Právní pohled na kauzu Koktových: Facky jsou dnes už za hranou zákona

ANALÝZA PRÁVNIČKY PETRY ANDRESOVÉ / V posledních dnech hýbe mediálním světem kauza influencerky Ornelly Koktové. Únik videí, na nichž její manžel Josef Kokta vulgárně nadává jejich malým dětem, vyvolal vlnu ostrých reakcí. Vedle debaty o hranicích sdílení soukromí dětí na sociálních sítích se otevírá i právní otázka: Jedná se ještě o výchovu nebo lze mluvit o protiprávním jednání? 

Celou kauzu odstartovalo video, na němž Josef Kokta používá vůči svým malým dětem velmi vulgární výrazy. Krátce poté se začaly šířit další záběry – tentokrát z reality show Štiky z roku 2018. Na nich je zachycena Ornella, jak svému synovi předškolního věku před kamerami nadává a následně mu uštědří několik ran na holý zadek.

Konec éry „škoda rány, která padne vedle“

Dlouhá léta platilo, že český právní řád tělesné tresty v rodině výslovně nezakazoval. Pokud intenzita násilí nedosáhla hranice přestupku nebo trestného činu, stát do výchovných metod rodičů v podstatě nezasahoval. To se však s lednem 2026 změnilo.

Do zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku byla včleněna ustanovení, která jasně definují, co si rodič k dítěti (ne)může dovolit:

• § 858 NOZ nově definuje rodičovskou odpovědnost jako péči o zdraví a tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj dítěte bez tělesného trestání, duševního strádání a jiných ponižujících opatření.
• § 884 NOZ upřesňuje, že výchovné prostředky lze použít jen v míře, která nedotýká lidské důstojnosti dítěte. Zákon výslovně říká, že každé tělesné trestání nebo působení duševního strádání lidskou důstojnost dítěte narušuje.

Tato ustanovení jsou takzvaně deklaratorní. To znamená, že zákonodárce nestanovil přímou sazbu (například pokutu nebo vězení) za každé plácnutí přes ruku. Cílem není kriminalizovat rodiče, ale stanovit jasný celospolečenský standard, že násilí do výchovy nepatří.

Jaká je realita v Česku?

Proč byla tato změna nutná? Podle dat společnosti Ipsos tělesný trest alespoň někdy použila více než polovina českých rodičů. V české společnosti ještě stále přežívá mýtus, že „ jedna výchovná facka ještě nikomu neuškodila“. Odborné studie však mluví jasně. Fyzické tresty nemají na dítě žádný pozitivní vliv, naopak prokazatelně poškozují jeho psychický vývoj a narušují vztah k rodiči a následně i k vlastním dětem.

Co hrozí Koktovým?

Za „naplácání na holou“ nebo vulgární výpady manželům Koktovým bezprostřední trestní stíhání ani přestupkové řízení nehrozí. Jelikož se však jedná o jednání, které je ze zákona nepřijatelné, může kdokoli v takovém případě podat podnět na Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).

OSPOD má povinnost se podnětem zabývat. Může v rodině provést šetření, monitorovat situaci a případně nařídit rodičům odborné poradenství nebo mediaci, aby se naučili zvládat výchovné situace bez agrese.

V další právní rovině pak toto chování může vést k tomu, že některé značky s Ornellou ukončí placenou spolupráci. Jedná se totiž o protiprávní jednání, což může být důvodem pro odstoupení od smlouvy.

Kauza Ornelly Koktové není jen „bulvární kauzou“. Je to připomínka toho, že v roce 2026 už právo nevidí dítě jako objekt rodičovské moci, ale jako lidskou bytost s vlastní důstojností. Zákon nám nyní jasně říká, že výchova křikem a ranami není právem rodiče, ale selháním v jeho odpovědnosti.

Autor: Petra Andresová
Foto: Profimedia.cz