Pavlousková: Samoživitelé potřebují flexibilní práci, ne speciální opatření

Řada samoživitelů v České republice má problém vycházet se svými měsíčními příjmy. Velkou část z nich navíc zasáhly následky koronavirové krize, kvůli které nemohli chodit do práce, a jejich problémy se tak ještě znásobily. S Danou Pavlouskovou, zakladatelkou neziskové organizace Klub svobodných matek, jsme si povídali o tom, co samoživitele aktuálně nejvíce trápí, v jakých oblastech potřebují pomoci, ale i o plánovaných změnách v zákonech, které se jich bezprostředně týkají.

Vaše nezisková organizace funguje již třetím rokem. S jakými problémy se na vás samoživitelé nejčastěji obracejí?

Tito rodiče se ocitají v nejrůznějších vypjatých životních situacích. Maminky nás žádají o pomoc s vymožením dlužného výživného, dáváme jim i veškerou právní podporu, kdy jim pomáháme s vyhotovením nejrůznějších dokumentů k soudním jednáním a podobně.

Dlouhodobý problém je pro ně nejistota bydlení, protože je zde nedostatek sociálních bytů. Pokud půjdeme do čistě komerční roviny, tak dneska, když budete v Praze nebo Středočeském kraji jako rodič-samoživitel se dvěma a více dětmi hledat byt, v podstatě nemáte šanci.

Vedle toho se věnujeme také poradenství v oboru sociálních dávek či pracovního práva. Jde o rozličné problémy, a proto se naše nezisková organizace orientuje na komplexní program pomoci samoživitelům, který zahrnuje finanční, materiální a odbornou pomoc.

Jak se samoživitelů dotkla nedávná koronavirová krize?

Rodiče-samoživitelé ten život obecně nemají úplně snadný a koronavirová krize tu situaci pouze umocnila. Z našich čísel vyplynulo, že po krizi se dvě třetiny maminek-samoživitelek dostaly do finančních problémů. Alarmující navíc je, že jedna třetina z nich se musela dokonce zadlužit.

Jakým způsobem by měl stát zasáhnout, aby těmto matkám pomohl dostat se z následků krize?

Já myslím, že nějaké speciální opatření není třeba. To, co by samoživitelům obecně pomohlo, je řešení dlouhodobého problému – možnosti mít práci, která půjde skloubit s péčí o děti.

V rámci pomoci samoživitelům vláda před nedávnem schválila zavedení zálohovaného výživného. Co si o tomto návrhu myslíte?

Na jednu stranu určitě oceňujeme, že je zde politická vůle problém dlužného výživného řešit. Na druhou stranu svým způsobem rozumím odpůrcům tohoto zákona, kteří jej označují za další sociální dávku. I z mého pohledu by bylo víc namístě posílit institut vymahatelnosti práva. Jinými slovy – jestliže vám stát na něco uzná nárok, tak musí i zařídit, aby se k vám ten nárok fyzicky dostal.

Jak z tohoto hlediska hodnotíte projednávané změny v exekucích, kdy už by například nově nebylo možné, aby si samoživitelé vybírali exekutora, který pro ně výživné bude vymáhat?

Zcela upřímně bych se toho trochu bála. Stejně jako v jiných oborech i v exekutorské obci platí, že zde najdete kvalitní subjekty, ale i subjekty s ne zcela odpovídající profesionální úrovní. Nejsem si tedy jistá, zda to v praxi bude fungovat a jestli to bude mít skutečně takovou přidanou hodnotu a efekt, když bude striktně určen jeden konkrétní exekutor.

Jak často se vám vlastně daří s neplatícími rodiči domluvit mimosoudně a kolik případů řešíte exekučně?

Podle našich statistik řešíme exekučně cirka desítky žádostí za měsíc. Abych řekla pravdu, případy, kdy se mezi rodiči podaří dohodnout mimosoudně na základě nějakého vzájemného konsensu, jsou zcela výjimečné.

Celý rozhovor naleznete ve videu.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Mladí si na dovolenou nepůjčují. V krizi omezí výlety

Když nejsou peníze, omezí mladí lidé jako první výdaje na dovolenou nebo výlety. Téměř 94 procent Čechů ve věku 18 až 30 let navíc odmítá, že by uvažovali o půjčce za účelem rekreace, pokud by neměli našetřeno dostatek peněz. Data vyplývají z průzkumu agentury Stem/Mark pro společnost Kruk, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků.

SČMBD: Neplatiči dluží téměř 200 milionů na poplatcích za bydlení. Polovina je nevymahatelná

Bytová družstva a sdružení vlastníků jednotek (SVJ) dlouhodobě řeší problémy s neplatiči, za které jsou ostatní sousedé nuceni doplácet poplatky za energie a služby spojené s bydlením, aby jim nepozastavili dodávky pro celý dům. Situace se navíc každoročně zhoršuje, protože stoupá procento nevymožených nedoplatků. Ještě před pěti lety tvořil nedobytný dluh 12 procent, dnes se nepodaří vymoci každá druhá pohledávka z celkové sumy téměř 200 milionů korun, jak uvádí data Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD). Svaz očekává, že koronavirová krize a vývoj legislativy mohou přinést další zhoršení.

Polata: Neplatiči nájmu bydlí na cizí účet i roky. Vymahatelnost dluhu je nízká

Podle Karla Polaty, místopředsedy Občanského sdružení majitelů domů, se koronakrize teprve na podzim v plné síle promítne do trhu s nájemním bydlením. V této souvislosti můžeme očekávat nárůst neplatičů nájmů. To není dobrá zpráva pro pronajímatele bytů, protože vymáhání dlužných nájmů je zpravidla běh na dlouhou trať. Vystěhovat neplatiče z bytu trvá i roky a stát podle Polaty za třicet let neudělal prakticky nic, čím by vymahatelnost práva zlepšil. Populistické nápady vlády během nouzového stavu navíc přihodily vlastníkům další klacky pod nohy.