Novinky u chráněných účtů. Dojde konečně k jejich zjednodušení?

Svého času hojně diskutovaná problematika chráněných účtů se opět dostala do centra pozornosti. Banky je musí nadále zřizovat i vést zdarma. Rozhodl o tom Ústavní soud, jenž na konci února zamítnul návrh senátorů, kteří chtěli tuto povinnost zrušit. Co k tomu Ústavní soud vedlo? A jak to vůbec s fungováním chráněných účtů do budoucna vypadá?

Co je chráněný účet

Chráněný účet je institut, který má chránit dlužníky, aby jim nebyly exekučně zabaveny prostředky určené výhradně na živobytí. Byl zaveden s účinností od 1. července 2021 a měl motivovat povinné, aby se nebáli „přiznat“ své příjmy a opustili takzvanou černou ekonomiku.

Dlužníci mají právo na zřízení chráněného účtu u banky, u které už mají účet postižený exekucí. Na prostředky chráněného účtu se však exekutor nedostane. Funguje jako běžný účet, s platební kartou lze platit v obchodech i na internetu, vybírat z bankomatu v ČR i v zahraničí a využívat internetové bankovnictví. Není ale možné dostat se do nepovoleného debetu.

Plány zákonodárců o boomu chráněných účtů se ovšem vůbec nenaplnily. Zřídit chráněný účet je totiž poměrně náročná byrokratická činnost, která vyžaduje součinnost exekutora, soudu, banky, zaměstnavatele, případně správy sociálního zabezpečení a dalších subjektů. O konkrétních důvodech jsme psali například zde: Dlužníci zatím nemají o chráněný účet zájem | Češi v právu (cesivpravu.cz)  a zde: O chráněný účet požádalo extrémně málo dlužníků. Uvažuje se o změně | Češi v právu (cesivpravu.cz).

Chráněné účty i nadále bezplatně

Chráněné účty se navíc v červnu loňského roku dostaly pod drobnohled skupiny 17 senátorů, kterým se nelíbilo, že zákon nařizuje bankám, aby je zřizovaly dlužníkům bezplatně. Tuto skutečnost skupina senátorů napadla u Ústavního soudu a domáhala se zrušení § 304c odst. 1 věty třetí občanského soudního řádu, které říká, že: „Peněžní ústav nemá právo na úplatu za zřízení a vedení chráněného účtu.“  Zákon podle senátorů nutí soukromé bankovní instituce k tomu, aby poskytovaly služby zdarma, což je podle nich protiústavní (rozpor s právem na ochranu majetku a s právem podnikat dle Listiny základních práv a svobod.) Navíc tak podle nich zákon zvýhodňuje dlužníky, kteří jsou v exekuci, nad ostatními klienty daného ústavu, a upřednostňuje jejich zájem na úkor podnikajících subjektů.  

Ústavní soud však návrh skupiny senátorů na konci února zamítnul. Podle stanoviska soudu ustanovení o bezplatnosti chráněných účtů do samotného jádra práva podnikat nezasahuje. Cílem je ochrana povinných před nepřiměřeně vysokým zpoplatněním zřízení a vedení chráněného účtu peněžními ústavy, jakož i zmírnění majetkové zátěže povinných spojené s nuceným výkonem rozhodnutí. Ústavní soud zároveň připomněl, že (proti)ústavnost daného ustanovení je jediným kritériem, pro nějž jej může případně zrušit.  Skutečnost, že dané řešení je například špatně zvolené nebo by šlo lépe formulovat Ústavní soud jako důvod pro zrušení právního předpisu (či jeho části) brát nemůže.

Chystaná novelizace

Jako špatně zvolené řešení vnímá chráněné účty část odborné veřejnosti, mimo jiné exekutoři. Důkazem podle nich je právě nízký zájem o jejich zřizování. Že o chráněné účty není takový zájem, jako si zákonodárci původně představovali, potvrdil serveru Češi v právu i Karel Pásek z přerovského exekutorského úřadu. „Za celou dobu existence chráněných účtů jich evidujeme pouze 166, což je oproti počtu exekučně postižených účtů naprosto marginální číslo,“ uvádí Pásek.    

Zákonodárci v mezidobí slibovali novelizaci, která měla zřizování chráněných účtů zjednodušit, a přilákat tak více dlužníků, žádná změna však od roku 2021 nepřišla.

Zeptali jsme se jednoho z předkladatelů původního vládního návrhu, poslance Patrika Nachera (ANO), v jakém stádiu je novela dnes, a také, jak dosavadní fungování chráněného účtu hodnotí.

„Jsem si vědom, že není v zájmu nikoho, abychom měli ustanovení o chráněném účtu takzvaně de iure v paragrafech, ale fakticky jej použil pouze zlomek lidí, pro něž je chráněný účet potenciálně určen,“ uvedl Nacher pro server Češi v právu.

A jaký bude tedy další postup?

„Rád bych šel cestou nalezení shody mezi koalicí a opozicí, abychom to schválili formou zrychleného řízení a nediskutovali o tom dalšího půl roku, ať to začne fakticky fungovat. Vycházel bych ze senátního návrhu, který se ukázal jako lepší a zároveň bych chtěl získat data z praxe, abychom jasně věděli, co byla ta největší potíž a zátěž. Vnímám to tak, že není možné pozměňovací návrh dále oddalovat, protože je tady nějaké jiné větší politické téma. Základ máme ze senátního návrhu, ten je třeba doplnit z praxe, oslovit neziskové společnosti a banky, a netvořit návrh takzvaně od stolu,“ říká Nacher.

Legislativu nejen ohledně chráněného účtu pro vás budeme nadále sledovat.

Autor: Petra Andresová
Foto:  canva.com | jordan_rusev