Konec střídavé péče. Stát chce zrušit pojmy, které zjitřují emoce

Střídavá, výlučná nebo společná péče. To jsou formy starosti o dítě, které se uplatňují například po rozvodu. Těmto zažitým pojmům však bude již zanedlouho konec. Chystaná novela občanského zákoníku počítá s jejich zrušením. Soud by pak rozhodoval pouze o tom, kdo a kdy by se o dítě staral. Toto opatření má zabránit rozjitřeným emocím mezi rodiči. 

Občanský zákoník zná v současné době tři formy péče o dítě po rozchodu či rozvodu rodičů:

1. Výlučná péče: jeden z rodičů má dítě svěřeno do výlučné péče, druhý má upravený styk s dítětem a stanoveno výživné

2. Střídavá péče: dítě žije u obou rodičů a střídá se u nich v různých intervalech, nejčastěji po týdnech

3. Společná péče: o dítě se nadále starají oba rodiče, kteří nemají stanoveny žádná konkrétní práva a povinnosti, protože se na všem dokáží domluvit

Proč se chystá změna?

Ministerstvo spravedlnosti navrhlo zrušit rozlišování forem péče o dítě na péči výlučnou, střídavou a společnou. V budoucnu by se neměl rozlišovat ani rezidentní rodič, tedy ten, který má dítě v péči, a nerezidentní, který má pouze právo styku s dítětem. Podle ministerstva spravedlnosti mohou tyto pojmy u rodičů vyvolávat zbytečné emoce.  Termín výlučná péče pak svým zněním vyvolává mylný dojem, že jeden rodič má více práv než druhý.

Občanský zákoník na mnoha místech rozlišuje také mezi rodičem, který má dítě v péči, a druhým rodičem, který má pouze právo na styk s dítětem. V případě, že jsou dospělí schopni se dohodnout, patrně jim bude jedno, jakým přídavným jménem se péče o jejich dítě nazývá. Problém však může nastat, pokud jsou mezi rodiči spory. Řada z nich kvůli neshodám s partnerem začne usilovat o “titul prvního rodiče”, aniž by to bylo v zájmu dítěte.

Současná terminologie jakoby upírala druhému rodiči právo na péči o svou ratolest, ačkoliv podle zákona jsou si oba rodiče v péči rovni. Toto nálepkování má podle odborníků negativní psychologický dopad.

Právo rodičů na péči o děti je chráněno mimo jiné Listinou základních práv a svobod. I z rozhodnutí Ústavního soudu, kam se mnohé rodičovské spory dostaly, jednoznačně vyplývá, že zájmem dítěte je, aby bylo v péči obou rodičů. Péče o dítě je nejen právem, ale i povinností matky i otce.

Jak to bude upraveno v zákoně

V budoucnu se tedy s největší pravděpodobností již nesetkáme s pojmy střídavé, výlučné a společné péče. Končí také označování rodičů jako prvního či druhého, rezidentního a nerezidentního. Bez přídomků bude soudem stanoveno, kdo a kdy bude o dítě pečovat. To je v souladu se stanoviskem Ministerstva spravedlnosti, které uvádí, že rozvodem není zodpovědnost rodičů dotčena a dítě by stále mělo mít matku i otce.

Připravované znění zákona vypadá takto:

(1) Dohodnou-li se na tom rodiče, soud rozhodne, že dítě zůstává v péči obou rodičů, aniž by určoval rozsah péče o dítě každého z nich.
(2) Nerozhodne-li soud podle odstavce 1, určí rozsah péče o dítě každého z rodičů, a to s uvážením zájmu dítěte.

[navrhované znění § 907 občanského zákoníku]

Současně by měla novela občanského zákoníku jednoznačně zakotvovat, že má dítě právo na rovnocennou péči obou rodičů, stejně jako rodiče mají právo na rovnocennou péči o své dítě. Pokud spolu matka a otec nežijí, je jeden z rodičů povinen dítě na péči u druhého rodiče řádně připravit, péči řádně umožnit a s druhým rodičem spolupracovat.

Od kdy to bude platit

Změny mají být součástí novely občanského zákoníku, která se aktuálně chystá. Předpokládá se, že by mohla být účinná od ledna 2026. Dle původního plánu bylo datum stanoveno na 1. leden 2025. Doba se však prodloužila, aby soudy a rodiče měli dostatečný prostor se na novinky připravit.

Zároveň je třeba ještě právně dořešit další systémová opatření, která jsou na svěření do péče vázaná. Jedná se například o daňové zvýhodnění, sociální dávky nebo trvalý pobyt a s tím související spádovou školu. Na závěr je třeba ještě zdůraznit, že konec názvosloví zpětně neovlivní už určenou péči o děti.

Autor: Petra Andresová
Foto:  Profimedia.cz