Za neplacení alimentů opět do vězení? Vláda plánuje přísnější tresty

Neplacení výživného se stalo od začátku roku 2026 trestné pouze v případech, kdy neplatič vystavil dítě nebezpečí nouze. Vláda chce však opět zavést přísnější tresty a častěji posílat neplatiče do vězení. Schválila proto novelu, která trestnost tohoto jednání znovu rozšíří. 

Co je zanedbání povinné výživy

Trestný čin zanedbání povinné výživy upravuje § 196 trestního zákoníku. Jeho účelem je chránit vyživovací vztahy, které vyplývají především z občanského zákoníku. Ten stanoví například povinnost rodičů zajišťovat výživu svých dětí, ale také další vyživovací povinnosti mezi příbuznými.

Vyživovací povinnost může vzniknout nejen mezi rodiči a dětmi, ale i mezi manžely, příbuznými v přímé linii nebo mezi osvojitelem a osvojencem. V praxi se však trestní postih nejčastěji týká právě rodičů, kteří neplní povinnost platit alimenty svým nezletilým dětem.

Jak to funguje dnes?

Neplacení výživného je od 1. ledna 2026 trestné jen tehdy, jsou-li splněny dvě podmínky:

• když neplacení alimentů přesáhne čtyři měsíce
• když tím rodič vystaví vyživovaného člověka nebezpečí nouze.

Hrozí za to až dva roky vězení, a to i v případě lidí, kteří neplatí z nedbalosti.

Širší změny trestního práva prosadila předchozí vláda Petra Fialy (ODS) s cílem snížení počtu vězňů i recidivy a k úsporám státního rozpočtu. Rozšířily se například možnosti ukládání peněžitých a dalších alternativních trestů.

Změna měla okamžitý dopad také na výkon trestů. Podle údajů Vězeňské služby České republiky bylo k 1. lednu 2026 z věznic propuštěno celkem 302 osob odsouzených za tento trestný čin. U dalších stovek vězňů soudy rozhodovaly o nevykonání trestu nebo o jeho poměrném zkrácení v souvislosti s novou právní úpravou. Ke zkrácení trestu došlo u 377 pachatelů.

Jak to bude od 1. července 2026?

Kabinet Andreje Babiše nyní schválil návrh novely trestního zákoníku, který trestnost neplacení výživného opět rozšíří. Trestného činu se dopustí ten, kdo úmyslně neplní svou zákonnou vyživovací nebo zaopatřovací povinnost po dobu delší než čtyři měsíce.

Už tedy nebude platit, že do vězení může jít jen ten, kdo tím dítě nebo jinou oprávněnou osobu vystaví nebezpečí nouze. Za takové jednání by mohl soud uložit až rok vězení.

Pokud by neplacení výživného oprávněnou osobu skutečně vystavilo nebezpečí nouze, hrozil by trest až dva roky odnětí svobody.

Podle důvodové zprávy považují předkladatelé současnou liberalizaci za nevhodnou, protože může mít negativní dopady především na nezletilé děti. Zkušenosti z praxe totiž podle nich ukazují, že některé osoby plní vyživovací povinnost právě kvůli hrozbě trestního stíhání.

Opoziční občanští demokraté naproti tomu poukazují na to, že vězeň stojí stát průměrně 1900 korun na den. Odmítají také argumentaci spočívající v ochraně zájmů nezletilých dětí - neplatiči podle kritiků nezačnou zpoza mříží plnit svou vyživovací povinnost lépe.

Postih jen za úmyslné neplacení

Trestní odpovědnost by měla nově dopadat pouze na případy úmyslného neplnění vyživovací povinnosti. Může jít například o skrývání příjmů, účelové převody majetku nebo vyhýbání se práci. Nedbalostní neplacení výživného se trestně postihovat nebude.

Novela zároveň zdůrazňuje, že nepodmíněný trest odnětí svobody by měl být uložen pouze ve výjimečných případech. Soudy musí vždy zvážit, zda není možné dosáhnout nápravy jiným trestem.

Důvod je praktický. Uvěznění pachatele může výrazně omezit jeho schopnost vydělávat a tím i platit výživné. Pokud by skončil ve vězení, může to být pro vyživovanou osobu paradoxně méně výhodné než situace, kdy pracuje a výživné řádně hradí.

Ti, kteří už byli propuštěni nebo jim byl trest v minulosti zkrácený, se do vězení vracet nebudou. Brání tomu zásada zákazu retroaktivity, tedy pravidlo, že zákony nepůsobí zpětně.

Novela počítá s účinností od 1. července 2026.

Autor: Petra Andresová
Foto: Profimedia.cz