Firmy nechtějí zaměstnávat lidi v exekuci. I kvůli srážkám a administrativě

Šedesát procent firem nechce zaměstnat člověka v exekuci, vyplývá z průzkumu společnosti Exevido. Firma, která má speciální software na řešení exekuční agendy, se dotazovala mezi 200 malými a středními podniky v Česku. Dvacet procent ze společností, které by člověka v exekuci nejraději nezaměstnaly, je k přijetí takového pracovníka nicméně donucena kvůli tomu, že nutně potřebují obsadit volná pracovní místa.

Hlavním důvodem, proč se firmy lidem v exekucích chtějí vyhnout, je přílišná administrativa a složitost agendy výpočtu srážek ze mzdy, které se navíc neustále mění. Jen od začátku letošního roku byly srážky prováděny ve třech různých hladinách.

„Je tu riziko pokut ze strany exekutorské komory. V podstatě se zaměstnavatel vystavuje možnému poškození věřitele či dlužníka, což není něco, co by primárně chtěl, ale kvůli složitosti výpočtu může k takovým chybám dojít,“ upozornila na konferenci Česko v době dluhů Gabriela Hlásková ze společnosti Exevido. Jako další důvody, proč firmy po pracovnících v exekucích zrovna netouží, uvádí vyšší náchylnost k fluktuaci. „Dalším aspektem je pak to, že zaměstnanec může narušovat firemní kulturu kvůli pracovní morálce zatížené problémy s dluhy,“ vypočítává.

Před rozhodnutím, zda lidi s exekucí zaměstnávat, stála před časem i agentura Student specializující se na krátkodobé a střednědobé brigády. Zadlužení lidé u nich nakonec mají dveře otevřené. „Jsou to de facto dva typy dlužníků. Jeden typ hledá přivýdělek a splácí. Ten druhý nastoupí, chodí třeba dva měsíce na brigádu, z předchozí brigády nám nedodá zápočtový list, takže o exekučních srážkách nevíme, a poté, co se na to přijde, skončí a jde o dalšího zaměstnavatele dál,“ říká František Jareš, provozní manažer agentury Student. Podle něj mají lidé s exekucí ještě jedno specifikum: často jsou bez finančního polštáře a potřebují zálohy, výplata jednou měsíčně nestačí.

Exekutorské úřady se neshodnou

„Evidujeme ročně asi 450 zaměstnanců v exekuci, z čehož průměrně každý z nich má 12 exekucí. A jen na tuto agendu jsme museli navíc zaměstnat jednoho pracovníka. Ten se věnuje pouze exekucím,“ přiznává Jareš. Kromě toho, že zaměstnavatel musí u jednoho dlužníka komunikovat hned s několika exekutorskými úřady, trápí firmu také nejednotnost postupu. Jako příklad Jareš uvádí nedávné roční zúčtování daně, kde vznikly přeplatky. Exekutorské úřady se neshodly v tom, jestli a jak se mají exekvovat. „Každý tvrdí něco jiného,“ dodává.

Spolu s prezidentem Exekutorské komory Vladimírem Plášilem se shodli, že by řešením byla digitalizace exekučního řízení a inteligentní formuláře. „Samozřejmě pokud si není plátce mzdy jistý, jak má srážet a jakou má provádět srážku, může se obrátit na soudního exekutora. Za nejhorší považuji variantu, kdy plátce mzdy nekomunikuje a nesráží,“ říká Plášil.

Pomoct by mohl i chráněný účet

Ulevit zaměstnavatelům chce i poslanec ANO Milan Feranec. Jeho návrh na takzvaný chráněný účet počítá s delegováním povinností od zaměstnavatelů na banky. Na chráněném účtu by se shromažďovaly peníze, které nepodléhají exekuci a jsou určeny pro životní potřeby dlužníka. Pokud by Sněmovna jeho návrh schválila, nově by srážky v rámci chráněného účtu prováděla přímo banka. Zaměstnavatel by poslal celou čistou mzdu na chráněný účet, banka by provedla srážku ze mzdy a zbytek by zůstal k dispozici dlužníkovi. „Zaměstnavatelům by odpadlo obrovské množství práce s tím spojené,“ uvedl ve videorozhovoru pro server Češi v právu Feranec.


Autor: Lucie Havlišová

Přečtěte si také

Januš: Babiš a spol. útočí na soukromé vlastnictví. Narazí po poslanecké noci u Ústavního soudu?

Nenechme se zmást neustálými tiskovými konferencemi vlády ani přes noc jednajícími poslanci, premiér Andrej Babiš (ANO) nemá se svými kontroverzními návrhy na změny zákonů stále vyhráno. Příspěvek živnostníkům ve výši 25 tisíc korun, zákaz výpovědí z nájmů či výrazná omezení výkonu exekucí a insolvencí pořád neplatí. I když je v posledních hodinách potvrdila poslanecká sněmovna, nyní přijde ke slovu senát. Zatímco „pětadvacítku“ stihne horní komora nejspíše ještě dnes, k mnoha dalším právním předpisům se dostane až po Velikonocích. Pokud dá změnám nakonec zelenou, což nelze předjímat automaticky, a svůj podpis připojí rovněž prezident, vláda stále ještě nebude mít vyhráno. I když předpisy začnou platit, některé z nich může během několika týdnů či měsíců zrušit Ústavní soud. Na něm bude záležet, jak budeme v České republice do budoucna chápat ochranu vlastnictví. Což je dobře, jde o zcela zásadní věc.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.