Kam s dětmi na základku: Jakou roli hraje spádovost?

V souvislosti se zápisy na základní školy můžete zaslechnout pojem „spádová turistika”. Znamená to, že rodiče změní dítěti před zápisem trvalý pobyt, aby spadalo pod jimi vybranou školu. Jenže kvůli tomu se stává, že se některé děti, které skutečně bydlí v blízkosti ZŠ, na svou školunedostanou, a musí složitě dojíždět. Jelikož se situace v některých městech každoročně opakuje, připravuje se proti spádové turistice nová legislativa.

Co to je spádová škola?

Právní pojem institutu spádovosti je upraven v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání v platném znění (školský zákon).

Dle tohoto zákona veřejné základní školy zapisují žáky do první třídy podle místa jejich trvalého bydliště. Pokud je žák trvale hlášený v ulici náležející k vybrané škole, má právo ji navštěvovat. Smyslem spádové školy je ulehčit rodičům a dětem každodenní docházení do školy.

Spádovost se řeší u obcí, kde je více než jedna ZŠ. Ke každé škole, kterou obec zřizuje, je přiřazeno určité území. Spádovou oblast stanoví obecně závazná vyhláška, podle které pak školy postupují. Obvykle se jedná o seznam ulic či městských částí, případně i čísel popisných. Místům, které byste našli na tomto soupisu, se říká též školský obvod.

Kritéria pro přijetí

Školský zákon zná pouze jedno přednostní kritérium pro přijetí na základní školu. Tím je místo trvalého pobytu žáka ve školském obvodu.

Co ale když je více spádových dětí, než je kapacita tříd? Škola pak může spolu s pokyny k zápisu zveřejnit další kritéria, na jejichž základě může dále rozhodovat. Ty ale nesmí být diskriminační. Může se jednat například o přítomnost sourozence ve škole, docházku do mateřské školy při ZŠ nebo sdílení alternativního pedagogického přístupu. U spádových dětí s odkladem školní docházky existuje vyšší potřeba nástupu, proto mohou být rovněž zvýhodněny. 

A co se naopak zohledňovat nesmí? Pořadí přijetí přihlášky, konkrétní vzdálenost bydliště od školy ani výsledky testu školní zralosti. 

Pokud by po uplatnění výše zmíněných kritérií stále nebylo rozhodnuto, ředitel školy provede výběr losováním.

Když je dětí více než kapacity

V případě, že by bylo ohroženo plnění povinné školní docházky, typicky tím, že by se do spádové školy nevešly všechny děti, které mají v jejím obvodu trvalý pobyt, musí zasáhnout krajský úřad.

Pokud je spádová škola plná, úřad zajistí, aby děti mohly dojíždět do jiné obce, kde je škola s volnou kapacitou. Pokud je dál než čtyři kilometry, musí žákům zaopatřit i dopravu. Tyto podmínky však platí pouze u spádových škol. Pokud si rodiče pro dítě vyberou nespádovou nebo soukromou školu, nárok na zajištění dopravy nemají.

Konec spádové turistiky

V současné době je velmi rozšířeným nešvarem takzvaná „spádová turistika“. Co tento pojem znamená? Rodiče úmyslně přehlašují trvalé bydliště dětí, aby se dostaly na jinou základní školu, než jim určuje spádovost. Místo, které zaberou děti odjinud, pak ovšem chybí pro místní obyvatele.

S tímto problémem se ve velkém potýkají například na Praze 6. Tamní základní školy jsou atraktivní pro rodiče z jiných částí hlavního města a zejména Středočeského kraje. Účelově proto hlásí trvalý pobyt dětí k rodině či známým právě na Prahu 6. Podle starosty této místní části, Jakuba Stárka (ODS), dokonce vznikly agentury, které slibují, že umístění dítěte odjinud zařídí.

Praha 6 proto spustila program pro omezení spádové turistiky. Kromě trvalého bydliště žáka radnice prověřuje, zda má shodnou adresu se zákonným zástupcem. „Snažíme se o to, aby do našich základních škol chodily děti, které v Praze 6 skutečně bydlí, a Středočeši pouze nepřehlašovali svoje potomky do našich spádů, protože jim to přijde pohodlné nebo shledávají vyšší kvalitu našich škol,“ řekl Stárek.

Podobný problém se však netýká pouze Prahy 6, věcí se proto začali zabývat také zákonodárci. Ti řeší, jak spádovou turistiku omezit. Cílem není znemožnit rodičům výběr školy, ale především zajistit, aby děti, které mají školu „za rohem“ nemusely dojíždět. Mezi návrhy, které zatím padly je například stanovení hranice toho, kolik lidí může být v jedné bytové jednotce hlášeno a o kontrole, zda dítě neměnilo adresu před méně než třemi měsíci.

Autor: Petra Andresová, ČTK
Foto:  Profimedia.cz