Soudní poplatky možná podraží. V některých případech i na dvojnásobek

S takovým řešením aktuálně počítá vláda, která tento týden podpořila návrh ministerstva spravedlnosti o výrazném zvýšení soudních poplatků. To by mělo mj. ulehčit soudům od sporů, které lze dle ministerstva řešit mimosoudně. Vláda dále svůj krok vysvětluje tím, že poplatky byly naposledy plošně zvýšeny před 9 lety, a neodpovídají tak současným poměrům. Ke změně se naopak staví negativně někteří odborníci, podle kterých by zdražení mohlo zhoršit dostupnost práva. O přijetí novely bude nyní rozhodovat poslanecká sněmovna.

Ministerstvo spravedlnosti si od zdražení soudních poplatků slibuje především menší zatížení soudů. „Obecně lze konstatovat, že soudní poplatky představují určitý příspěvek na činnost soudů a zároveň plní i regulační funkci, neboť napomáhají bránit nesmyslnému a šikanóznímu zahajování soudního řízení,“ uvádí důvodová zpráva.

Dalším argumentem pro zvýšení poplatků je dle vyjádření vlády nepoměr mezi jejich aktuální výší a současnou životní úrovní. K jejich poslednímu plošnému navýšení totiž došlo v roce 2011. „Navrženou úpravu považuji za adekvátní. Jak průměrná mzda, tak hodnota předmětů sporů za poslední léta vzrostly a na to přirozeně reaguje i nastavení soudních poplatků,“ okomentoval danou skutečnost David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni. Zároveň však dodal, že je důležité, aby výše poplatků neomezovala činnost neziskových organizací při podávání hromadných žalob.

S projednávaným navýšením naopak nesouhlasí Jiří Nykodým, viceprezident Unie rodinných advokátů: „Pro oblast rodinněprávní problematiky, kam mimo jiné spadají i majetkové spory o vypořádání společného jmění manželů, to bude znamenat, že se soudní řízení stane pro značnou část populace nedostupným.“ Argument předkladatele, že se pro účastníky otevírá větší prostor pro smírčí řízení, podle něj nemůže obstát, protože i ta jsou finančně náročná, zejména při větším počtu hodin strávených u mediátora.

Za nežádoucí považuje navýšení soudních poplatků i Česká asociace věřitelů. Věřitel je již nyní v průběhu vymáhání zatížen nemalými náklady, které musí zaplatit, aniž by měl jistotu, že se nakonec dočká uhrazení svého nároku. Zvýšení soudních poplatků v kombinaci s dalšími kroky snižujícími šanci na vymožení dluhu povedou k tomu, že drobní věřitelé na své právo raději úplně rezignují. Ti větší pak zvýšené náklady pravděpodobně budou nuceni promítnout do ceny služeb,“ uvedl její prezident Pavel Staněk.

Dále upozornil na to, že v případech, kdy se nárok věřitele podaří vymoct, doplatí na zvýšení soudního poplatku zejména dlužník, který je povinen ho věřiteli kompenzovat. „Vzhledem k tomu, že se zákonodárci v poslední době snaží dlužníkům proces vymáhání naopak zlevnit, je tento krok poněkud nepochopitelný,“ poznamenal.

K této kritice se připojil i Petr Schneedörfler z neziskové organizace Lighthouse, která se dlouhodobě věnuje dluhovému poradenství pro osoby ve výkonu trestu: „Jakékoliv zvýšení nákladů se promítne do celkové vymáhané částky, a tak ho v případě našich klientů uhradí nakonec dlužník.“

Míra zvýšení soudních poplatků se v návrhu ministerstva spravedlnosti liší dle různých typů sporů. Například u sporů o peněžité plnění by k největšímu navýšení mělo dojít u pohledávek do 20 000 Kč, kde by poplatek za zahájení řízení nově činil 2 000 Kč oproti dosavadním 1 000 Kč. S ještě výraznějším zdražením novela počítá u poplatku za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Ten u sporů o peněžité plnění do 10 000 Kč doposud činil 400 Kč a u pohledávek do 20 000 Kč šlo o 800 Kč. Nově by mělo jít o jednotnou sazbu ve výši 1 500 Kč.

Za návrh na zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů nebo o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví by měl účastník řízení nově zaplatit 4 000 Kč místo dřívějších 2 000 Kč. Za žalobu podanou ve věci, o níž už dříve rozhodl jiný orgán než soud, by měl soudní poplatek nově činit 3 000 Kč, tedy trojnásobek dosavadní částky.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Mladí si na dovolenou nepůjčují. V krizi omezí výlety

Když nejsou peníze, omezí mladí lidé jako první výdaje na dovolenou nebo výlety. Téměř 94 procent Čechů ve věku 18 až 30 let navíc odmítá, že by uvažovali o půjčce za účelem rekreace, pokud by neměli našetřeno dostatek peněz. Data vyplývají z průzkumu agentury Stem/Mark pro společnost Kruk, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků.

SČMBD: Neplatiči dluží téměř 200 milionů na poplatcích za bydlení. Polovina je nevymahatelná

Bytová družstva a sdružení vlastníků jednotek (SVJ) dlouhodobě řeší problémy s neplatiči, za které jsou ostatní sousedé nuceni doplácet poplatky za energie a služby spojené s bydlením, aby jim nepozastavili dodávky pro celý dům. Situace se navíc každoročně zhoršuje, protože stoupá procento nevymožených nedoplatků. Ještě před pěti lety tvořil nedobytný dluh 12 procent, dnes se nepodaří vymoci každá druhá pohledávka z celkové sumy téměř 200 milionů korun, jak uvádí data Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD). Svaz očekává, že koronavirová krize a vývoj legislativy mohou přinést další zhoršení.

Polata: Neplatiči nájmu bydlí na cizí účet i roky. Vymahatelnost dluhu je nízká

Podle Karla Polaty, místopředsedy Občanského sdružení majitelů domů, se koronakrize teprve na podzim v plné síle promítne do trhu s nájemním bydlením. V této souvislosti můžeme očekávat nárůst neplatičů nájmů. To není dobrá zpráva pro pronajímatele bytů, protože vymáhání dlužných nájmů je zpravidla běh na dlouhou trať. Vystěhovat neplatiče z bytu trvá i roky a stát podle Polaty za třicet let neudělal prakticky nic, čím by vymahatelnost práva zlepšil. Populistické nápady vlády během nouzového stavu navíc přihodily vlastníkům další klacky pod nohy.