Způsobil škodu přes sto tisíc. Musí zaměstnanec zaplatit opravu?

Pan Daniel pracuje jako technik údržby ve výrobní firmě a v důsledku jeho nesprávného postupu došlo k poruše zařízení. Následná oprava, která spočívala v koupi nového motoru a zásahu servisního technika, stála firmu 128 tisíc korun. Může tuto částku zaměstnavatel požadovat po Danielovi?

„Za celou dobu zaměstnání jsem podobné pochybení nikdy neudělal. Nesprávně jsem utáhl spoj na hydraulickém systému, a proto došlo k úniku oleje a přehřátí motoru. Oprava byla docela drahá a teď se má řešit, jestli musím něco zaplatit já. Jsem z toho nervozní a nevím, jak to podle zákona může být,“ popsal situaci čtenář, který se obrátil na právní poradnu portálu Češi v právu.

Kde je to upraveno?

Odpovědnost zaměstnance za škodu upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, konkrétně část týkající se náhrady škody.

Obecně je zaměstnanec povinen uhradit škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Pokud je na vzniku škody alespoň částečně účastný i zaměstnavatel, odpovědnost zaměstnance se snižuje.

Zásadním je však ustanovení, které stanoví způsob a hranice náhrady škody. Je totiž rozdíl, zda byla škoda způsobena z nedbalosti nebo úmyslně.

1. Způsobení škody z nedbalosti

V případě nedbalostního způsobení škody nesmí částka, kterou bude zaměstnanec povinen zaplatit, přesáhnout 4,5násobek jeho průměrného měsíčního výdělku před vznikem škody. Jedná se o situace, kdy zaměstnanec škodu způsobil nesprávným postupem, omylem nebo třeba i z nepozornosti.

2. Úmyslně způsobení škody

Úmyslně způsobená škoda se posuzuje přísně — zaměstnanec zde odpovídá v plné výši. Navíc může zaměstnavatel požadovat nejen skutečnou škodu, ale i ušlý zisk. To znamená, že kromě opravy stroje může chtít i náhradu za to, kdy stroj nemohl fungovat a firma přišla o zakázky.

Specifickým případem je situace, kdy ke způsobení škody dojde pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek. Ani v tomto případě neplatí omezení 4,5násobku průměrného měsíčního výdělku. Zaměstnavatel může požadovat úhradu škody v plné výši. Přítomnost alkoholu může mít i pracovněprávní dopady, včetně okamžitého zrušení pracovního poměru.

Jak je to v případě OSVČ?

Postavení živnostníků je odlišné. Pokud OSVČ způsobí klientovi nebo obchodnímu partnerovi škodu, odpovídá v plné výši, pokud smlouva nestanoví jinak. Občanský zákoník neobsahuje žádné „ochranné limity“, jako je tomu u zaměstnanců. Proto je pro OSVČ velmi důležité mít sjednané pojištění odpovědnosti za škodu.

U běžných profesí jde o klasické pojištění občanské či profesní odpovědnosti. U některých činností je pojištění dokonce povinné ze zákona, typicky u advokátů, daňových poradců, architektů či některých zdravotnických profesí. Pojištění pomáhá krýt jak škody způsobené při výkonu služby, tak i škody vzniklé nedbalostí či technickou chybou.

Jak to chodí v praxi?

Obvyklým způsobem řešení náhrady škody je dohoda se zaměstnancem, sjednání splátkového kalendáře nebo sepsání dohody o narovnání. V případě, že by zaměstnanec úhradu škody odmítl, má zaměstnavatel právo podat žalobu. Musí však počítat s důkazní povinností.

Mohou nastat situace, že zaměstnavatel přijde na škodu způsobenou zaměstnancem až poté, co u něj daný zaměstnanec skončil. Zákon v tomto případě zaměstnavatele chrání. Nárok na náhradu škody je vázán 3letou promlčecí lhůtou.

Případ z právní poradny

Pokud čtenář sám uznává, že ke škodě došlo jeho zaviněním, navzdory tomu, že byl k obsluze stroje řádně proškolen,zaměstnavatel po něm náhradu škody požadovat může. Je ale vázán zákonným limitem 4,5násobku průměrného měsíčního výdělku. 

Autor: Petra Andresová
Foto: www.canva.com