Žebříček mikropůjček: Pozor na náklady při nesplácení

Nezisková organizace Člověk v tísni provedla srovnání krátkodobých půjček ve výši 10 tisíc korun od bank a nebankovních společností. Rozdíly jsou značné. Zatímco nejlépe hodnocené půjčky lze pořídit za částku v řádu stovek korun, na chvostu se umístily úvěry až padesátkrát dražší. Velké rozdíly jsou i v sankcích za nesplácení.

Cena půjčky není jediný parametr, podle kterého Člověk v tísni nabídku malých úvěrů na českém trhu porovnával. Index odpovědného úvěrování sestával ze tří oblastí – kromě nákladů, které spotřebitelé za půjčku zaplatí a které si mohou připlatit v případě prodlení se splácením, Index dále hodnotil transparentnost a přehlednost poskytovaných informací a také vstřícnost věřitelů vůči klientům před i po poskytnutí půjčky.

Do první desítky celkového hodnocení se kromě bank dostaly také tři nebankovní úvěrové společnosti. Jedna z nich, brněnská společnost Kamali, se ocitla na úplné špici. Následovaly společnosti Air Bank, Home Credit, Česká spořitelna, Cofidis, Equabank, Komerční banka, Fio banka, ČSOB a mBank. Celkem bylo hodnoceno 41 poskytovatelů úvěrů s licencí České národní banky, což představuje většinu trhu. Vyjmuty byly podnikatelské úvěry a půjčky, u nichž je nutno ručit nemovitostí.

Zdroj: Člověk v tísni

Rozdíl v ceně půjček je až 50násobný

Cena, kterou spotřebitel za měsíční desetitisícovou půjčku zaplatí, se podle Indexu pohybuje od 95 korun až po 4 498 korun, což je téměř padesátkrát více. Podle autorů Indexu již dávno neplatí, že půjčky od bank jsou pouze ty levné a půjčky od nebankovních společností naopak jen ty drahé. „Na českém trhu nalezneme nebankovní společnosti, které vám půjčí za srovnatelných podmínek jako banky, ale je zde také řada těch, které chtějí za své půjčky obrovské úroky v řádu stovek procent ročně,“ vysvětluje autor Indexu odpovědného úvěrování David Borges.

Zdroj: Člověk v tísni

Při nesplácení lze přeplatit až 30 tisíc

Analýza dále zkoumala náklady na půjčku v případě jejího půlročního nesplácení. Tady se nůžky mezi jednotlivými poskytovateli rozevírají ještě více. Celkově si mohou spotřebitelé na úrocích z prodlení, sankcích či dalších nákladech připlatit od 2 835 korun do 30 708 korun.

Řada společností již na webu poskytuje kalkulačku i vzorovou smlouvu

Poskytovatelé úvěrů podle analýzy zlepšují svoji transparentnost. Řada z nich si již zvykla na své weby umisťovat vzory svých smluv nebo také úvěrové kalkulačky, díky kterým mohou lidé ihned zjistit, kolik je půjčka bude stát.

V neposlední řadě Index v rámci vstřícnosti vůči klientům zkoumal také délku promlčecí lhůty. „Většina společností používá standardní zákonnou tříletou lhůtu, ale jsou i takové, které nutí klienty podepisovat její prodloužení. Některé dokonce až na pětinásobek, tzn. na 15 let,“ říká David Borges.


Autor: REDAKCE, Člověk v tísni

Zdroj foto: 123rf.com

Přečtěte si také

Asi třetina restaurací neotevře. Jaké další obory skolila covidová opatření?

Především jasný plán a brzké obnovení provozu, byť klidně s přísnými bezpečnostními pravidly. To si nejvíce přejí firmy, které kvůli covidu a souvisejícím opatřením dennodenně řeší své přežití. Podle Hospodářské komory není v současné době důvod, aby služby a provozy, třeba jen v omezeném režimu, nefungovaly.

Přechod nájmu má své podmínky. Kdo na něj má nárok?

Pětašedesátiletá Marie z Ústí nad Labem dva roky bydlela s přítelem v pronajatém bytě. Když náhle zemřel, kromě smutku ji sužoval i strach, jestli „neskončí na ulici“ a nečeká ji hledání nového bydlení. Nájemní smlouva totiž byla psaná na partnera. V bytě nakonec mohla zůstat díky takzvanému přechodu nájmu. K tomu je potřeba dodržet dvě podmínky: osoba musí být členem nájemcovy domácnosti a žít s ním v nájemním bytě ke dni jeho smrti. Zároveň ale nájemce nesmí v době úmrtí vlastnit jiný byt. Tím je myšleno nejen byt v osobním vlastnictví, ale i nájemní či družstevní.

Výživné nenáleží jen dětem. Kdy o něj pro sebe může žádat matka či otec?

Pod pojmem výživné si asi většina lidí představí povinnost rodiče platit stanovenou měsíční částku na svého potomka. Málokdo už ví, že vyživovací povinnost funguje i mezi exmanžely. Pokud by hrozilo, že po rozvodu začne jeden z manželů strádat a nebude schopen vlastními silami zajistit své životní potřeby, může být exmanželce nebo exmanželovi určena vyživovací povinnost. A to až na tři roky.