Mladí podnikatelé: Jak podnikat před dosažením 18 let

Programátoři, youtubeři, sportovci, influenceři… Nebylo jim ještě 18, a už mají skvělé podnikatelské nápady. Za jakých okolností se můžou do výdělečné činnosti legálně pustit? Občanský zákoník přináší několik variant. Článek právničky Petry Andresové shrne možnosti, které mladí podnikatelé mají.

Kdo je nezletilý a co může dělat

Nezletilí jsou lidé, kteří ještě nedosáhli 18 let věku. Nezletilí mají omezenou způsobilost k právnímu jednání. To znamená, že mohou platně provádět jen taková právní jednání, která svou povahou odpovídají rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku. V šesti letech si může většina dětí koupit například kopeček zmrzliny, v patnácti letech třeba mobilní telefon. K náročnějším – nebezpečnějším úkonům by jim musel dát přivolení soud, typicky se může jednat o koupi bytu. Jak je to ale s podnikatelskou činností? 

Jak může nezletilý podnikat

Podnikáním rozumíme výdělečnou činnost vykonávanou živnostenským nebo obdobným způsobem, a to samostatně na vlastní účet a zodpovědnost za účelem dosažení zisku. Nezletilý může podnikat pouze jedním ze tří způsobů:

• podnikání prostřednictvím odpovědného zástupce
• podnikání na základě přivolení soudu a souhlasu zákonného zástupce
• úplné zplnomocnění (emancipace)

Mimochodem, do účinnosti nového občanského zákoníku bylo možné podnikat pouze prostřednictvím odpovědného zástupce, zbylé dvě možnosti tedy přibyly až po roce 2014.

1. podnikání prostřednictvím odpovědného zástupce

Tento způsob podnikání se řídí živnostenským zákonem. Spočívá v tom, že si nezletilý zvolí odpovědného zástupce, který zodpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů. Tuto úlohu může zastávat prakticky kdokoliv. Drobný háček je v tom, že nezletilý k tomu potřebuje i souhlas zákonného zástupce (nejčastěji rodiče) a následně ještě přivolení soudu. Soud musí souhlasit nejen s osobou odpovědného zástupce, ale i se zvoleným druhem živnosti.

výhoda: odpovědný zástupce odpovídá pouze nezletilému jako podnikateli
nevýhoda: menší svoboda rozhodování nezletilého podnikatele
 

2. podnikání se souhlasem zákonného zástupce a přivolením soudu

V tomto případě bychom zákonné ustanovení našli v občanském zákoníku. Podnikatel musí získat souhlas jednoho z rodičů a poté podat návrh soudu. Před soudem pak musí obhájit svou připravenost a schopnosti. Bude se posuzovat psychická vyspělost podnikatele, časová náročnost podnikání, možnost skloubit byznys se studiem a také náklady a rizikovost.  

výhoda: není zde žádné věkové omezení, rodič nemůže odvolat souhlas bez svolení soudu
nevýhoda: týká se pouze podnikání, ke kterému byl udělen souhlas

3. podnikání na základě přiznané svéprávnosti (emancipace)

I s touto žádostí je třeba obrátit se na soud. Přiznání plné svéprávnosti neboli emancipace sice přináší největší svobodu, ale požaduje také splnění nejnáročnějších podmínek:

• žadatel musí mít alespoň 16 let
• musí soudu prokázat, že je schopen se sám živit a obstarávat své záležitosti
• potřebuje k tomu souhlas zákonného zástupce (souhlas soud nemusí požadovat v případě, že by zájmy nezletilého byly v rozporu se zájmy zákonných zástupců, například rodiče by utráceli honoráře mladého herce)

Vždy musí být zachována podmínka schopnosti sám se živit a to po nějakou dobu. Podle ustálené soudní praxe je třeba prokázat, že pravidelný příjem bude stačit alespoň na pokrytí základních životních potřeb, jako je bydlení, jídlo a oblečení. Po emancipaci může podnikatel dělat vše, co ostatní plně svéprávní – například založit si účet v bance či koupit si nemovitost bez souhlasu rodičů.

výhoda: plná svéprávnost
nevýhoda: je to možné až od 16 let

Autor: Petra Andresová
Foto:  Canva.com |  Gustavo Fring, Pexels