Konec úřednického ping-pongu. Nový stavební zákon přinese slibné změny

Jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko. Takto jednoduše zní věcný záměr nového stavebního zákona, který nabude účinnosti k 1. 7. 2024. Jeho cílem je urychlit a usnadnit stavební řízení. Podaří se to? Jaké jsou klíčové změny, které přináší? 

Délka a komplikovanost stavebního řízení byla České republice mnohokrát vytýkaná, a proto byl v roce 2021 přijat zcela nový stavební zákon. Ještě než vstoupil v platnost, byl zásadně novelizován. Poslední velká novela byla jednomyslně schválena Poslaneckou sněmovnou a následně i Senátem. Nový stavební zákon má podle ní nabýt účinnosti k 1. 7. 2024 a pro vyhrazené stavby (dopravní a průmyslové, typicky dálnice nebo elektrárny) by měl být účinný už od 1. 1. 2024.  

Jaké jsou největší změny, které se chystají?

1. Stavební úřady zůstanou na obecních a krajských úřadech

Nový stavební zákon chtěl původně zredukovat a nahradit stavební úřady novou soustavou. Novela přijatá ještě před jeho účinností to však změnila, a v České republice tak prozatím zůstane 694 stavebních úřadů. Konkrétní počet a obvody stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj prováděcím předpisem.

2. Vznik Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESÚ)

Jedná se o specializovaný úřad, který vznikl k 1. červenci 2023. Výkon věcných agend by měl ale zahájit až k 1. lednu 2024. V jeho působnosti mají být takzvané vyhrazené stavby, tedy nejvýznamnější stavby dopravní a energetické infrastruktury. To mohou být například dálnice, dráhy či stavby jaderných zařízení. DESÚ má být rovněž nadřízeným správním orgánem krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy v oblasti dopravních a energetických staveb.

3. Jednotné povolovací řízení

V momentě, kdy zákon vejde v platnost, bude vydáváno pouze jedno rozhodnutí, a to o povolení záměru. Díky tomu by měl stavební úřad v jednoduchých případech rozhodnout řízení do 30 dnů. Tato lhůta může být prodloužena v odůvodněných případech maximálně o 60 dní.  

„Důvodem není pouze zrychlení řízení, ale i zvýšení jeho kvality. Povolování staveb je dnes izolované, kdy se každý orgán dívá jen na tu svou specializaci. Nikdo už se nedívá na celek a na případné dopady na veřejný prostor, architekturu nebo urbanismus,“ vysvětluje František Korbel, advokát specializující se na stavební právo. 

4. Jednotné enviromentální stanovisko (JES)

Jednotné environmentální stanovisko v sobě zahrnuje správní akty obsažené v devíti různých zákonech z oblasti ochrany životního prostředí. Místo devíti razítek bude tedy stačit jedno. To by mělo výrazně usnadnit a urychlit žádost. Zájmy na ochraně životního prostředí však zůstanou zachovány.

5. Koordinované závazné stanovisko

Spočívá v tom, že sám stavební úřad obešle ostatní dotčené úřady a získá jejich stanoviska v takzvaném koordinovaném závazném stanovisku. Jeho součástí je mimo jiné i JES.  Stavebníkovi tím odpadne povinnost „oběhnout“ si všechny dotčené úřady sám.

6. Společná jednání

V rámci koordinace by mělo docházet ke společnému jednání mezi stavebním úřadem (případně i stavebníkem) a ostatními dotčenými orgány jako je například krajská hygienická stanice nebo hasičský sbor. To by mělo vést k omezení nutnosti řešit rozpory mezi stanovisky u nadřízených orgánů.

7. Černé stavby

Doposud nebylo příliš složité udělat z černé stavby legální, čehož stavebníci často zneužívali. Nový zákon legalizaci zpřísnil a stanovil podmínky, za kterých k ní může dojít. Jedná se o splnění všech požadavků na stavbu, uhrazení pokuty v přestupkovém řízení a dodržení podmínky, že stavba nevyžaduje rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu.

8. Konec „úřednického ping-pongu“

Odvolací stavební úřad nebude moci rušit a vracet rozhodnutí vydané v prvním stupni, jak tomu bylo doposud. To značně prodlužovalo samotné řízení. Vždy bude muset rozhodnout s konečnou platností sám s tím, že případně provede další dokazování nebo sám odstraní vady. „Zároveň všechny větší stavby, které někdy budí kontroverze, budou v prvním stupni rozhodovat krajské úřady,“ doplňuje Korbel. Typicky se může jednat o bytové domy nebo všechny stavby na produkci elektrické energie z obnovitelných zdrojů.

9. Územní plánování

Územně plánovací dokumentace státní, krajské i obecní úrovně bude pořizována v jednotně upraveném procesu a v elektronické verzi. Města Praha, Brno a Ostrava budou mít možnost vydat vlastní stavební předpisy. Dalším žadatelům – Plzni a Liberci zůstává tato možnost upřena.

10. Portál stavebníka

Tento portál by měl finalizovat digitalizaci úředních procesů v rámci stavebního řízení. Bude možné do něj elektronicky podávat žádosti v rámci stavebního řízení. Bude sloužit k nahrávání příslušných dokumentů, k zobrazování stavu řízení, k informacím o rozhodnutích a podobně. Začít fungovat by měl v roce 2024.

Další změny

Zákon dále usnadní budování lesních školek v nezastavěném území. Jednodušší by mělo být i zřizování podzemní optické veřejné sítě. Méně problematické by mělo být též zamezit odsouzeným firmám v přístupu k veřejným zakázkám.

Jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko je asi příliš optimistický výhled. Pravděpodobně nelze čekat, že by k masivnímu urychlení a zjednodušení stavebního řízení došlo okamžitě.  Rozhodně se ale jedná o krok správným směrem a doufejme, že se ty nejdůležitější změny k lepšímu projeví ideálně v řádu měsíců nikoliv let.

Autor: Petra Andresová
Foto:  Canva.com | Deyan Georgiev