Manželství pro všechny: Na co nestačí registrované partnerství?

Velmi diskutovaným tématem je v současné době manželství pro všechny, které by mělo umožnit uzavírání sňatků homosexuálním párům.  Návrh prošel v Poslanecké sněmovně prvním čtením a nyní míří do ústavněprávního výboru a komise pro rodinu. Proč nestačí registrované partnerství? V čem je jiné než manželství? Pojďme se podívat na rozdíly.

Co je registrované partnerství?

V České republice existuje od 1. 7. 2006 možnost uzavřít registrované partnerství. Podle zákona je to trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví vzniklé způsobem stanoveným zákonem č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství.  Lze jej uzavřít pouze před 14 vybranými matričními úřady a zapisuje se do knihy partnerství.

Může do něj vstoupit každý, kdo:

  • dosáhl věku 18 let,
  • je plně svéprávný,
  • není již registrovaný nebo ženatý/vdaná,
  • s partnerem není příbuzný v přímé linii či sourozenec.

Tyto náležitosti jsou stejné jako při vstupu do manželství. Pokud byste však chtěli uzavřít registrované partnerství, je navíc podmínkou i to, aby alespoň jedna z osob byla státním občanem České republiky.

Hlavní rozdíly mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím

1. Majetek

Vstupem do registrovaného partnerství nevznikne společné jmění. Zjednodušeně řečeno, co kdo koupí, to je jeho. To je možné upravit spoluvlastnickými podíly u každé konkrétní věci, což však může být komplikované. Zároveň neexistuje žádná úprava vypořádání majetku v případě rozpadu vztahu, tedy ani nárok na případný vdovský/vdovecký důchod.

2. Dědictví

Registrovaný partner je na rozdíl od manžela až v druhé dědické třídě. To znamená, že pokud by měl jeden z partnerů děti, tak dědí pouze ty, i kdyby partneři tvořili registrovaný pár třeba 50 let. Tento problém může vyřešit závěť.

3. Vstup do partnerství

Na vstup do registrovaného partnerství nedává zákon žádný den volna, probíhá beze svědků pouze před matrikářem z vybrané matriky. O společné příjmení je možné požádat až dodatečně.

4. Rodina

Vstupem do registrovaného partnerství nevznikají další příbuzenské vazby, které uznává zákon (například švagři a švagrové).

5. Děti

Registrovaní partneři spolu nemohou adoptovat dítě. Může si ho osvojit pouze každý zvlášť. V takovém případě je rodič vždy jen jeden, ačkoliv jsou na péči a výchovu prakticky dva. Druhý partner nemá k dítěti žádná práva - nedědí po něm, nesmí rozhodovat o jeho zdravotním stavu a nemůže vystupovat jako rodič vůči institucím jako je škola. Ani dítě nemá vůči druhému partnerovi žádná práva – nemá nárok na výživné, na sirotčí důchod ani není nepominutelným dědicem. Registrovaní partneři nemohou být ani společnými pěstouny.

6. "Rozvod"

V tomto případě nemluvíme o rozvodu, nýbrž o zrušení registrovaného partnerství. To probíhá vždy u soudu. Řízení bývá jednodušší a kratší, protože se nerozhoduje o dětech ani o majetku. Pokud se jeden z partnerů ocitl v nouzi a není schopen se sám živit, může požadovat po druhém z partnerů výživné. Výživné může požadovat také, když se na rozpadu vztahu nepodílel a vznikne mu závažná újma.

7. Přechod práv

Po smrti jednoho z partnerů nepřechází na toho druhého takzvaná peněžitá práva. Partner tak nemá možnost získat například nevyplacenou mzdu toho druhého či dávky v nemocenské.

Stejnopohlavní sňatky lze aktuálně uzavřít v 34 zemích světa –⁠ zejména ve velké části Evropy, ale také v Severní a Latinské Americe.

Návrh zákona o manželství pro stejnopohlavní páry prošel na konci června úspěšně prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Před druhým čtením jej poslanci přikázali k projednání ústavně-právnímu výboru a komisi pro rodinu. Výborům zároveň prodloužili lhůtu pro projednání návrhu ze dvou na čtyři měsíce.

I v další fázi legislativního procesu se očekává plamenná diskuse, jelikož norma zrovnoprávňující homosexuální a heterosexuální sňatky má stále řadu odpůrců napříč politickým spektrem. Proti zákonu jsou zejména poslanci SPD a KDU-ČSL, naopak jasné podpoře se těší v poslaneckých klubech STAN, TOP 09 a Pirátů. Stejnopohlavní sňatky lze aktuálně uzavřít v 34 zemích světa,  zejména ve velké části Evropy, ale také v Severní a Latinské Americe. Jako první dalo tuto možnost svým občanům Nizozemsko v roce 2001, naposledy se přidalo Slovinsko a Estonsko.


Autor: Petra Andresová
Foto:  Canva.com | franckreporter, Getty Images Signature