se ale situace začala vracet zpět k novému normálu, který nyní představuje zhruba 2 200 insolvenčních návrhů měsíčně. Svou roli v tom samozřejmě sehrála i stávající pandemie,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která poskytuje právě insolvenčním správcům služby. 

Přes rok čeká na odměnu za práci. Zaplatím, až na to budu mít, říká dlužník

Dvaatřicetiletá Tereza Bartošová z Prahy pomáhala měsíce organizovat překážkové závody Army run. Odměnu za odvedenou práci ale ona ani její kolegové neviděli. V případě Terezy se neproplacené faktury vyšplhaly na čtyřicet tisíc korun. Majitel závodu Aleš Vondráček na její urgence nereaguje.