Ministerstvo spravedlnosti žádá, aby soudy prověřily téměř 133 tisíc exekucí s rozhodčími doložkami
17. červenec 2019
Podle údajů Ministerstva spravedlnosti může v současné době v Česku probíhat až 133 tisíc nezákonných exekucí. Jedná se o exekuční řízení, která byla zahájena na základě tzv. rozhodčí doložky, která by v kontextu nové judikatury mohla být považována za neplatnou. Z toho důvodu je podle ministerstva potřeba prověřit její platnost a tím i oprávněnost celého řízení. Přehled těchto podezřelých exekucí ministerstvo soudům poskytlo již v červnu. V září letošního roku se na ně opětovně obrátí s dotazem, jakým způsobem v zastavování nezákonně vedených exekucí pokročily a jaké konkrétní problémy v této souvislosti případně identifikovaly.
V dubnu 2019 se na základě iniciativy současné vlády začal řešit dlouhodobý problém nezákonných exekucí, tedy exekucí vedených na základě neplatných rozhodčích doložek. Prvním krokem byl apel Ministerstva spravedlnosti na soudy, aby i s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu začaly samy aktivně vyhledávat a řešit případy těchto nezákonných exekucí.
„Řeším tenhle problém už dlouho. Jde o stovky neplatných exekucí, což potvrdil už i Nejvyšší a Ústavní soud. Už běžící exekuce by příslušné soudy měly automaticky zastavovat. Někde se tak sice děje, ale většinou bohužel ne. Proto jsme společně s poslancem Patrikem Nacherem připravili několik kroků. A úzce při tom od začátku spolupracujeme s ministerstvem spravedlnosti," uvedl premiér Andrej Babiš.
Ministerstvo spravedlnosti soudům v červnu zaslalo tabulku, která obsahuje vždy konkrétní exekuční soud a spisovou značku řízení, které bylo zahájeno na základě rozhodčího nálezu. Pokud je exekuce vedena ve prospěch oprávněného, kterým je právnická osoba, je uveden i údaj o jejím názvu, IČ a adrese jejího sídla.
„Tímto materiálem jsme soudům výrazně ulehčili práci a nemusí tak hledat jehlu v kupce sena. Znovu také připomínám, že každý okresní soud disponuje místem jednoho vyššího soudního úředníka, který je vyčleněn právě pro výkon dohledu nad soudními exekutory. Věřím, že pro soudy tedy nebude problém do září podezřelé exekuce prověřit," doplnila Marie Benešová.
O těchto a dalších krocích informovali na pondělní koordinační schůzce premiér Andrej Babiš, ministryně spravedlnosti Marie Benešová a poslanec Patrik Nacher. „Je to absurdita na druhou. Současná vláda, Ministerstvo spravedlnosti prokazatelně konají různé kroky k zastavení neplatných exekucí. A místo toho, aby někteří opoziční představitelé zpytovali svědomí za pasivitu v posledních 15 letech, ještě na vládu v této věci útočí. To, co my teď řešíme, ať už jde o protiprávní exekuce či dětské dluhy, je jen nános minulosti," řekl Patrik Nacher.
Autor: REDAKCE, TZ Ministerstva spravedlnosti
Přečtěte si také
Stát vydělává na exekucích stovky milionů korun ročně. Doplácí na...
Čeští zákonodárci se již několik let snaží bojovat proti neúměrnému navyšování dluhů o náklady na jejich vymáhání. Sám stát přitom podle odhadů portálu Češi v právu ročně inkasuje zhruba 400 až 500 milionů korun na dani z přidané hodnoty (DPH) z nákladů exekuce. Pro dlužníky to znamená zdražení exekučního vymáhání o více než pětinu. To je nevýhodné i pro věřitele, kteří musí mnohdy o to déle čekat na splacení dluhu.
Sokol: Ochráncům dlužníků by mohlo vadit i častější...
Ve velkém seriálu INFO.CZ Tresty budoucnosti jsme nabídli prostor rovněž nejznámějšímu českému advokátovi Tomáši Sokolovi, který stojí v čele Unie obhájců a zároveň je místopředsedou České advokátní komory: „Z hlediska státu by se zdálo být zcela jednoznačné, že než většinově připlácet na pobyt vězňů je ekonomicky výhodnější inkaso uložených peněžitých trestů. V praxi je to poněkud složitější, ale peněžité tresty jsou z celé řady důvodů, včetně například toho, že potrestaný neztrácí kontakt s rodinou, se svým pracovištěm, okolím a tak dále, rozhodně výhodnější.“
Smrčka: Problém s dlužníky za socialismu neexistoval...
Vzít si úvěr na novou televizi mohli občané Československa i za minulého režimu. Na barevnou z dovozu však mohli zapomenout, na půjčku šlo pořídit jen černobílou české výroby. Podobně omezená a přísně regulovaná byla tehdy téměř celá nabídka poskytovaných úvěrů. O tom, jak půjčování peněz před rokem 1989 probíhalo a jak fungovalo vymáhání dluhů v případě nesplácení, jsme si povídali s ekonomem Lubošem Smrčkou z pražské Vysoké školy ekonomické.