Škoda na služebním autě zaměstnavatele, kdo nese následky?

Nemusíte být zrovna řidičem z povolání, abyste měli k dispozici služební auto. Je ovšem třeba důsledně rozlišovat, zda jej využíváte pouze k výkonu práce nebo také pro soukromé účely. Kdo a jak odpovídá při způsobení škody na vozidle? 

Právní režim 

Automobil patřící zaměstnavateli představuje významnou majetkovou hodnotu, a podle důvodu jeho užívání rozlišujeme, kterým právním předpisem se jeho užívání řídí.

• Používání automobilu pro SLUŽEBNÍ ÚČELY se řídí zákoníkem práce a bez souhlasu zaměstnavatele není možné jej použít pro účely soukromé.
• Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na užívání auta i pro SOUKROMÉ ÚČELY, a to na základě dohody. V tomto případě se pak takový vztah řídí občanským zákoníkem.

Služební účely

Používání vozidla pouze pro služební účely se řídí zákoníkem práce, který ve prospěch zaměstnance limituje výši případné náhrady škody.

Do jakých situací se zaměstnanec může dostat?

• Způsobí nedbalostní škodu

Jedná se o nejčastější případ. Zaměstnanec poruší dopravní předpisy a způsobí škodu. Například nabourá do jiného vozidla, protože nedodržel bezpečnou vzdálenost nebo nedal přednost v jízdě, případně odře auto při parkování.

V tomto případě zaměstnanec ručí zaměstnavateli podle obecných pravidel zákoníku práce do výše 4,5násobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Je-li automobil havarijně pojištěn,  počítá se škoda, kterou zaměstnanec způsobil, z nekryté částky - takzvané spoluúčasti.

Pokud škodu na služebním voze způsobil jiný účastník silničního provozu, tak je odpovědnost zaměstnance vyloučena a škoda bude uhrazena z povinného ručení viníka nehody.

• Způsobí úmyslnou škodu

Jde o škodu na vozidle, kterou zaměstnavatel způsobil úmyslně, v opilosti či pod vlivem návykových látek. V takovém případě je pracovník povinen nahradit ji v plné výši, a to včetně ušlého zisku. Zde se neuplatní žádný zákonný limit, a částka se tak může vyšplhat i do milionů. Pokud zaměstnanec užije alkohol či návykové látky, je zaměstnavatel navíc oprávněn pracovní poměr okamžitě zrušit z důvodu hrubého porušení povinností.

• Nesplní povinnost k odvrácení škody

Zde jedná o případy, kdy zaměstnanec buď neupozornil zaměstnavatele na hrozící škodu, nebo proti ní nezakročil. Typicky se může jednat o situaci, kdy zaměstnanec ignoruje svítící kontrolku či dlouhodobě špatný stav vozidla nebo nechá auto odemčené s klíčky v zapalování. Náhrada škody je v tomto případě limitována trojnásobkem průměrného měsíčního výdělku.

Soukromé účely 

Používání služebního automobilu pro soukromé účely se řídí občanským zákoníkem. Ten zaměstnanci nepřiznává žádná zvýhodnění v podobě limitace výše škody. Uplatní se tedy obecná pravidla náhrady škody, což znamená, že zaměstnanec je povinen uhradit zaměstnavateli celou škodu včetně případného ušlého zisku. Jedná se o škodu nad rámec pojištění. Proto je velmi důležité ověřit, případně sjednat vhodný druh pojištění. Samotné používání vozidla, jeho údržba, kontrola, parkování či právě pojištění je vhodné upravit buď v konkrétní dohodě, nebo interním předpisem.

Odpovědnosti by se mohl zaměstnanec zbavit pouze v ojedinělých případech mimořádně nepředvídatelných a nepřekonatelných překážek nezávislých na jeho vůli, jako je například řádění přírodních živlů (záplavy, tornádo).

Kdo platí pokuty?

Obecně lze říci, že pokuty uložené za přestupky nebo jiné protiprávní jednání hradí zaměstnanec, který jej spáchal například nepřiměřenou rychlostí či špatným parkováním. V tomto případě nezáleží na tom, zda vůz používal pro služební nebo pro soukromé účely. Zaměstnavatel by je musel uhradit pouze v případě, že by se jednalo o jeho odpovědnost, tedy by například navzdory upozornění zaměstnance nenechal přezout pneumatiky nebo neabsolvoval STK.

Autor: Petra Andresová
Foto:  profimedia.cz